Největší výzvy pro podnikatele

Od roku 2005 ji pořádá dvakrát ročně švýcarský časopis "io management". V anketě z počátku letošního roku se redakce dotázala 22 expertů z oblasti vědy i praxe na nejvýznamnější externí výzvy pro podnikatele pro tento rok. Zde jsou výsledky, které ukazují současné trendy a zdaleka neplatí jen pro Švýcarsko:

CO Z TOHO PLYNE PRO PODNIKY?

1. Rostoucí význam Číny a Indie se v aktuální anketě vyhoupl z loňského 4. místa na letošní první pozici - největší výzvu pro podnikatele. Trhy Číny a Indie slibují domácím i zahraničním společnostem obrovské možnosti růstu. Mnoho západních společností to táhne do těchto oblastí, protože by tu mohly úspěšněji vyrábět. Nejvíce z toho profituje průmysl. V Indii rychle roste i sektor služeb a průmyslu založeného na znalostech. Čínské a indické společnosti také stále častěji vstupují na světový trh, což zvyšuje tlak na západní podniky. Vše nasvědčuje tomu, že Čína a Indie nejsou rivalové, ale partneři. Do r. 2010 chtějí svou obchodní výměnu zdvojnásobit na 40 miliard USD.

2. Globalizace setrvává stále na 2. místě a měla by se na horních místech žebříčku objevovat i v budoucích anketách. Lze ji považovat jak za šanci, tak za riziko. Z celkového ekonomického pohledu stoupá blahobyt. V ekonomice jednotlivých zemí se však stále vyskytují dlouhodobě i krátkodobě úspěšné i neúspěšné podniky. Tento vývoj hrozí trvalým snižováním počtu pracovních míst v méně hodnototvorných činnostech a dalším cenovým propadem služeb (ve Švýcarsku).

Západní podniky se musí stále více prosazovat proti celosvětové konkurenci. Je na ně vyvíjen tlak, aby produkovaly své služby výhodněji a tak, aby se cenově udržely na úrovni světového trhu. Už i malé a střední podniky přesunují části svých výrobních řetězců do zemí s levnějšími mzdami.

Novou fázi globalizace vidí Thomas Meyer, ředitel Accenture Schweiz, v tom, že: "Na růstové trhy se nebude přesouvat jen produkce. Podniky se stále častěji pokoušejí vstupovat na tyto trhy a vytvářet si tam zákaznické vztahy". Hewlett Packard, obr v oblasti IT, prý tam již dobře rozvíjí tuto strategii.

Určité možnosti jsou i ve Value Chain Managementu, v němž podniky spolupracují na základě kooperativní smlouvy jako dvě oddělení jedné firmy.

3. Inovace patří od začátku ankety k nejdůležitějším výzvám pro podnikatele, ale ve srovnání s předchozí anketou si již nedokázaly udržet svou špičkovou pozici. Inovační tlak lze pociťovat ve všech oborech a v určitých sektorech je v současnosti zvláště vysoký (např. ve farmaceutickém průmyslu).

Inovativní podniky mají dobrý čich pro skutečné potřeby zákazníků daleko do budoucna a to se nezmění ani napříště. O tom je přesvědčen i Carsten Henkel, Managing Partner společnosti Roland Berger: "Pomocí inovativních produktů lze vytvářet ziskový růst." Prof. H. Oesterle, z univerzity v St. Gallen, však dodává: "Inovace většinou umožňují jen dočasné konkurenční výhody a jsou proto nákladovým faktorem bez diferencování konkurence. Je tedy nezbytné dobře využít dané časové okno."

Experti navrhují různá řešení, jak se dostat na trh se správnými produkty ve správný čas. Osvědčeným vstupem je důsledná priorizace dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých projektů. Další možností je zvyšovat efektivitu výzkumných a vývojových oddělení tím, že se podnik spojí s partnery. S větším rozpočtem a s větším množstvím pracovníků stoupne zpravidla i jeho úspěšnost. Pro mnohé je to dokonce jediná cesta, protože rozpočet na výzkum a vývoj nepostačuje na samostatnou cestu. Nadějné jsou i nové formy spolupráce, jako je např. zapojení dodavatelů a externích specialistů. V této souvislosti lze poukázat na studii, podle které 70 % podnikových ředitelů jmenuje externí partnery jako nejlepší poskytovatele nových idejí.

