Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie HrstkováStarým zemím Evropské unie se nelíbí, že noví členové EU lákají investory mimo jiné i na nízkou korporátní daň. Poslední iniciativa v tomto směru se odehrála na bruselském setkání ministrů financí, kde chtělo Německo obvinit některé země z používání "škodlivých daňových praktik". Nakonec však muselo kvůli odporu několika států ustoupit.
EVROPSKÁ KOMISE již několik let pracuje na sjednocení daňových systémů v rámci EU. Aktivní je v tomto směru především eurokomisař Lászlo Kovács, který původně navrhoval sjednocení výše daní napříč EU. Vzhledem k tomu, že tato myšlenka se od začátku jevila jako nereálná, začal pracovat na sjednocení základu daně. S touto představou poprvé vystoupil v listopadu 2005, ale příznivce nenašel a ani do budoucna zřejmě neuspěje.
V původním návrhu se počítalo s tím, že by jednotný základ daně v EU měl platit od roku 2008. Ke změně daňového režimu by se však musely přihlásit všechny země. Brání se hlavně země s nízkým zdaněním - pobaltské republiky, Slovensko a další. Ani ČR se však k tomu nestaví nijak přátelsky.
ZRUŠENÍ KONKURENCE v oblasti daní nepovažují za dobré ani experti sdružení v rámci Evropské ekonomické poradenské skupiny (EEAG), kterou zastřešuje německý institut IFO. Ve své poslední zprávě o vývoji ekonomik EU v roce 2007 doporučuje politikům, aby nezasahovali do procesu daňové konkurence mezi zeměmi.
Jak uvádí zpráva, ve všech zemích EU (bez ohledu na délku členství) se v posledním desetiletí výrazně snižovala daň z příjmu korporací. Prudký pokles daňové sazby nastal v roce 2004, příčinou byl vstup deseti nových zemí do EU. Kromě Malty přitom všechny mohly nabídnout investorům nižší míru zdanění než většina států původní EU.
I přes postupný pokles daňové zátěže však zůstává rozdíl v korporátních daních mezi starými a novými členy v průměru ve výši 10 procentních bodů. Což se vcelku pochopitelně starým zemím EU příliš nelíbí a tlačí, aby tento typ konkurence vymizel.
Jak ale poukazují ekonomové sdružení v EEAG, míra daňové zátěže nic neříká o tom, kolik peněz země reálně na daních vybere. Za odstrašující příklad přitom považuje Německo, kde je zatížení korporací jedno z nejvyšších a kde výběr této daně dosahuje jen 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Oproti tomu Irsko s nejnižším zdaněním korporací v rámci EU dostává z této daně částku odpovídající zhruba 32 % HDP. V průměru staré země EU dokážou na korporátní dani vydělat kolem tří, nová desítka pak zhruba 2,7 procenta HDP.
PODLE EXPERTŮ EEAG by výběr korporátní daně neměl klesnout pod náklady, které země vydává na používání veřejné infrastruktury. Prostor k dalšímu poklesu ovšem vidí jako reálný, stejně jako možnost úpravy systému výběru daně.
Vzhledem k tomu, že se země s největší pravděpodobností nedomluví na jednotné dani, případně na jednotné daňové základně, ekonomická teorie zná další způsoby, jak rovnoměrněji a "spravedlivěji" distribuovat daně korporací. Jednou z možností je podle skupiny EEAG například zdaňovat podniky v místě centrály - zde by ovšem mohl vzniknout problém, jak určit skutečnou výši výdělku v místě výroby. Další možností je vybírat daň přímo v místě prodeje, šlo by o obdobu daně z přidané hodnoty, která by zůstávala tomu státu, na jehož území se výrobek prodává. Navíc ekonomové upozorňují, že pokud se budou země v rámci EU snažit o omezení daňové konkurence, vzroste soutěž v jiných oblastech, které jsou pro rozhodnutí investorů o umístění výrobního závodu rozhodující. Dalším problémem je to, že při omezení daňové konkurence v rámci EU vzroste napětí mezi členy Unie a zbytkem světa, který si do konkurence v této oblasti mluvit nenechá (a nemá k tomu ani důvod).
Skupina evropských ekonomů považuje za velmi pravděpodobné, že korporátní daň ve všech zemích EU bude postupně klesat, nulové zdanění je však takřka vyloučeno. Jednotný systém zdanění se s největší pravděpodobností prosadit nepodaří. Spolu s vysokou daňovou konkurencí by vedle korporátní daně měly klesat i náklady na zdanění práce a i daň z příjmů fyzických osob. O to větší díl na výběru daní pro země bude mít daň z přidané hodnoty a případné další nepřímé daně.
