Podnikání: Boj s byrokracií

Malých a středních podniků je v Evropské unii 23 milionů a představují 85 % všech podnikatelských subjektů. Připadá na ně celá polovina nově zaměstnávaných lidí. Téměř každý podnikatel přitom tvrdí, že potřebuje podporu, aby mohl konkurovat na trhu. Nejen českým žhavým tématem je pak volání po odstranění administrativní, lépe řečeno byrokratické zátěže. Na pracovním semináři k podpoře malých a středně velkých podniků v EU, který se v březnu konal v Praze (v Ekonomu č. 10 jsme se z jeho obsahu zaměřili na pracovní právo) zazněla řada konkrétních námětů. Podnikatelské svazy se např. pokusí prosadit do návrhu právních norem v ČR rozšíření prostoru pro aktivity malých a středních podniků v rámci průmyslových a komerčních areálů. Volají také po jednání s Evropskou komisí, jehož výstupem by bylo stanovení všeobecných obchodních podmínek, diferencovaných pouze podle sektorů ekonomiky. Jde např. o lhůty pro splácení faktur, a to pro všechny subjekty na trhu.

Sdružení živnostníků a podnikatelů ČR a Svaz českých a moravských výrobních družstev se pokusí získat granty na pilotní projekty k řešení problematiky delšího setrvání občanů na trhu práce, tj. ke snížení fluktuace.

ZAČÍT U SEBE. "Na základě vlastních zkušeností mám polopatický návod, jak na podpůrné programy podnikání dosáhnout," říká František Červený ze společnosti Inženýring-Engineering CZ v Olomouci a dodává, že to zdaleka není lehké. Podnikatel si podle něj musí v první řadě uvědomit, co chce i nadále dělat, zda k tomu má všechny právní a technické prostředky a kvalifikaci včetně praxe. Pro úspěch je třeba mít stabilní pracovní prostředí a rezervy pro horší časy.

"Důležité je nebýt sám. Nejlépe se uplatňují na trhu bud' rodinné firmy, nebo i jiné právnické osoby, kde se zejména společníci a jednatelé dlouhou dobu znají a navzájem své podnikatelské schopnosti uznávají jako přednosti každého z nich.

Hlavní chyby žadatelů o různé podpůrné programy jsou v tom, že podceňují písemnou formu i drobných podnikatelských záměrů; mít je pouze v hlavě nestačí. Proto se jim většinou nepodaří banku nebo jiný subjekt o svých záměrech přesvědčit," pokračuje Červený.

Někdy je zapotřebí pro dotažení návrhu získat jiného společníka, vytvořit s ním nový podnikatelský subjekt. Veřejné obchodní společnosti nebo fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku přitom neskýtají budoucím klientům potřebné záruky. Není také dobré zakládat novou společnost s ručením omezeným pouze s minimálním základním jměním, do minulého roku jen 200 tisíc Kč, ale je třeba vložit do něj více hmotných i nehmotných aktiv. Červený má také zkušenost, že podnikatel málokdy sám zcela splní podmínky pro získání dotací či grantů a doporučuje obrátit se na nejbližší pobočku hospodářské komory nebo konzultanta.

Ve svém vystoupení se věnoval i bankovním subjektům. Podle jeho názoru mezi nimi existuje jakási tichá dohoda, že úvěr poskytnou jen tomu podnikateli, který má za sebou minimálně dva tři roky činnosti a trvale pozitivní hospodářský výsledek. "Převážná většina malých podnikatelů však zbytečný zisk netvoří, zlepšování svých firem financují přímo z provozu," dodal Červený.

VYHOZENÉ PENÍZE? Živnostenský zákon a zákon o dani z příjmů se změnily možná už 75krát, konstatuje Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků. V českých zákonech se podle jeho zkušenosti přestávají orientovat i profesionálové - daňoví poradci. "Jak jinak je možné, že jsem si nechal udělat právní rozbor nejasné platby DPH a údajně špičková daňová poradkyně mi za odměnu 3000 korun předepsala podání DPH, které mi finanční úřad neuznal a musel jsem to dle jeho pokynu přepracovat?"

František Holec, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví analyzoval postavení českých živnostníků (OSVČ - osob samostatně výdělečně činných) ve stavebnictví. Jejich nevýhodou je zejména to, že nemají právní zázemí při podpisu smluv s velkými podniky, kde jsou smlouvy naopak připravovány renomovanými právníky ve prospěch velké firmy. Často pak podepisují velmi nevýhodné smlouvy, a to jak z hlediska odpovědnosti, tak předmětu a termínu plnění. Tomu však neodpovídá ani cena, ani termíny splatnosti faktur (i 240 dnů či více). Jsou vystaveni hrozbě vysokých sankcí, přičemž mají závazek dodržovat veškeré předpisy včetně technických norem, které se neustále mění.

Většina starých zemí EU má pro své drobné podnikatele vybudované zázemí - organizace, které poskytují nezbytné služby jako je vedení účetnictví, školení, rešerše právních norem, právní porady, nákup materiálů, dopravu apod. Takový servis mají naši živnostníci v kvalitní podobě jen zřídkakdy.

