Plnění maastrichtských kritérií současně je nemožné

Pokud se někdo snaží chytit dva zajíce najednou, většinou odejde s prázdnou. V podobné situaci je ovšem většina nových členských zemí Evropské unie, které se kvůli budoucímu začlenění do eurozóny snaží udržet fixní kurz (přímo fixní drží například Bulharsko, pásmo se snaží udržet Rumunsko a v režimu ERM II jsou Kypr, pobaltské země, Malta a Slovensko) a současně udržet nízkou inflaci tak, aby splnily maastrichtská kritéria kurzu a cenové stability.

Jak potvrdila poslední zpráva Evropské ekonomické poradenské skupiny (EEAG), kterou zastřešuje německý institut IFO, splnit obě kritéria naráz (inflaci a kurz) je prakticky nemožné.

Navíc všechny nové země, které se snaží krotit ceny i měny, vykazují vysoký růst ekonomiky. S ním však stoupá tlak na růst mezd i cen - výsledkem je zvýšení tempa inflace. Nebo devalvace kurzu. Obě tyto možnosti jsou ale v "pevných měnových režimech" prakticky vyloučeny.

Skupina EEAG proto navrhuje pozměnit inflační kritérium (nyní platí, že úroveň inflace nesmí o více než 1,5 % překročit inflaci měřenou jako průměr tří zemí EU s nejnižší inflací) tak, aby se pro nové členské země ke kritériu přidal jeden procentní bod navíc (tj. inflace by nesměla překročit průměr tří nejlepších o víc než o 2,5 %). Druhou možností je místo tří zemí s nejnižší inflací použít jako základ celkový inflační průměr v EU.

Experti poukázali i na další rizika, která platí pro nové členské země EU. Se vstupem do Unie se sice stabilizovaly místní finanční trhy a bankovní systém, neznamená to však, že není čeho se obávat. S režimem pevného kurzu je vždy spojeno riziko spekulativního útoku, který může nastat ve chvíli, kdy úvěrovou expanzi a přehřátí ekonomiky, spojené s velkým přílivem zahraničního kapitálu, nahradí jeho odliv a finanční tlaky. Právě to je podle ekonomů EEAG důvodem, proč by země měly setrvat v režimu ERM II (respektive v režimu pevného kurzu) co nejkratší možnou dobu.

Speciální důraz klade zpráva na dva nováčky EU - Rumunsko a Bulharsko. Právě Bulharsko s pevným měnovým kurzem, vysokým zahraničním zadlužením ze strany domácích subjektů a úvěrovou expanzí může být v poměrně krátké době terčem spekulativních útoků. Oproti tomu je výhled Rumunska podstatně optimističtější. I zde však hrozí potenciální rizika z důvodů rychlé úvěrové expanze, navíc jsou zde patrné známky nestability. Důvodem je tlak na posilování měny, rychlý růst mezd a nedostatečné tempo produktivity práce.

Julie Hrstková