Zaměstnavatel může krátit dovolenou

Mění nový zákoník práce dosavadní pravidla?

Ke krácení dovolené dochází kvůli nepřítomnosti zaměstnance v práci, a to jak absence neomluvené, tak omluvené. Zvláštním typem omluvené absence je přitom nepřítomnost zaměstance, na kterého byla uvalena vazba nbeo jenž vykonává trest odnětí svobody.
Nová právní úprava krácení dovolené (paragraf 223 a ustanovení související nového zákoníku práce) je v podstatě převzata z dosavadní právní úpravy. Od 1. ledna 2007 došlo jen k dílčím změnám:

- Při krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci se na rozdíl od předchozí právní úpravy snižuje počet dnů odůvodňujících krácení dovolené z dosavadních 22 dnů na 21 dnů.

- Je stanoveno nové pravidlo pro zaokrouhlování dovolené: Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhluje se na půlden, což platí jak pro stanovení nároku na dovolenou, tak pro výpočet dvanáctin dovolené pro účely krácení dovolené.

- Prominutí neomluvené absence je nově plně v pravomoci zaměstnavatele, nepotřebuje k tomu už souhlas odborů.

Dovolená se zaměstnanci krátí:

- jestliže neomluveně zameškal směnu a zaměstnavatel mu jeho nepřítomnost neprominul,

- jestliže nepracoval v kalendářním roce pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, po dobu alespoň 100 dnů,

- jestliže zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody (resp. vazbu) v rozsahu alespoň 21 dnů.

Pro omluvenou nepřítomnost v práci se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část (paragraf 212 zákoníku práce). Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část může být zkrácena i pro neomluvenou nepřítomnost. Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se krátí pouze z důvodu neomluvené absence (paragraf 214 zákoníku práce, respektive paragraf 215 ve spojení s vyhláškou č. 600/2006 Sb.).

Kdy zaměstnavatel může a kdy musí dovolenou krátit?

Zaměstnavatel je povinen krátit dovolenou kvůli omluvené nepřítomnosti v práci, včetně absence pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody. Od tohoto pravidla se nemohou účastníci pracovněprávních vztahů smluvně nebo jinak odchýlit (ustanovení paragrafu 223 odst. 1 a 4 ve spojení s ustanovením paragarafu 363 odst. 2 zákoníku práce). Povinnost krátit dovolenou kvůli neomluvené nepřítomnosti v práci zaměstnavateli uložena není; realizace tohoto práva záleží na úvaze zaměstnavatele.

Nepracoval-li zaměstnanec kvůli překážkám v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou (podle paragrafu 217 odst. 5 zákoníku práce) před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Požádá-li totiž zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Posuzuje se za výkon práce doba čerpání mateřské dovolené?

Za odpracovaný se považuje jednak den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, a jednak stanovená doba, která se za odpracovanou považuje, ačkoliv zaměstnanec nepracuje. Jako výkon práce se (ve smyslu paragrafu 348 odst. 1 zákoníku práce) posuzuje doba:

- kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

- dovolené,

- kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

- kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nebo plat nekrátí.

Pro účely dovolené se (ve smyslu paragrafu 216 odst. 3 zákoníku práce) jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (paragraf 199 odst. 2 zákoníku práce). Jako výkon práce se tedy posuzuje doba takzvaných jiných důležitých osobních překážek v práci (nařízení vlády č. 590/ /2006 Sb.).

Jako výkon práce se posuzuje i doba čerpání mateřské dovolené a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklých při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jak postihuje zákoník práce absentérství?

Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o jeden až tři dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou (dříve se musely) sčítat. Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací (paragraf 348 odst. 3 zákoníku práce), pokud odbory u zaměstnavatele působí, a to i když zaměstnanec není členem odborů. O vlastním (rozsahu) krácení, pokud k němu přistoupí, rozhoduje zaměstnavatel sám. Nepotřebuje k tomu (na rozdíl od předchozí právní úpravy účinné do 31. prosince 2006) souhlas odborů.

Při krácení dovolené pro omluvené překážky v práci (s výjimkou vazby a výkonu trestu odnětí svobody) a pro neomluvené absence musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Při krácení dovolené pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody neplatí uvedené pravidlo, že zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená aspoň v délce 2 týdnů.

Srážejí se přeplatky za dovolenou ze mzdy?

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách (§ 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).

Richard W. Fetter

Richard W. Fetter se zabývá zejména pracovním právem.
Připomíná: Dovolená se krátí pro neomluvené absence, ale i pro omluvenou nepřítomnost v práci, jakož i vazbu a výkon trestu odnětí svobody.