Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie HrstkováTurbulence na akciových trzích nenechaly v posledních dvou týdnech v klidu ani měnové trhy. Největší pozornost investorů směřovala k japonskému jenu. Jen, jako nízkoúročenou měnu (Bank od Japan drží úrokové sazby ve výši 0,5 %, zatímco ECB na 3,5 %, Fed na 5,25 %) totiž obchodníci v rámci tzv. curry trade operací používají k nákupu akcií napříč celým světem. Tj. za levný úrok si půjčí japonský jen a po jeho konverzi do jiné měny pak nakupují akcie. A to především rychle vynášející akcie na rozvíjejících se trzích.
Ve chvíli akciového propadu však investoři cenné papíry prodávají, nakupují jen a vracejí jej zpět svým věřitelům. Výsledkem posledních dní tak bylo prudké zhodnocení kurzu jenu - vůči dolaru posílil o 1,4 % (nejvíc za poslední tři měsíce), k euru pak o 1,8 %.
Skokové změny na akciových burzách neublížily ani koruně. Ta v posledních dnech mírně posilovala (bez ohledu na pády a vzestupy akcií) a takový vývoj ji má podle obchodníků čekat i v dalších dnech. Důvodem je mimo jiné i to, že stejně jako jen, slouží koruna často k financování nákupu akcií.
Oproti tomu velký výprodej chvilkově postihl maďarský forint a polský zlotý. "Později se ale tyto měny stabilizovaly, když řada investorů již nevěděla, kam se stáhnout. Ačkoli mají Polsko a Maďarsko v očích londýnských hráčů stále nálepku rozvíjejících se trhů, díky členství v EU jsou v jejich očích důvěryhodnější. Postupně se tak začala strategie otáčet a zlotý i forint vymazaly značnou část ztrát," popsal dění na trhu Vladimír Pikora z Next finance.
Do konce týdne bude mít na další hlavní světové měny - euro a dolar - velký vliv zasedání Evropské centrální banky a statistické údaje o vývoji ekonomiky USA. V případě ECB se předpokládá, že banka navýší základní úrokovou sazbu ze současných 3,5 % na 3,75 %. Na svém posledním měnovém zasedání sice evropští bankéři úroky nezměnili, naznačili však, že k tomu dojde právě nyní.
Navíc prezident ECB Jean-Claude Trichet trvale varuje před hrozbou inflace. V posledních dnech rovněž odmítl tlaky, že by ECB měla podpořit nižšími úrokovými sazbami ekonomický růst. Podle Tricheta zvýšení ekonomického růstu je věcí států, aby omezily bariéry konkurence a uvolnily trhy práce. Růst úrokových sazeb by se v březnu zastavit neměl. Podle odhadu analytiků jen do konce pololetí ECB zvýší základní úrok na čtyři procenta.
To Ameriku čekají levnější peníze. Potvrdilo to i poslední vystoupení šéfa Fed Bena Bernankeho, který uvedl, že současná data kvůli globalizaci nadhodnocují inflaci o 0,5-1,0 procentního bodu. Z toho pak analytici vydedukovali, že Fed začne hlavní úrokovou sazbu Federal Funds Rate od druhého čtvrtletí snižovat a do konce roku úroky klesnou o 75 bps.
Julie Hrstková
Ve chvíli akciového propadu však investoři cenné papíry prodávají, nakupují jen a vracejí jej zpět svým věřitelům. Výsledkem posledních dní tak bylo prudké zhodnocení kurzu jenu - vůči dolaru posílil o 1,4 % (nejvíc za poslední tři měsíce), k euru pak o 1,8 %.
Skokové změny na akciových burzách neublížily ani koruně. Ta v posledních dnech mírně posilovala (bez ohledu na pády a vzestupy akcií) a takový vývoj ji má podle obchodníků čekat i v dalších dnech. Důvodem je mimo jiné i to, že stejně jako jen, slouží koruna často k financování nákupu akcií.
Oproti tomu velký výprodej chvilkově postihl maďarský forint a polský zlotý. "Později se ale tyto měny stabilizovaly, když řada investorů již nevěděla, kam se stáhnout. Ačkoli mají Polsko a Maďarsko v očích londýnských hráčů stále nálepku rozvíjejících se trhů, díky členství v EU jsou v jejich očích důvěryhodnější. Postupně se tak začala strategie otáčet a zlotý i forint vymazaly značnou část ztrát," popsal dění na trhu Vladimír Pikora z Next finance.
Do konce týdne bude mít na další hlavní světové měny - euro a dolar - velký vliv zasedání Evropské centrální banky a statistické údaje o vývoji ekonomiky USA. V případě ECB se předpokládá, že banka navýší základní úrokovou sazbu ze současných 3,5 % na 3,75 %. Na svém posledním měnovém zasedání sice evropští bankéři úroky nezměnili, naznačili však, že k tomu dojde právě nyní.
Navíc prezident ECB Jean-Claude Trichet trvale varuje před hrozbou inflace. V posledních dnech rovněž odmítl tlaky, že by ECB měla podpořit nižšími úrokovými sazbami ekonomický růst. Podle Tricheta zvýšení ekonomického růstu je věcí států, aby omezily bariéry konkurence a uvolnily trhy práce. Růst úrokových sazeb by se v březnu zastavit neměl. Podle odhadu analytiků jen do konce pololetí ECB zvýší základní úrok na čtyři procenta.
To Ameriku čekají levnější peníze. Potvrdilo to i poslední vystoupení šéfa Fed Bena Bernankeho, který uvedl, že současná data kvůli globalizaci nadhodnocují inflaci o 0,5-1,0 procentního bodu. Z toho pak analytici vydedukovali, že Fed začne hlavní úrokovou sazbu Federal Funds Rate od druhého čtvrtletí snižovat a do konce roku úroky klesnou o 75 bps.
Julie Hrstková
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
