Jak zdanit příjmy společníků s. r. o.

První možností je postupovat podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP - příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce. Druhou možností je § 7 ZDP - příjmy z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti. V § 7 ZDP pak konkrétní zdanění závisí na druhu vykonávané činnosti.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že příjmy společníků, kteří fakturují svou podnikatelskou činnost, musí být zdaněny podle § 6 ZDP. Pak není rozhodné:

jakého právního titulu bylo pro spolupráci obou stran využito (tedy obchodněprávní či pracovněprávní vztah),

na základě jakého oprávnění byla tato činnost provozována (živnostenský list či jiné podnikatelské oprávnění),

a na základě jakého právního předpisu byla tato činnost následně účtována.

Zdanění společníka, který např. činnost účetního vykonává na základě živnostenského oprávnění pro desítky svých podnikatelských subjektů, bude u něj podléhat zdanění v § 7 ZDP. Pokud bude účtovat pro společnost, jejímž je společníkem, musí tato společnost a samozřejmě i on zdanit vyplacený příjem v § 6 ZDP. NSS však neopověděl na otázku, jakým způsobem zohlednit, že při poskytování svých služeb s. r. o. používají její společníci své prostředky (zaměstnance, technické vybavení, prostory, materiál), které mají zahrnuty v obchodním majetku, nebo za ně musí platit? Tyto náklady či opotřebení majetku (odpisy) se promítají do ceny poskytnuté a následně fakturované služby. Z rozhodnutí NSS však vyplývá, že při provedené překvalifikaci příjmu z § 7 ZDP na závislou činnost podle § 6 ZDP je správce daně oprávněn tyto reálně vzniklé a ocenitelné náklady na straně společníka zcela neuznat.

Nejasná je pak otázka společníků živnostníků, kteří budou "své" společnosti dodávat nějaké dílo složené vedle samotné práce také z určitého zboží. Zedník živnostník a zároveň společník s. r. o. pro tuto společnost postaví výrobní halu. Jeho práce je ve smyslu výše uvedených rozsudků Nejvyššího správního soudu jednoznačně příjmem ze závislé činnosti. Ale co materiál, který nakupoval jako živnostník? Je jasné, že jako trvalý odběratel bude mít v řadě velkoobchodů určitou slevu, o které se může s. r. o., která dělá úplně něco jiného, jen zdát. Navíc většina řemeslníků fakturuje právě materiál navýšený o jejich práci a nikoliv práci samotnou. Správce daně a současně Nejvyšší správní soud tak přímo vybízejí daňové poplatníky, aby své podnikatelské aktivity provozovali pro společnost, ve které jsou společníky přes jiné podnikatelské subjekty, neboť je to pro ně výrazně daňově výhodnější.

Jan Kopřiva
Fakulta podnikatelská, VUT Brno