Zkušební doba může být i jeden měsíc

Změnila se délka zkušební doby? Stále platí, že není možné sjednat zkušební dobu se zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním?

Samozřejmě i nový zákoník práce obsahuje tradiční a osvědčený institut pracovního práva - zkušební dobu v pracovním poměru (§ 35 ve spojení s § 66). Zkušební doba nevzniká automaticky se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní tedy účastníci pracovního poměru zájem, musejí ji mezi sebou vždy výslovně sjednat. Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Maximální délka zkušební doby se tedy nezměnila, i když je formulována přesněji. Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než 3 měsíce, nebylo by její sjednání neplatné, zkušební doba by však činila jen 3 měsíce. Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. A to je významná novinka. Dosud nebylo možné sjednat zkušební dobu se zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, protože s takovými zaměstnanci se pracovní smlouva neuzavírala, zatímco zkušební doba mohla být sjednána právě toliko v pracovní smlouvě, nikoliv v jiné (samostatné) dohodě nebo dodatku k pracovní smlouvě. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. V tomtéž pracovním poměru lze sjednat zkušební dobu jen jednou. Nelze proto sjednat zkušební dobu např. jednoměsíční a pak ji prodloužit o další měsíc. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Není možné ji sjednat zpětně, jestliže pracovní poměr již vznikl.

Započítává se doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, do zkušební doby?

Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává. To je další významná novinka. Podle dřívější právní úpravy se doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, do zkušební doby započítávala, a to v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.
O dobu strávenou překážkami v práci se tedy zkušební doba vždy prodlouží - resp. měla by se prodloužit. V novém zákoníku práce totiž chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dobu překážek v práci se zkušební doba prodlužuje. Je proto sporné, co se vlastně nově děje, resp. bude dít se zkušební dobou v době překážek v práci - běží dál, anebo se přerušuje? Úmysl zákonodárce, tedy prodlužování zkušební doby o dobu překážek v práci, je sice zřejmý (viz § 35 odst. 2), chybí však jeho explicitní vyjádření v zákoníku práce. Navíc je tu kolize s ustanovením (§ 35 odst. 1 věta prvá) o tom, že zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Například tříměsíční zkušební doba je sjednána od 1. ledna 2007 a zaměstnanec bude po celý měsíc únor v pracovní neschopnosti. Tato doba překážky v práci se mu do zkušební doby nezapočítává, měla by se proto o zameškané dny prodloužit, ale pak bude trvat déle než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Příslušná ustanovení zákoníku práce jsou rozporuplná. Doporučuji proto ustanovení o prodlužování zkušební doby raději učinit součástí alespoň pracovní smlouvy. Zkušební dobu lze sjednat i při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

Zatím neplatila pro rozvázání pracovního poměru ve zkušební době žádná omezení. Mění zákoník práce toto ustanovení?

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Toto pravidlo se ovšem (na základě novely č. 585/2006 Sb. nového zákoníku práce) použije až ode dne, kterým nabývá účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tedy 1. ledna 2008. Zaměstnavatel se tak nebude moci vyhnout (nově stanovené) povinnosti vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době.
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. S nedodržením písemné formy zrušovacího projevu není spojena neplatnost tohoto právního úkonu, platné je proto i ústní zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Ani nedodržení uvedené třídenní lhůty nemá vliv na skončení pracovního poměru; jde pouze o lhůtu pořádkovou. Pokud by se však smluvní strany v pracovní smlouvě výslovně dohodly, že oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, došlo by tím k ujednání konkrétní podmínky pro účinné zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Její nedodržení by způsobilo neplatnost zrušení pracovního poměru.
Pracovní poměr končí k tomu dni, který je uveden v oznámení (tzv. zrušovacím projevu) o rozvázání pracovního poměru. Pokud není tento termín v oznámení uveden, končí pracovní poměr dnem, kdy je oznámení doručeno adresátu - druhému účastníku pracovního poměru. Během zkušební doby však nelze učinit zrušovací projev s tím, že jako den skončení pracovního poměru bude označen den následující po uplynutí zkušební doby, ani ke zrušení pracovního poměru nemůže dojít zpětně. Jestliže je jako den zrušení pracovního poměru označen den následující po uplynutí zkušební doby, pak pracovní poměr skončí posledním dnem zkušební doby.

Richard W. Fetter

Richard W. Fetter se zabývá zejména pracovním právem.
Připomíná: Před vznikem pracovního poměru může být písemně sjednána zkušební doba. Nesmí být delší než po sobě jdoucí tři měsíce.