Jednotlivé vládní resorty horečně pracují na tom, jak zajistit dotace ze strukturálních fondů EU. Jenže co bude dál, až čerpání pro Českou republiku skončí? Podnikatelé, zejména ti malí a střední, budou opět odkázání jen na domácí podpůrné programy financované z přetíženého státního rozpočtu. Řešení existuje v podobě efektivnějšího využití peněz, které Česko bude čerpat v příštích sedmi letech. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) a Ministerstvo obchodu a průmyslu (MPO) proto připravily řešení v podobě záručního a rozvojového fondu.

DOTACE NEJSOU PŘÍLIŠ EFEKTIVNÍ. "Peníze ze strukturálních fondů jsou veřejné prostředky, a jako takové jsou velmi cenné. Mělo by se s nimi nakládat hospodárně a efektivně," říká Ladislav Macka, generální ředitel ČMZRB.
"Dnes se na to bohužel nedbá. Všichni se honí za dotacemi, ale málokdo si uvědomuje, že nemají jen jednoznačně pozitivní efekty. Jejich rozdělování vytváří v podnikání nerovné konkurenční podmínky. Znevýhodňuje ty, na které se nedostalo. Ale to není všechno. Snaha vytěžit z peněz EU co nejvíce vede často ke vzniku samoúčelných nebo předimenzovaných projektů," říká Macka.
Pokud dnes vláda řeší, jak reformovat veřejné finance, je na místě se zabývat i efektivitou využití dotací ze strukturálních fondů. I když budou čerpány a rozděleny v plném rozsahu a v souladu se záměry a pravidly čerpání, představují jednorázovou podporu. Přitom existují osvědčené modely, jak prodloužit životnost podpůrných prostředků. Jako historický příklad může sloužit pomoc poskytnutá německé ekonomice po druhé světové válce v rámci takzvaného Marshallova plánu. Díky tomu, že ji Německo nespotřebovalo na přímé dotace, ale na vratné podpůrné instrumenty, dá se s trochou nadsázky říci, že poválečné americké dolary cirkulují v německé ekonomice dodnes.

VYZKOUŠENÝ MODEL. ČMZRB podobný způsob využívání peněz ze strukturálních fondů nastartovala před dvěma roky a Macka tvrdí, že efektivita některých programů může představovat i 5,5násobek toho, co by dokázaly přímé dotace.
Princip spočívá v tom, že peníze se neposkytují podnikatelům (popřípadě obcím) formou jednorázové podpory na konci projektu, ale formou jiných průběžných a vratných instrumentů, například záruk za komerční úvěry, zvýhodněných a podřízených úvěrů. S pomocí záruk ČMZRB mohou některé firmy dosáhnout na bankovní úvěr. Zvýhodněné úvěry slouží malým a středním podnikatelům, kteří by na klasický bankovní úvěr dostali stěží, nebo by jim banka stanovila přísnější a méně výhodné podmínky. Podřízené úvěry zase mohou být využity namísto vlastních zdrojů firmy nebo podepřou její kredibilitu.
Záruční a rozvojová banka dostane půjčené peníze zpět a může je opakovaně využít k podpoře dalších projektů. Podle ředitele Macky jsou zkušenosti s disciplínou podnikatelů velmi dobré, úvěry mají vysokou návratnost a procento těch klasifikovaných stále klesá. Macka doufá, že tento způsob efektivního využívání evropských dotací se rozšíří a stane se součástí reformy veřejných financí.
Za velmi pozitivní doprovodný efekt je možné považovat i to, že podnikatelé, kteří se ucházejí o záruky nebo úvěry u ČMZRB, koncipují své projekty realističtěji, protože cítí odpovědnost za to, že musí půjčené peníze splatit. Prokázaly se také významné pákové efekty, protože s menšími veřejnými prostředky (60 % ze strukturálních fondů a státního rozpočtu) se podařilo vtáhnout do financování firem dalších 40 % finančních prostředků od bank.

