Příliv nových peněz do hedgeových fondů dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 60 mld. dolarů, tedy téměř poloviny investic, které získaly za celý loňský rok. Jejich aktiva tak dosáhla 1,57 bilionu dolarů. Rostoucí popularita těchto speciálních fondů s širokou škálou využívaných investičních strategií spočívá v tom, že investoři hledají vyšší výnosy, ale i větší stabilitu těchto výnosů.
Loňský zájem o hedgeové fondy ovšem negativně ovlivnily jejich výsledky, často horší než indexy různých trhů. Řada investorů je navíc po krachu fondu Amaranth opustila, upozorňuje agentura Bloomberg.
Letošní příliv peněz dokumentuje, že jsou institucionální investoři stále víc závislí na privátních zdrojích kapitálu, který jim (zpravidla) vydělává více. Odpovídá to závěrům loňské studie Bank of New York a poradenské firmy Casey, Quirk & Associates LLC, podle nichž do roku 2010 přesáhne objem investic, které vloží do hedgeových fondů nadace, manažeři penzijních fondů a ti, kdo spravují podnikové penzijní plány, bilion dolarů. Více investorů také pokládá investice do hedgeových fondů za součást stálé strategie. Když hledají dlouhodobý potenciál, zjistí, že tradiční třídy aktiv nesplňují jejich požadavky.
Podle výzkumné instituce Hedge Fund Research vydělaly hedgeové fondy za první tři měsíce letošního roku v průměru 2,81 %, zatímco americký akciový index Standard & Poor's včetně dividend jen 0,64 %.
Průměrný výnos hedgeových fondů, které sázejí na akcie a dluhopisy rozvíjejících se zemí včetně Číny nebo východní Evropy, dokonce činil 5,1 %. Zisk fondů zaměřených na firmy, které mohou být předmětem akvizic, dosáhl v 1. čtvrtletí 4,8 %.
Loni, kdy činily čisté prodeje (prodeje minus zpětné odkupy) hedgeových fondů 126 mld. dolarů, vydělaly investorům 13 %, zatímco S & P 500 vzrostl o 15,8 %.
Letos jsou na tom však špičkoví manažeři hedgeových fondů kvůli zajímavým výnosům lépe. Institucionální investoři od nich přitom nevyžadují jen zajímavé výnosy, ale i jejich vyšší stabilitu.
Hedgeové fondy mají vydělávat peníze bez ohledu na vývoj finančních trhů. Mnozí investoři jim platí prémie za nižší volatilitu ve srovnání s hlavními indikátory trhů. Poplatek za správu peněz činí zpravidla u této skupiny fondů 2 %. Dalších 20 % získává jejich manažer na základě dosaženého výsledku.
Tento typ fondů nabízí nepřeberné množství strategií vycházejících z těch základních. Některé z nich je možné koupit i v ČR, ale od mnohem vyšších částek. To je obdobné jako třeba v USA, kde byla minimální výše investice do hedgeových fondů stanovena na milion dolarů. Jsou určeny pro institucionální nebo zkušené privátní investory. S rostoucím počtem speciálních fondů prodávaných v ČR by měla růst i nabídka hedgeových fondů.
Podvody, ale i velký vliv těchto fondů na trhy, který násobí pákový vliv transakcí, jež často realizují, přináší čas od času volání po jejich regulaci. K tomu ale zatím nedošlo. I kvůli názoru, že je to krok, který může ve svých důsledcích ohrozit samu podstatu existence tohoto typu fondů.
FRANTIŠEK MAŠEK
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
s přispěním Františka Maška



