Měny: Centrální banky bojují s politiky

Když kdysi politici vyvíjeli nátlak na bývalého prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Wima Duisenberga, říkával: "Slyším, ale neposlouchám." A jaká je současnost? Stále větší počet centrálních bankéřů slyší a někteří i naslouchají, píše agentura Bloomberg.

Poukazuje mj. na Bank of Japan (BOJ), která v lednu na nátlak vlády nezměnila úrokové sazby. A politické tlaky sílí i jinde. Centrální bankéři přitom přispěli k nejsilnější globální expanzi za 30 let a k omezení inflace. Politické kompromisy by zvedly inflaci, míní hlavní ekonom investiční banky Morgan Stanley Stephen Roach.

Pokud banka čelí politickým tlakům, účastníci trhu jí méně důvěřují. Bank of Japan měla problémy na finančních trzích poté, kdy v lednu nečekaně nechala základní úroky na 0,25 %. Došlo k tomu, když hlavní tajemník japonské vlády Jasuhisa Šiozaki a další představitelé vlády uvedli, že má banka při jednání o sazbách vzít v úvahu jejich názor. Představa, že politici mohou hrát roli v měnové politice, vyvolává obavy, co učiní, uvedl hlavní ekonom HSBC holdings pro Asii a Tichomoří Peter Morgan. Úrokové swapy naznačují 63% šanci, že BOJ zvýší sazby. Než banka překvapila investory a nechala minulý měsíc úroky beze změny, byla podle obchodníků naděje na růst úroků 80%. Banka to dementovala, podezření z politického nátlaku se ale těžko vyvrací.

Poradci brazilského prezidenta Luly da Silvy zase tvrdí, že politika centrální banky zpomaluje růst. Také ekvádorská a venezuelská centrální banka hájí svou autonomii vůči politikům. Indický ministr financí Palaniappan Čidambaram požádal Rezervní banku, aby nezvyšovala sazby u hypoték. Banka se snaží díky vyšším úrokům zbrzdit ekonomiku. I v Evropě byly centrální banky Slovinska, které v lednu přijalo euro, a Polska zapleteny do diskusí na téma, kdo je má řídit.

Pokud se tyto tlaky objeví v době silného hospodářského růstu, v době, kdy ekonomika slábne, pak stále více sílí.

Pod tlakem je i ECB, která chce opět zvýšit základní úroky, které činí 3,50 %. Francouzští prezidentští kandidáti Segol#143#ne Royalová i Nicolas Sarkozy chtějí, aby banka pouze nebojovala proti inflaci, ale podpořila i hospodářský růst.

Německá kancléřka Angela Merkelová naopak chce co nejvíc podpořit nezávislost ECB. Ministři financí eurozóny ovšem požadují, aby hrála ECB aktivnější roli při řízení směnného kurzu. To by jí ztížilo zvyšování úroků, pokud budou chtít ministři financí oslabit euro.

Potíže s cílováním inflace může mít dokonce americká centrální banka Fed, píše Bloomberg. Jen tak potvrzuje trend, jímž je sílící snaha politiků omezovat nezávislost těchto institucí.

FM