Velkou pomoc malým a středním podnikatelům však přinesl podle Holce projekt Ministerstva průmyslu a obchodu ČR InMP, který realizuje Hospodářská komora ČR. Holec věří, že stejně užitečný bude i připravovaný projekt Institut trhu práce, kde jedním z výstupů by měla být příprava těchto subjektů na podnikání. Uvažuje se také o projektu na zpřístupnění rešerší norem, dotovaném z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu.

ŠKŮDCI VLASTNÍ, NEBO CIZÍ? Karel Machotka, ředitel odboru podnikatelského prostředí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), vyslovil na semináři přesvědčení, že největší zátěž pro podnikatele pochází z EU a ministerstvo se proto snaží nejen o snížení národní regulace, ale apeluje i na její snížení v EU. Pokud jde o sektory, kde se největší zátěž projevuje, pak jsou to ochrana spotřebitele, životní prostředí, vstup do podnikání a ochrana zdraví pracovníků.

Předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner k tomu přidává jako největší administrativní zátěž, způsobenou aplikací evropské legislativy, statistiku vyváženého a dováženého zboží a způsob sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství - INTRASTAT. Velké obavy vyvolává rovněž povinná registrace chemických látek vyráběných v zemích EU a chemických látek do EU dovážených - nová evropská chemická politika známá pod zkratkou REACH.

Wiesner potvrzuje, že evropské právní předpisy, které se týkají ochrany spotřebitelů a bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, stále přibývají. Narůstá také počet harmonizovaných evropských norem. Mnohé normy se odvolávají na další a další evropské a mezinárodní technické normy. Ty poslední, které formulují konkrétní požadavky na výrobky nebo služby, mají pro podnikatele zcela zásadní strategický význam. Přístup k nim a zejména pak k jejich změnám je ale pro malé a střední podniky finančně stále náročnější.

Bedřich Danda, šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků, si ovšem myslí, že je třeba spíš souhlasit s představiteli Evropské komise v tom, že významná část zbytečných předpisů a komplikací nepochází z originálních norem Evropské unie, ale z transpozice unijního práva na národní úrovni. "Největší komplikací je to, že se spojila touha státní správy vyvolat legislativní smršť s potřebou kompatibility naší legislativy s EU," přidává se k tomuto názoru Wiesner. "Z legislativní smršti zůstala spíše smršť a podmínkami EU se ohání každý, kdo se pokouší propašovat do legislativy osobní či skupinové zájmy. Výsledkem je nepřehledná džungle zákonů, vyhlášek a metodických pokynů. V upřímné snaze zjednat nápravu jsme svědky novelizování novel nebo propouštění evidentních legislativních zmetků do legislativního procesu s naivní představou, že budou zákonodárci přepracovány do použitelného stavu."

KDE BOTA NEJVÍC TLAČÍ? Karel Machotka z MPO uvedl, že nejvíce statistických dat vyžaduje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Lze ovšem očekávat potřebné zpřehlednění a zjednodušení právní úpravy přijetím tzv. Kodexu životního prostředí, který je připravován na MŽP právě ve vazbě na požadavky podnikatelů na zjednodušení legislativy. Připravuje se vyhláška o statistické službě ve snaze redukovat množství požadovaných údajů. Určité změny je podle Machotky třeba provést v oblasti systematických kontrol, aby se odstranila duplicita v kompetencích některých orgánů. MPO proto připravuje nový zákon o kontrole, který by sjednotil počet kontrol a omezil potřebu účasti kontrolované osoby.

Existuje také projekt "Centrálních registračních míst", což má lidem ulehčit vstup do podnikání. Nadále nebude nutno ohlašovat začátek podnikatelské činnosti na řadě dislokovaných míst (finanční úřad, obchodní rejstřík atd.). Rada pro rozvoj a podporu podnikání, která byla zřízena na Ministerstvu průmyslu a obchodu, se pokouší realizovat i další podněty od podnikatelů, např. zavedením formulářů pro založení firmy.

Administrativně náročnou a problematickou oblastí pro podnikatele jsou daňové zákony a jejich vazba na účetní předpisy. K této problematice již byla při Ministerstvu financí ustavena pracovní skupina na tripartitním principu, která zpracovala komplexní materiál ke zjednodušení právní úpravy v oblasti daně z příjmů. Značně složité a zbytečně komplikované se jeví i předpisy z oblasti nemocenského, zdravotního a sociálního pojištění, respektive úprava výpočtu odváděných dávek. I zde je velký prostor pro zjednodušení celého systému.

Další navrhované změny by zase měly přinést například snížení papírování pro farmáře a dopravní společnosti, snížení frekvence předkládání statistik a snížení počtu statistických otázek kladených o podnikání, odstranění zastaralých dokumentačních závazků dopravních společností v EU, zavedení elektronických registrů pro výměnu dat v sektoru dopravy aj. Podnikatelé by také uvítali uplatnění méně obtížných administrativních a kontrolních požadavků na malé řezníky, pekaře apod., zejména pak v porovnání s velkými společnostmi a supermarkety, samozřejmě při zachování bezpečnosti a zdravotních požadavků.

Většina požadavků na podporu malého a středního podnikání včetně odstraňování byrokratické zátěže není nová. Mnohokrát se o nich již hovořilo. Fakticky se ale udělalo (alespoň podle názoru živnostníků a drobných podnikatelů) jen velmi málo.

Milena Geussová