Rozhodčí řízení je užitečná věc. Když víte

Stačí podepsat smlouvu s některými firmami nabízejícími úvěry, aniž si ji důkladně přečtete. Klára Přikrylová ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) tvrdí, že nejméně jedna takováto firma nabízející občanům úvěry, a to Finpomoc, zřejmě porušuje zákon.

SMLOUVA O PŮJČCE, kterou Ekonom získal (bez osobních dat postiženého klienta) od SOS, uvádí, že roční procentní sazba nákladů, tedy roční úrok, přesahuje u firmy Finpomoc 93 %. Za poskytnutí úvěru ve výši 20 tisíc Kč si přitom účtuje 3000 Kč - víc než sedminu poskytnuté částky. Dalších 9400 Kč, tedy takřka polovinu půjčky, zaplatí klient za správu úvěrové smlouvy. Za každý započatý den prodlení s placením má pak věřiteli hradit 0,5 % dlužné částky.

Poplatky a úroky spojené s úvěrem jsou poněkud nestandardní. Nejde přitom o lichvu? Je zde i jiný problém: případné soudní spory, spojené se smlouvou, má řešit v rozhodčím řízení rozhodce jmenovaný 1. Moravskou rozhodcovskou společností. Zákazníci Finpomoci (dle SOS možná i klienti některých dalších firem, poskytujících úvěry) nejspíš nevědí, k čemu se podpisem rozhodčí doložky zavázali.
Na základě této doložky se totiž o sporu rozhoduje v rozhodčím řízení. To ale probíhá podle jiných pravidel než běžný soud (viz dále). Ortel vynese vybraný rozhodce, nebo rozhodčí soud. A pokud to není dohodnuto předem, nelze se proti jejich rozhodnutí odvolat. Finpomoc přitom klientům touto smlouvou předem odpírá právo vybrat si toho, kdo bude případný spor rozhodovat.

Byli zákazníci Finpomoci vůbec informováni, že podepsali rozhodčí doložku, co to znamená, a že mají možnost vybrat si jiného rozhodce? Jak se firma staví k doporučení SOS, aby se zdržela protiprávního jednání? Sdružení na firmu chystá trestní oznámení. Podle Přikrylové se obává, že může jít o klamání spotřebitele, podvod nebo lichvu. Finpomoc Ekonomu do uzávěrky na zmíněné otázky neodpověděla.
SOS řeší stížnosti i na jiné subjekty nabízející peníze za podobných podmínek. Tvrdí přitom, že některé primárně počítají se spory a díky smlouvě, podle níž je třeba nabídnout za úvěr nějaké ručení, mohou poměrně levně přijít k nemovitostem či dalšímu majetku. Podaří se něco podobného dokázat před soudem, na který se chtějí klienti Fincentra obrátit?

PO PROHRANÝCH ARBITRÁŽÍCH, které ČR stojí miliardy korun, jde o další problém, který rozhodcům či rozhodčímu řízení na popularitě nepřidá. Přesto zájem o rozhodčí řízení roste. Alespoň v případě, kdy probíhá přes renomované instituce, např. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHK ).

Pro mnohé firmy totiž představuje rozhodčí řízení (blíže viz box) šanci, jak se vyhnout dlouhým sporům u civilního soudu. Poražení v rozhodčím řízení často chtějí rozhodnutí soudu či rozhodců zvrátit. Někdy i žalobou u klasických soudů. "Soudy mohou výsledek rozhodčího řízení přezkoumat, mají ale pouze právo ochránit jeho účastníka před excesem, nikoliv výsledek změnit," řekl před časem na semináři pořádaném RSHK ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Průběh mezinárodních arbitráží i citovaných sporů u spotřebitelských úvěrů přinesl diskusi o novele zákona o rozhodčím řízení.

NOVELA ZÁKONA je zbytečná, tvrdí ministr Pospíšil. Problém vidí v samotném rozhodčím řízení. Donedávna se využívalo hlavně při sporech dvou firem či státu s firmou. Roste ale počet sporů podniků s občany. Ti si ale, jako malé firmy ve sporu s většími, často neuvědomují, že jsou proti druhé straně v nevýhodě. Ministr nicméně uznává, že část zákona o rozhodcích a výkonu rozhodčích nálezů je možné zpřísnit. Odmítl vizi, že stát má garantovat rozhodnutí rozhodců, pokud se strany na řešení sporu touto cestou dohodly. Zároveň ale připouští, že by mělo být přesněji stanoveno, kdo smí být v ČR rozhodcem. Zákon hovoří jen o tom, že rozhodci musí být zletilí a způsobilí k právním úkonům, nespecifikuje ale jejich vzdělání či praxi. Zárukou kvality může být přitom výběr rozhodců, jejichž seznamy vedou renomované Rozhodčí soudy.

