Co bude letos investičním hitem?

Byla loni nejzajímavější investicí koupě bytu v panelovém domě? Nebo akcie Vítkovic, které v RM-Systému posílily o 135 % a preferují je mnozí investoři? Bude letošním hitem nákup zahraničních akcií v korunách? Na podobné otázky se snažila najít odpovědi odborná konference Investiční příležitosti pro drobné investory, pořádaná finančním serverem Měšec.cz. Zástupci Burzy cenných papírů Praha i RM-Systému na ní informovali i o řadě dalších projektů.

KRALUJÍ ČESKÉ AKCIE. Odhady počtu drobných investorů, kteří v ČR obchodují s cennými papíry, se liší. Na pražské burze jich podle mluvčího Jiřího Kovaříka obchoduje asi 30 tisíc, v RM-Systému je to podle ředitele pro strategii a marketing Jiřího Vodičky přes 25 tisíc. Další tisíce klientů obchodují v RM-S přes obchodníky s cennými papíry. Vodička soudí, že počet aktivních drobných investorů (mimo podílové fondy) dosahuje v Česku 50 tisíc. V nejbližších třech letech se prý více než zdvojnásobí.
"Drobní investoři preferují, hlavně kvůli lepší informovanosti o hospodářské situaci domácích emitentů, české akcie," dodává Vodička. Potvrzují to i účastníci ankety Ekonoma (viz níže). Populární jsou také americké a německé akcie.

Toho zjevně hodlá využít RM-Systém, který chce v květnu nabídnout investorům akcie Zentivy, Erste Bank, CME, Orco, ECM a Pegas Nonwovens, obchodované zatím jen na burze. Chystá ovšem také obchody v korunách s vybranými zahraničními akciemi, například firem Siemens, Volkswagen a Microsoft. Tyto transakce umožní napojení RM-S na společnost Clearstream, umožňující vypořádání obchodů v různých měnách. V RM-Systému bude možné koupit i jednodušší investiční certifikáty.

NA RM-S I PŘES OBCHODNÍKA. K významné změně dojde i ve struktuře RM-Systému. Podle směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID) se musí tento trh stát nejpozději v listopadu klasickou burzou, uvedl na konferenci šéf firmy Jan Sochor. Na rozdíl od současnosti již tedy nebude v RM-S moci obchodovat každý.
Vzhledem k požadavkům daným MiFID bude RM-Systém znalosti uživatelů o kapitálovém trhu testovat. Kdo v testu neuspěje, bude muset při transakcích na tomto trhu využívat služeb zmíněného obchodníka. RM-S také hodlá dál prodloužit obchodování. Jak řekl Ekonomu Vodička, limit představuje vypořádání obchodů ve Středisku cenných papírů ve 20 hodin.

"Chceme být burzou pro malé a střední firmy," řekl rovněž Sochor. Ctí tedy RM-S nepsanou dohodu s pražskou burzou o rozdělení trhu, nebo vše vyplynulo z aktuální situace? Burza cenných papírů Praha totiž dál preferuje hlavně velké investory a emise. Vyplývá to alespoň ze slov jejího šéfa Petra Koblice, který označil za prioritu segment SPAD, v němž se obchoduje s nejlikvidnějšími tituly, registrovanými v Praze za pomoci tvůrců trhu. Koblic rovněž uvedl, že mezi burzovní priority nepatří kontinuální obchodování s akciemi v segmentu KOBOS. Hodlá tedy burza převést většinu z 30 akcií, s nimiž se dosud neobchoduje ve SPAD, do tohoto systému? Podobná myšlenka narážela dříve na nezájem investorů. Třeba se ale doba změnila.

Pražská burza loni vedle dvou úspěšných primárních emisí akcií firem ECM a Pegas Nonwovens zahájila obchody s investičními certifikáty a deriváty.
Počet těchto instrumentů stále roste - aktuálně se tak na burze obchoduje se 30 akciovými tituly, 15 investičními certifikáty a šesti futures. Tak tomu bude i nadále. Koblic ale neočekává, že by letos burza rozšířila derivátové obchody o opce.

BURZA SÁZÍ NA ENERGII. Koblic považuje za stěžejní cíl burzy vznik dceřiné společnosti, Energetické burzy, na které se má obchodovat s elektrickou energiií, a vznik Centrálního depozitáře k vypořádání obchodů s cennými papíry, který dosud brzdily spory s Ministerstvem financí.
Nové investiční certifikáty umožňují spekulovat na burze v korunách na příznivý vývoj zlata a ropy, ale také českého, ruského či evropského akciového indexu a vybraných domácích titulů. Zájem o tyto transakce je ovšem zatím, podobně jako v případě futures na index či jiné instrumenty, nízký.

Koblic věří, že se to zlomí. Upozorňuje ale, že na burzách činí přes širokou nabídku objem obchodů s certifikáty necelých pět procent hodnoty transakcí s akciemi. Certifikáty zatím v Praze nabízí jen Raiffeisenbank. V závěrečné fázi jsou ale jednání s dalšími třemi či čtyřmi emitenty. Na českém trhu mají nabízet nejen konzervativnější indexové certifikáty, ale i agresivnější instrumenty, umožňující reagovat na různé situace na trhu.

CHYBÍ INSTITUCIONÁLNÍ INVESTOŘI. Za velký problém označil Koblic chybějící domácí institucionální investory, jejichž podíl na burzovních obchodech činí necelých 10 %. Obchody na burze tak zůstávají v režii zahraničních investorů s 55-60% podílem na trhu. U domácích drobných investorů činí 15-20 %, zhruba 10-15 % hodnoty transakcí připadá na transakce obchodníků s cennými papíry, realizované na vlastní účet.