Julie Hrstková
Snížení korporátní daně v zemích EU (v letech 2003-2006)
EVROPSKÁ KOMISE již několik let pracuje na sjednocení daňových systémů v rámci EU. Aktivní je v tomto směru především eurokomisař Lászlo Kovács, který původně navrhoval sjednocení výše daní napříč EU. Vzhledem k tomu, že tato myšlenka se od začátku jevila jako nereálná, začal pracovat na sjednocení základu daně. S touto představou poprvé vystoupil v listopadu 2005, ale příznivce nenašel a ani do budoucna zřejmě neuspěje.
V původním návrhu se počítalo s tím, že by jednotný základ daně v EU měl platit od roku 2008. Ke změně daňového režimu by se však musely přihlásit všechny země. Brání se hlavně země s nízkým zdaněním - pobaltské republiky, Slovensko a další. Ani ČR se však k tomu nestaví nijak přátelsky.
ZRUŠENÍ KONKURENCE v oblasti daní nepovažují za dobré ani experti sdružení v rámci Evropské ekonomické poradenské skupiny (EEAG), kterou zastřešuje německý institut IFO. Ve své poslední zprávě o vývoji ekonomik EU v roce 2007 doporučuje politikům, aby nezasahovali do procesu daňové konkurence mezi zeměmi.
Jak uvádí zpráva, ve všech zemích EU (bez ohledu na délku členství) se v posledním desetiletí výrazně snižovala daň z příjmu korporací. Prudký pokles daňové sazby nastal v roce 2004, příčinou byl vstup deseti nových zemí do EU. Kromě Malty přitom všechny mohly nabídnout investorům nižší míru zdanění než většina států původní EU.
I přes postupný pokles daňové zátěže však zůstává rozdíl v korporátních daních mezi starými a novými členy v průměru ve výši 10 procentních bodů. Což se vcelku pochopitelně starým zemím EU příliš nelíbí a tlačí, aby tento typ konkurence vymizel.
Jak ale poukazují ekonomové sdružení v EEAG, míra daňové zátěže nic neříká o tom, kolik peněz země reálně na daních vybere. Za odstrašující příklad přitom považuje Německo, kde je zatížení korporací jedno z nejvyšších a kde výběr této daně dosahuje jen 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Oproti tomu Irsko s nejnižším zdaněním korporací v rámci EU dostává z této daně částku odpovídající zhruba 32 % HDP. V průměru staré země EU dokážou na korporátní dani vydělat kolem tří, nová desítka pak zhruba 2,7 procenta HDP.
PODLE EXPERTŮ EEAG by výběr korporátní daně neměl klesnout pod náklady, které země vydává na používání veřejné infrastruktury. Prostor k dalšímu poklesu ovšem vidí jako reálný, stejně jako možnost úpravy systému výběru daně.
Vzhledem k tomu, že se země s největší pravděpodobností nedomluví na jednotné dani, případně na jednotné daňové základně, ekonomická teorie zná další způsoby, jak rovnoměrněji a "spravedlivěji" distribuovat daně korporací. Jednou z možností je podle skupiny EEAG například zdaňovat podniky v místě centrály - zde by ovšem mohl vzniknout problém, jak určit skutečnou výši výdělku v místě výroby. Další možností je vybírat daň přímo v místě prodeje, šlo by o obdobu daně z přidané hodnoty, která by zůstávala tomu státu, na jehož území se výrobek prodává. Navíc ekonomové upozorňují, že pokud se budou země v rámci EU snažit o omezení daňové konkurence, vzroste soutěž v jiných oblastech, které jsou pro rozhodnutí investorů o umístění výrobního závodu rozhodující. Dalším problémem je to, že při omezení daňové konkurence v rámci EU vzroste napětí mezi členy Unie a zbytkem světa, který si do konkurence v této oblasti mluvit nenechá (a nemá k tomu ani důvod).
Skupina evropských ekonomů považuje za velmi pravděpodobné, že korporátní daň ve všech zemích EU bude postupně klesat, nulové zdanění je však takřka vyloučeno. Jednotný systém zdanění se s největší pravděpodobností prosadit nepodaří. Spolu s vysokou daňovou konkurencí by vedle korporátní daně měly klesat i náklady na zdanění práce a i daň z příjmů fyzických osob. O to větší díl na výběru daní pro země bude mít daň z přidané hodnoty a případné další nepřímé daně.
Julie Hrstková
Snížení korporátní daně v zemích EU (v letech 2003-2006)
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
