Dohody o srážkách ze mzdy

Zaměstnanec uzavře s prodejcem dohodu o koupi zboží na splátky. Musí jeho zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy bez ohledu na to, zda s jejich prováděním souhlasil, anebo nesouhlasil?

Ve smyslu ust. § 551 odst. 1 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. prosince 2006) bylo možné uspokojení pohledávky zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy (a jiných příjmů); srážky ze mzdy pak nesměly činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (exekuci). Někteří zaměstnavatelé takové požadavky odmítali a srážky ze mzdy na základě předložené dohody neprováděli s odůvodněním, že zaměstnavatel není účastníkem (smluvní stranou) takové dohody, popřípadě že zaměstnanec uzavřel takovou dohodu bez souhlasu zaměstnavatele, kterého srážky zatěžují administrativně i finančně. Zaměstnavatel však musel srážky ze mzdy provádět a mnohdy nedobrovolně poskytoval zaměstnancům peněžní služby, které by jim měl poskytovat bankovní ústav. Náklady na provádění srážek ze mzdy (např. bankovní poplatek za bezhotovostní převod sražené částky věřiteli) nese zaměstnavatel, pokud se nedohodne se zaměstnancem nebo s věřitelem jinak.
Od 1. ledna 2007 se však pro zaměstnavatele mnohdy nepříjemná situace poněkud změnila. Doprovodný zákon (č. 264/ /2006 Sb.) k novému zákoníku práce významným způsobem novelizoval ust. § 551 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na neúměrnou zátěž, kterou zaměstnavatelům realizace takových dohod o srážkách ze mzdy (a jiných příjmů) přinášela, není již - s výjimkou pohledávek výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon - možné, aby zaměstnanec podobnou dohodu uzavřel (resp. pokud ji zaměstnanec uzavře, nebude ji muset zaměstnavatel respektovat a realizovat). Podle přechodného ustanovení obsaženého v doprovodném zákoně se sice srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených přede dnem 1. 1. 2007 budou i nadále provádět podle dosavadní právní úpravy, ovšem pohledávky zajištěné těmito dohodami už není (nebude) možné od 1. ledna 2007 zvyšovat, jestliže je nebude možné podle nové právní úpravy zajistit dohodou o srážkách ze mzdy.
Písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy lze nyní zajistit pouze uspokojení pohledávky výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon. Pokud bude zaměstnanec po zaměstnavateli požadovat, aby z jeho mzdy bylo sráženo ve prospěch třetí osoby v jiném než výše uvedeném případě (tedy např. na základě dohody o srážkách ze mzdy k náhradě škody nebo ke splátce půjčky), je k tomu třeba souhlasu zaměstnavatele.

Musí zaměstnavatelé přijímat původní (do 31. 12. 2006 uzavřené) dohody o srážkách?

Ano. Ustanovení § 551 občanského zákoníku je i v novelizovaném znění nadále problematické, protože nelze vyloučit, že zaměstnavatelům jsou a budou i po 1. 1. 2007 do určité doby předkládány i antidatované dohody formálně uzavřené do 31. 12. 2006, ve skutečnosti (fakticky) však později. Nadto sjednáním dohody o srážkách ze mzdy dochází k uzavření dohody, kterou lze označit jako dohodu (smlouvu) v neprospěch třetího. Zaměstnavatel (plátce mzdy), který není účastníkem této dohody, totiž musí dohodu přijmout tak, jak stojí a leží a nemá možnost ji jakkoliv modifikovat.

Jaké další srážky může zaměstnavatel provádět? Mění se jejich rozsah?

Nový zákoník práce výslovně předpokládá možnost srážet ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace (§ 146 odst. 1 písm. c).
Samozřejmě i nadále může zaměstnavatel zajistit své (pracovněprávní) pohledávky vůči zaměstnanci (uspokojení jejich plnění) dohodou o srážkách ze mzdy (ve smyslu § 327 nového zákoníku práce). Tato dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Pouze na základě takové dohody je možné srážet ze mzdy zaměstnance k náhradě škody. Nový zákoník práce přitom výslovně zakazuje srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut (§ 147 odst. 3).
Stále platí, že srážky ze mzdy je možné provést jen za podmínek stanovených v občanském soudním řádu. Novým zákoníkem práce je ale současně umožněno provést srážky ze mzdy i ve větším rozsahu, ovšem právě jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky zkráceny (§ 148 odst. 2). Nerespektovat tzv. nepostižitelné částky (stanovené nařízením vlády č. 595/2006 Sb.) je tedy nově možné za stanovených podmínek jen, jde-li o dohodu zaměstnance a třetí osoby. Provádět exekuční srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovoluje občanský soudní řád, je i nadále nepřípustné.
Exekučním (i mimoexekučním) srážkám nově podléhá i odměna z dohody o provedení práce bez ohledu na to, co bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o její splatnosti ujednáno. Uvedená pravidla srážek ze mzdy se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu, mezi něž nový zákoník práce zařazuje zejména odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, náhradu mzdy nebo platu, odměnu za pracovní pohotovost, odstupné či jiná obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru a peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním (§ 145 nového zákoníku práce).

Richard W. Fetter

Richard W. Fetter se zabývá zejména problematikou pracovního práva.
Připomíná: Dohoda o srážkách ze mzdy musí být písemná; nejde-li o výživné, vyžaduje se k její realizaci nově souhlas zaměstnavatele.