V dubnu má začít testování systému, který by využívala Energetická burza (EB). Se startem jejích obchodů se počítá v červnu či červenci. Půjde o oddělenou databázi v obchodním systému pražské burzy. Koblic věří, že futures na elektrickou energii, které chce EB zavést, budou velmi likvidní, obdobně jako mimoburzovní transakce, které s ní probíhají v Londýně. V praxi má jít o měsíční, čtvrtletní a roční futures na tzv. Base load a Peak load. První zahrnuje stejnou dodávku energie po 24 hodin denně, druhá ve špičce od pondělí do pátku od osmi do dvaceti hodin včetně svátků.

MIFID PŘINESE ZMĚNY. Velkým strašákem - nejen českého - trhu zůstává směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID). Nová směrnice vznikla na popud velkých institucionálních investorů, kteří se snaží maximálně zjednodušit situaci na evropském finančním trhu, řekl na konferenci David Rozumek z ČNB. Má tedy přinést jednotná pravidla v EU a poskytnout minimum prostoru pro regulaci trhu na národní úrovni. Má být pružná a zahrnovat i oblasti, které dosud regulovány nebyly.

Cílem směrnice, která rozšiřuje stávající kategorie cenných papírů, zejména u derivátů, je pokrýt veškeré inovace. Důležité je rozdělení zákazníků na běžné a profesionální. Rozšiřuje i možnosti obchodovat mimo regulované trhy.
Vedoucí institucí při tvorbě regulace kapitálového trhu v EU se má stát Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR). V praxi to znamená, že české vyhlášky a zákony skončí, důležité bude, co se prosadí na evropské úrovni, dodal Rozumek.

KAM INVESTOVAT? Situace na trzích zůstává turbulentní, řekl na konferenci předseda představenstva firmy Atlantik-Kilcullen Asset Management Vratislav Svoboda. Od roku 2003 došlo k šesti korekcím, při kterých ztratil americký akciový index S & P 500 v průměru 7 %. Průměrný býčí trh trval 150 dnů. Další růst byl vždy silnější. Nynější růst akciových trhů je druhý nejdelší v poválečném období. Na trzích dosud panovala nižší volatilita, což bývá běžné před korekcí, upozorňuje Svoboda. To se ale mění.

Jak reagovat na možné zpomalení ekonomiky USA, o němž se široce diskutuje mezi investory? Za jednu z možných strategií pokládá Svoboda investice do infrastruktury, nebo do komodit, které jsou vůči vlivu konjunkturních cyklů odolnější. Atraktivní mohou být komunikace, firmy vyplácející zajímavé dividendy, výrobci spotřebního zboží, materiálů, potravin, vody a vzhledem k růstu úrokových sazeb také dluhopisy.
Stárnutí obyvatelstva a vznik nové střední třídy nabízejí zajímavé příležitosti v sektoru finančních služeb, farmacii, zdravotnictví, výrobců luxusního zboží nebo u vybraných realit.

Z rozvíjejících se zemí, které jsou mezi investory stále populární, patří dál k zajímavým Čína a Indie. Snad se, jak doufá Svoboda, nedočkáme nějakého vojenskopolitického překvapení. Poukázal přitom na dramatický vývoz čínských zbraní do Latinské Ameriky. Příliš se nepíše o tom, že Čína uzavírá strategické aliance vůči USA a NATO. Silná střední vrstva v této zemi, která zahrnuje 500-700 mil. obyvatel, může přitom způsobit, že američtí či evropští spotřebitelé již nebudou trhy tolik ovlivňovat jako dosud.

Za zajímavou příležitost pokládá Svoboda evropské akcie, Latinskou Ameriku a Rusko. Věří rovněž zemědělským komoditám, kovům a energetickým surovinám. V případě realit označil za zajímavou východní Evropu. Růst sazeb zvyšuje i atraktivitu dluhopisů. Snad si z této nabídky investoři dokážou vybrat.

FRANTIŠEK MAŠEK

Místo akcií certifikáty?
Většina českých občanů investuje přes podílové fondy. Roste však i zájem o přímé investice do cenných papírů, hlavně akcií. Na burze obchoduje podle odhadu mluvčího Jiřího Kovaříka asi 30 tisíc drobných investorů, v celé ČR je jich podle ředitele pro strategii a marketing RM-Systému Jiřího Vodičky 50 tisíc. Jen RM-S využívá přes 25 tisíc drobných investorů. Většinou obchodují s českými akciemi, o nichž mají nejvíc informací.
Jak uvedl v anketě Ekonoma Ján Franek z Fio burzovní společnosti, klienti této firmy z 80-90 % preferují český trh, zbytek připadá na USA a Německo. Podle Oldřicha Pavlovského ze společnosti Patria Direct roste popularita maďarského a polského trhu. Většího zájmu o cizí akcie chce využít RM-Systém, přes který bude možné koupit vybrané tituly jako Siemens, Volkswagen nebo Microsoft.
Přestože se investoři zajímají hlavně o akcie, mezi těmi konzervativnějšími stoupá zájem o certifikáty. "Nakupují je jako dlouhodobou a bezpečnější část portfolia," uvedla Kateřina Marešová z Brokerjetu.
Většina drobných investorů využívá internet. To je případ více než 90 % z 8000 klientů Fia, téměř všech 6473 zákazníků internetového obchodníka Brokerjet a 90 % z 6100 občanů, kteří obchodují přes Patrii Direct.
Je otázka, zda lze ještě hovořit o drobných investorech. Počet těch, kteří již neinvestují desetitisíce, ale jsou o řád či dva výš, roste. Oblíbí si místo akcií investiční certifikáty, nabízející širokou škálu zajímavých příležitostí?

(Výsledky ankety v nezkráceném znění najdete na internetové adrese www.ekonom.ihned.cz.)

FM