4. Internacionalizace koncernů se v tabulce Barometr trendů 2007 vyskytuje poprvé a dostává se na 4. místo. Lze to vysvětlit tím, že nejen velké, ale stále častěji i malé podniky narážejí na domácím trhu na hranice růstu. Internacionalistický způsob myšlení posouvá do centra podnikových úvah právě trhy s možností bohatšího obratu. Projevuje se to zejména v hierarchicky členěných státních organizacích, které bývají řízeny podle podobných směrnic. Jednotliví odpovědní pracovníci těchto organizací mívají značnou volnost, samostatně rozhodují např. o alternativních formách distribuce a výrobních míst.

V dnešním prostředí je třeba myslet globálně. Mezinárodně činný podnik se musí snažit umístit své základní možnosti a zdroje důsledně a pružně tam, kde může docílit nejvyšších konkurenčních výhod i proti globální konkurenci. Nejde při tom jen o snížení nákladů. Ústřední roli zde hraje i blízkost zákazníků a možnosti odbytu.

Více než 2/3 dotázaných expertů jsou přesvědčeny, že se nákupní zanícení podniků -fúze a akvizice (Merger & Acquisitions) udrží i nadále. Není to jen zahraniční propojování firem z téhož oboru, stále častěji se jako kupující vyskytují společnosti "Private-Equity". Kolotoč fúzí se točí stále rychleji, a to ve všech možných oborech. Vzájemně se propojují i velké investiční společnosti (Mega-Merger). Přejímání firem se financuje cizím kapitálem, což se nyní považuje za výhodné. Akvírované firmy se pak reorganizují a očišťují. Většinou se již po kratším čase opět prodávají za vyšší cenu. Kupci se vždy najdou. "Velké koncerny využívají svých přeplněných pokladen, aby si tímto přikupováním ucpávaly strategické trhliny, resp. urychlily konsolidaci ve svém oboru, a značně z toho profitují.

Fúzní horečka dává šance švýcarským firmám vydělávajícím zakázkami na "vyklízení" velkých nabídkových firem, které tyto práce nepovažují za své hlavní kompetence. Momentálně to prý platí pro bankovní sektor. Banky doufají, že outsourcováním obchodních a IT strategií ušetří především na nákladech.

Roman Boutellier, profesor na ETH Zürich, považuje privatizaci za obrannou strategii proti možnému převzetí firmy. Tím, že se podniky stáhnou z burzy, nejsou už vydány vůli akcionářů. Majitelé firem se rozhodují sami o budoucnosti svého podniku či podnikání. Jako příklad uvádí Boutellier Hilti. Už 6 let se na burze neobchoduje s akciemi tohoto lichtensteinského podniku.

6. Zvýšená konkurence vlivem čínských firem. Tato položka je v letošním seznamu zcela nová. Je známo, že Čína patří ke světové špičce destinací pro zahraniční přímé investice. Říše Středu se však nyní stále častěji angažuje i jako investor v zahraničí. Čína dnes disponuje největšími devizovými rezervami na celém světě. Vyplývá to z toho, že její vláda po asijské krizi 1997/98 velice opatrně hospodařila se svými rezervami. Teprve v r. 2006 byly uvolněny regulace soukromníků a podniků týkající se zahraničních investic.

Miliardové investice v cizině provádějí především čínské energetické koncerny. NCPC, Petro China, Cnooc a Sinopec hledají na celém světě kandidáty na akvizice. Expert Leo Brecht z Arthur D. Little nevidí tento vývoj jen v energetice, ale i v celé oblasti surovin. Je přesvědčen, že tento trend zahrne i jiné obory. Čínské firmy se již nesoustřeďují jen na levnou produkci, ale snaží se o image své značky a přinášejí odpovídající know-how do ciziny. Oblíbenou cestou jsou akvizice nebo spoluúčasti. Jako příklad se uvádí Lenovo. Číňané převzali koncem r. 2004 počítačový odbor IBM a uvádějí své počítače na trh pod značkou IBM.

7. Konkurence na stanovišti nabývá na významu. Ve srovnání s předchozí anketou se tato výzva posunula o jeden stupeň nahoru. Stále více jsou tím postiženy i obory s vysokou tvorbou hodnot, jako výzkum a vývoj, ale i různé služby převáděné do ciziny.

