Investujte pravidelně a hlavně co nejdřív

Kdo by nechtěl snadno vydělat peníze na burze? Názor, že investování představuje procházku růžovým sadem, vzal ale v ČR rychle za své. Kuponová privatizace sice přinesla části českých občanů zajímavé zisky, řadu dalších ale kvůli vytunelovaným firmám od investování odradila. Někteří se spálili znovu, když si koncem 90. let koupili akcie nebo akciové fondy. Krátce nato totiž začal dlouhodobý pokles akciových trhů. Nebyli sami - napálili se i zkušenější investoři, kteří na rozdíl od méně vzdělaných českých nezačínali s investováním od prostředka.
Zmíněný pokles akciových trhů totiž názorně ukázal, jaká rizika akcie skrývají. Proto je důležité vědět, jak podobné riziko minimalizovat, a že existují i jiné druhy investic.

JAK INVESTOVAT? Důležitá je délka investice. Čím je delší, tím možnosti, kam tyto prostředky vložit, rostou. Výše investice je také důležitá, hraje však menší roli. Začít úspěšně investovat je ostatně možné i od nízkých částek.
 Pro toho, kdo uvažuje dlouhodobě, zůstává dál zajímavou investicí či způsobem uložení peněz penzijní připojištění a stavební spoření, a to i přes určité zpřísnění podmínek u tohoto typu spoření. Jejich průměrné zhodnocení totiž zvedají státní příspěvky nad pět nebo dokonce sedm procent, což není tak zanedbatelný výnos. Jde o poměrně jistou investici. Většina penzijních fondů a stavebních spořitelen je totiž součástí renomovaných finančních skupin a jejich případný krach není příliš reálný.
 Experti odhadují, že by se měla optimální výše těchto dvou investic i s ohledem na státní příspěvek pohybovat kolem 2700 Kč měsíčně. K nim je ještě třeba přičíst výdaje na různé druhy pojištění.

ROZHODNUTÍ kam s dalšími volnými penězi závisí hlavně na zmíněné délce investice a na riziku, které je investor ochoten akceptovat. Jaké riziko snese, napovědí testy, které má pro investora připraveny každý správce majetku.
 Jde ovšem i o to, aby zbytečně příliš neriskoval. Investor si samozřejmě může koupit rizikové akcie či akciový fond na pouhých šest měsíců. Vystavuje se ale hrozbě, že jeho investice bude díky náhlým cenovým výkyvům ztrátová. Minimální doporučený horizont pro investici do akcií (viz dále) totiž činí alespoň pět let. Na druhé straně má řada českých investorů peníze ve fondech peněžního trhu s mnohem kratším horizontem třeba i pět let, což není rovněž ideální.

STĚŽEJNÍ ROLI tedy hraje jasná představa, kdy bude investor dočasně volné peníze potřebovat. V anglosaských zemích mu pomáhají se sestavením obdobného finančního plánu poradci. V Evropě, což platí i pro ČR, to zatím není příliš zvykem. Každý také nemá k dispozici zkušeného kolegu či známého, který je schopen mu v této záležitosti poradit.
 Jejich roli se snaží suplovat finanční instituce. Má to ovšem háček. Jejich pracovníci logicky na přepážkách nabízejí hlavně fondy a jiné finanční produkty z finanční skupiny, pro kterou pracují. Vzhledem k ostré konkurenci na trhu by ovšem neměl být mezi fondy z různých finančních skupin tak velký rozdíl.
 Místo přímých investic do akcií, dluhopisů, případně dalších investičních instrumentů, je přitom lepší, když investor - začátečník začne s podílovými fondy. Pro tuto strategii hovoří několik argumentů. Prostřednictvím fondů a aktiv (akcie, dluhopisy, peněžní trh aj.), do nichž investují, se může tento začátečník leccos dozvědět o investování. Řada fondů totiž publikuje na internetu každý měsíc zprávu o jejich výsledcích. Fondy navíc investují do většího počtu titulů. Snižují tak riziko, že se jim některá z investic nepovede.
 Minimální investiční horizont akciového fondu činí pět let. Po uplynutí této doby by již neměl být tak citlivý na výkyvy trhu. U smíšených fondů, investujících do akcií a dluhopisů, činí tento horizont tři až pět let, u dluhopisových fondů je dvouletý, u fondů peněžního trhu půlroční. 
 Když začínající investor alespoň částečně zjistí, co investování obnáší, nic mu nebrání přehodnotit investiční strategii a zaměřit se třeba na přímé investice do akcií, na investiční certifikáty nebo jiné složitější investiční instrumenty.

SPRÁVCI PENĚZ doporučují investovat pravidelně, třeba i malé částky, ale hlavně začít co nejdřív. Aby investorovi po odchodu do důchodu neklesla životní úroveň, měl by vzhledem k ostatním nákladům domácnosti spořit či investovat asi desetinu příjmu. To podle studie ČSOB (viz tabulku) v praxi znamená začít s pravidelnými úložkami ve 30 letech. Čím dříve s nimi začnete, tím lépe.
 Podle uvedené studie ve dvaceti letech stačí investovat pouhých 750 korun měsíčně. U padesátníků již ale roste tato částka na 4500 Kč měsíčně a u lidí ve věku kolem 60 let dokonce pravidelně měsíčně na 16 400 Kč. Správci fondů a peněz sledují doporučením investovat pravidelně i své cíle, k nimž patří snaha zvýšit objem spravovaných peněz. Závěry studie přesto není možné podceňovat.

(Příště: Jak si vybrat mezi podílovými fondy)

František Mašek