VE HŘE NEJSOU JEN ÚROKY. Samozřejmě lze namítnout, že dotace ze strukturálních fondů jsou pro podnikatele levnější než ten nejvýhodnější bankovní úvěr, takže jim budou dávat přednost. Macka však argumentuje třemi výhodami instrumentů ČMZRB. První je jasná - na přímou dotaci ze strukturálního fondu nedosáhne zdaleka každý podnikatel, a zejména ti malí nebo začínající mají větší šanci v ČMZRB. Ani druhá výhoda není marná - při financování úvěrem z ČMZRB má podnikatel peníze na svůj projekt k dispozici předem. Při využití peněz ze strukturálního fondu si musí nejprve zajistit financování z vlastních zdrojů nebo z komerčního úvěru a dotaci může dostat až po jeho dokončení. I třetí výhoda možná za nějaké to procento úroku stojí - žádost o dotaci je administrativně značně náročná a samotné zpracování projektu často vyžaduje nemalé náklady. Záruky a zvýhodněné úvěry od ČMZRB mají standardní schvalovací proces, který není tak náročný a podnikatelé jsou na něj zvyklí.

ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÝ FOND. Pro nové období finanční čerpání ze strukturálních fondů EU v letech 2007 až 2013 připravily ČMZRB a MPO možnost využívat dotace na záruky, zvýhodněné a podřízené úvěry prostřednictvím záručního a rozvojového fondu. Bude fungovat v ČMZRB a způsob využívání evropských peněz bude stejný, jaký si už banka vyzkoušela. Rozdíl proti minulému období bude jen v tom, že dotace nebudou zúčtovávány každoročně a u každého projektu zvlášť, ale až na konci roku 2013, kdy skončí cyklus čerpání.
Prostředky vložené do tohoto obrátkového fondu již samotným vkladem představují z pohledu Evropské komise reálné čerpání. Když se však do fondu vrátí, vytvářejí zdroje pro další použití ve prospěch malých a středních podnikatelů, v zásadě již v národním režimu. Tím, že tyto prostředky jsou využitelné v návratné formě jen pro malé a střední podniky a v zásadě jen na menší projekty, lze je použít jen v určité míře. V novém operačním programu se předpokládá podíl těchto finančních nástrojů podpory přibližně kolem 10,2 % disponibilních zdrojů, vysvětlil Ekonomu Břetislav Grégr, ředitel odboru koordinace strukturálních fondů MPO.
"Produkty nabízené ČMZRB v rámci využívání prostředků strukturálních fondů EU spadají do oblasti takzvaného finančního inženýrství. Evropská komise mu věnuje stále větší pozornost a ve své nové legislativě přímo stanovuje jeho nástroje pro podniky, zejména malé a střední, kterými jsou fondy rizikového kapitálu, záruční fondy, úvěrové fondy. Pro fondy rozvoje měst to znamená hlavně fondy investující do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. K tomuto účelu nabízí ve spolupráci s Evropským investičním fondem Evropské investiční banky i unijní program JEREMIE," uvádí Grégr.

Světlana Rysková

Výsledky ČMZRB
V roce 2006 měla ČMZRB k dispozici na financování podpory malého a středního podnikání 2,75 miliardy korun, což bylo o 19 % méně než v roce 2005. Největší část prostředků (1,76 mld. Kč) byla vynaložena na programy Záruka, Progres a Trh. Zdroje těchto příspěvků byly tvořeny ze státního rozpočtu (661 mil. Kč), z prostředků získaných bankou na finančním trhu (562 mil. Kč), ze splátek zvýhodněných úvěrů, z nevyplacených prostředků podnikatelům pro porušení smluvních podmínek u podpor poskytnutých v minulých letech (535 mil. Kč).
Programy Kredit a Start byly realizovány v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání a bylo na ně vynaloženo 991 mil. Kč. Z toho bylo 40 % získáno ČMZRB na finančním trhu, 45 % ze strukturálních fondů EU a 15 % ze státního rozpočtu.
Malí a střední podnikatelé předložili ČMZRB celkem 2532 žádostí. Z toho bylo vyřízeno 2075 žádostí, 101 bylo odmítnuto pro nesplnění podmínek programu a 97 žadatelů v průběhu vyřizování odstoupilo. Zbývajících 259 žádostí bylo převedeno do roku 2007.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-21027670-jak-prodlouzit-zivotnost-dotaci