Různé asijské země lákají svými dobře školenými pracovníky. Nutno při tom respektovat zejména dva aspekty. Zaprvé mnohde stoupají o desítky procent mzdy a roční náklady na pracoviště těchto pracovníků. Výhoda snížených nákladů tak mizí rok za rokem. Zadruhé se nyní projevuje obrovské procento fluktuace. Vysvětluje se to tím, že Asiaté se rádi stávají podnikateli. Jakmile dosáhnou potřebného know-how, zakládají svou vlastní společnost. Vede to k tomu, že roste význam především východoevropských zemí. Mzdy jsou tam sice ještě hluboko pod švýcarskými, kulturní rozdíly však nejsou příliš velké a zmenšují se i komunikační potíže.

8. Nové technologie se poprvé dostaly mezi 10 nejvyšších výzev pro podnikatele. Lze to vysvětlit jednak tím, že v minulých letech silně změnily způsob práce i volného času. To opět vytváří nové potřeby, jako např. správu a bezpečnost dat. Ukázalo se, že lidé rádi přijímají inovativní produkty ICT.

Vzorovým příkladem toho je "iPod" firmy Apple Computer. MP3-Player se v krátkém čase stal prodejní špičkou a dosáhl už kultovního statusu. Apple se však pokouší neprodávat jen přehrávače hudby - svým produktem "Lifestyle" chce tento podnik ze Sillicon-Valley získat i nové přátele pro firmu Apple. Na příkladu Apple lze zjišťovat i další vývoj. Technologické firmy se stále častěji pokoušejí nabízet jako dolněk svých produktů i servisní služby, na nichž by se dalo vydělat. Apple prodává denně přes "iTunes" miliony songů, což se mohutně obráží i na jejich pokladnách.

9. Ceny surovin dosahují u některých z nich v poslední době téměř maxima. Všichni experti "Barometru trendů" považují stoupající ceny surovin za nebezpečí pro konečné zisky podniků. Platí to zvláště tam, kde stoupající náklady na získávání produktů či služeb nelze přesunout na zákazníky vůbec nebo jen v malé míře.

Trhy v Číně a v Indii v příští době nadprůměrně porostou, což se projeví vysokou poptávkou po surovinách. Čína, která byla ještě před nedávnem samozásobitelem, je dnes v určitých případech odkázána na dovoz. Pro různé suroviny by se tak mohla globální úžina ještě zhoršit a jejich ceny mohou značně růst.

Tak např. v energetice podle odhadů IEA (Mezinárodní agentury pro energetiku) stoupne spotřeba energie do r. 2030 o 53 %. Surová nafta zůstane přitom nejdůležitějším nosičem energie. Poroste rovněž význam zemního plynu a uhlí. Tím stoupne o 55 % i produkce oxidu uhličitého. Současně budou průmyslové státy stále závislejší na dovozu a poroste moc ropného kartelu OPEC, který bude těžit a dodávat většinu zvýšené potřeby energie. Podle mínění IEA to povede k tomu, že se svět blíží k dvojnásobně vysokému ohrožení v oblasti hospodaření s energiemi. Bezpečnost zásobování nemusí být zaručena a životní prostředí může být ohroženo v nebezpečné míře.

10. Rychlost se znovu dostala mezi 10 hlavních položek. Před 2 lety byla sice na 6. místě, ale v dalších anketách se již na seznamu neobjevovala. Tempo však roste v nejrůznějších oborech. Zákazníci jsou vlivem dnešních komunikačních prostředků lépe informováni. Spotřebitelé se projevují odlišně, což vyvolává nové výzvy. V západních zemích lze kromě toho pozorovat trend k vysloveně konzumní společnosti.

Důsledkem toho je, že se zkracují životní cykly produktů. Jak by podnikatelé mohli tuto výzvu zvládat? Velkou možnost vidí experti ve vývoji produktů a služeb přes hranice podniků. Úspěšné by mohlo být i zapojení zákazníků do vývoje, jak to dělá např. firma 3M, která zapojuje důležité zákazníky do generování idejí a do vývoje produktů.

Brenner, B.: Immer mehr KMU liebäugeln mit dem Ausland. io new management č. 1 - 2/2007, s. 23 - 28; výtah

- bou -