OKRUH SPORŮ řešený rozhodci, roste. V Německu a Rakousku kromě majetkových sporů rozhodují rodinné a dědické spory.
Legislativa EU se snaží chránit spotřebitele. Rakousko proto chtělo zabránit využití rozhodců v případě spotřebitelských úvěrů. Návrh příslušného zákona ale nakonec neprošel. Podle tamější legislativy musí být ovšem spotřebitelé výslovně upozorněni na to, že součást smlouvy tvoří rozhodčí doložka a musí jim být vysvětleno, co to znamená. "Spotřebitelé tedy musí vědět, co podepisují, a být si vědomi třeba i případných obrovských úroků, včetně trestných, za porušení některých ustanovení smlouvy," dodává předseda RSHK Klein.
Nepodepíší ale někteří čeští dlužníci kvůli tíživé situaci jakoukoliv smlouvu? Přikrylová ze SOS soudí, že kdyby klienti věděli, že reálně mohou zaplatit za půjčené peníze dvojnásobek, tak nikoliv.

NAVZDORY ZMÍNĚNÝM POTÍŽÍM zájem o řešení sporů prostřednictvím rozhodců či rozhodčích soudů roste. Alespoň Rozhodčí soud při Hospodářské komoře zaznamenal od roku 1995 obrovský nárůst zájmu.
Důležité je snažit se vyvarovat chyb již při podpisu smlouvy o rozhodčí doložce, a ne až po prohraném rozhodčím řízení. Je také chybou nechat výběr rozhodce či rozhodců na druhé smluvní straně. České právo přitom umožňuje sjednat si v rozhodčí doložce právo na odvolání vůči verdiktu rozhodce.

V Praze se řeší i spory s ruskými či ukrajinskými firmami. Pokud česká firma připustí, aby o nich rozhodovali rozhodci v Rusku, měla by usilovat o to, aby šlo o renomované instituce, jako např. Rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace. V Rusku totiž existuje 400 rozhodčích soudů. Rozhodčí řízení je zde podle Kleina překvapivě dobré, horší je ale vymáhání práva, byť se situace lepší a je příznivější než vymahatelnost práva přes klasické soudy. Rozhodčí doložka přitom představuje test. Klein varuje před subjekty, které ji nechtějí podepsat. "Jak mám ale věřit firmě, že dodrží obchodní podmínky, pokud nechce, aby byla součástí podepisované smlouvy zmíněná doložka?" ptá se Klein.

Některé hlasy naznačují, že zájem českých firem o arbitráže klesá. Příčinou jsou prý sílící obavy z toho, že by i výsledek rozhodčího řízení mohly ovlivňovat úplatky. Podobný názor se však těžko ověřuje a zejména renomovaných institucí se jistě netýká.
Přesto budou zřejmě rozhodčí doložky stále častěji součástí smluv, které uzavírají občané, firmy či obce. "Podpis je nejdůležitější, co spotřebitel má," připomíná Přikrylová. Je tedy na něm, aby odolal různým trikům firem nabízejících rozličné služby, a smlouvu či dohodu o půjčce si předem důkladně projde. Včetně případné rozhodčí doložky. Což platí i pro jiné subjekty. A netýká se to jen citovaných rozhodčích doložek.

FRANTIŠEK MAŠEK

Co obnáší rozhodčí řízení
Vše důležité by měla obsahovat rozhodčí doložka ve smlouvě. Stěžejní je výběr rozhodčího soudu, popřípadě rozhodce. Firma by neměla nechat jejich výběr na druhé straně. Podle povahy sporů nemusí jít jen o právníky, ale například o odborníky z oblasti, které se pře týká. Firma si je může vybrat například ze seznamu rozhodců u některého ze specializovaných rozhodčích soudů. U větších sporů určí každá strana jednoho rozhodce, ti se pak dohodnou za třetím rozhodci. Rozhoduje-li spor renomovaný soud, bývá to dražší, jeho renomé by ale mělo být zárukou objektivního rozsudku.

České firmy by se měly snažit, aby byl spor posuzován podle našeho práva na domácí půdě, pokud to není možné, tak podle evropského kontinentálního práva v Evropě. Ty jsou Česku bližší než anglosaské právní normy nebo zákony platné na jiných kontinentech.
Rozhodčí řízení bývá rychlejší než klasické soudy. Rozhodovat by měli odborníci. Pokud se obě strany nedohodnou na možnosti odvolání proti rozsudku (české právo to umožňuje), bývá rozhodnutí rozhodců jednokolové. S tím je třeba počítat při řízení před soudem a předkládání důkazů. Předností řízení je diskrétnost, jedná se jen za účasti stran. Na rozdíl od civilního soudu se ho tedy nemůže např. zúčastnit konkurence.

FM