Země z horní příčky

A pak, že technologie vytlačují pracovní místa! Finské ministerstvo práce ve středu zveřejnilo svůj ambiciózní výhled trhu práce do roku 2010, podle kterého chce snížit nezaměstnanost z dnešních 7,7 na pouhá 4 procenta. Vychází z předpokladu vysokého ekonomického růstu, takže během uvedeného období stoupne i míra zaměstnanosti na 72 % (v současnosti 69 %). Klíčovým nástrojem vládní strategie je účinná technologická a inovační politika.

Dosavadní úspěšnost Finska na poli technologií a inovací dokazuje loňské druhé místo v žebříčku globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index - GCI), který vydává Světové ekonomické fórum. Finové tím jen potvrdili umístění z předchozího roku.

POSTAVENÍ V ŽEBŘÍČKU GCI ovlivňuje řada faktorů, které se dělí do devíti skupin. Na první pohled je vidět, že Finové spolu se Švédy a Dány mají obecně nejlepší instituce a jsou také nejlépe hodnoceni v oblasti vzdělávání.
"Severské země nám dokazují, že transparentní instituce, výborné makroekonomické řízení, vzdělávací systém prvotřídní světové úrovně a důraz na technologie a inovace představují klíčové faktory vysoké konkurenceschopnosti v těchto malých a vysoce rozvinutých ekonomikách," potvrzuje zpráva Světového ekonomického fóra.

V soutěži o celkový primát Helsinky uvázly v oblastech souvisejících s trhem práce - nejhůře byly hodnoceny v oblasti flexibility mzdové politiky (123. místo ze 125 hodnocených zemí!) a také daňové zátěže a celkové efektivnosti daňového systému (100.). Naopak nejlépe bylo Finsko hodnoceno v oblasti etického chování firem, kvality vzdělávacího systému, efektivní antitrustové politiky či technologické vybavenosti.

Skvěle si stojí Finsko také v evropském žebříčku počtu podaných patentových žádostí. V počtu patentů na jednoho obyvatele (podle dat Eurostatu z roku 2003) je na druhém místě ze zemí evropské pětadvacítky (306 patentových žádostí na osobu), o prsa za Německem (312). Stejné umístění drží i v žebříčku výdajů na výzkum a vývoj (3,5 % HDP v roce 2005), kde je vedoucí zemí EU dlouhodobě Švédsko (3,8 % HDP).

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PRO R & D. Klíčovými institucemi v oblasti technologické a inovační politiky Finska jsou vláda a parlament. Na vládní úrovni hraje stěžejní úlohu Rada pro vědeckou a technologickou politiku, která se věnuje řízení základních otázek v oblasti vědy, výzkumu a technologií a má na starosti také monitoring výsledků a zapojení Finska do mezinárodních výzkumných projektů.
Radě předsedá premiér, místopředsedy jsou ministr školství a ministr průmyslu a obchodu, dalšími členy pak ministři financí, kultury a práce.

Vláda jmenovala dalších deset členů, kteří v Radě hájí a prosazují zájmy odborné veřejnosti v oblasti vědy a technologií. V současné době jimi jsou generální ředitel společnosti Nokia a společnosti Juvania Pharma, dále čtyři čelní představitelé finských univerzit (Helsinky, Oulu, Tampere, Kuopio), tři zástupci výzkumných a technologických institutů (Tekes, Akademie věd a Technické výzkumné centrum Finska - VTT) a v neposlední řadě zástupce Ústřední organizace finských odborů.

V Radě jsou tak zastoupeny subjekty z různých sektorů finské ekonomiky, kterých se koncepce a financování výzkumné a technologické politiky dotýká a které mohou přímo ovlivňovat vládní rámec podpory výzkumu a vývoje (R & D). Rada pak předkládá své zprávy a strategie finskému parlamentu.

ÚLOHA FINSKÉHO PARLAMENTU. Parlament má ve Finsku silné postavení, schvalování vládních koncepcí v oblasti výzkumu, technologií a inovací je toho dokladem. Důležitou úlohu sehrává parlamentní výbor pro budoucnost, který byl původně v roce 1993 ustaven jako výbor dočasný, ale prokázal svoji opodstatněnost a od roku 2000 má statut stálého výboru. Věnuje se posuzování a hodnocení vládních zpráv a strategií, které se týkají jak dlouhodobějšího vývoje Finska (v horizontu 5-15 let), tak oblasti technologické a inovační politiky.

Od výboru pro budoucnost se především očekává, že zákonodárcům zajistí nezávislé informace o alternativách technologické a inovační politiky a jejich dopadech na hospodářský rozvoj země.
"Výbor je určitým druhem think tanku v rámci parlamentu a jeho činnost má svým způsobem vizionářský charakter," upřesňuje poradkyně výboru Paula Tiihonenová. Přiznává, že výbor má díky náplni své činnosti ve světě jedinečné postavení.

Finští zákonodárci hodnotící zprávy ve výboru nejenom projednávají, ale také se na jejich zpracování aktivně podílejí. Vedle toho se mohou zapojit také další výbory parlamentu a některé otázky vládní koncepce a strategie bývají diskutovány i na plénu. Poslanci tak mohou přispět také k vytváření příznivého legislativního prostředí pro znalostní ekonomiku.

STRATEGIE PRO TECHNOLOGIE A INOVACE. Současná finská Strategie rozvoje vědy, technologií a inovací na léta 2007-2011 má pět kapitol: 1. podpora fungování inovačního systému, 2. zvýšení znalostní báze, 3. zlepšení kvality a cílů výzkumu, 4. podpora adaptace a komercializace výsledků výzkumu a 5. zajištění adekvátních ekonomických podmínek pro činnosti ve vědě a výzkumu.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj chce finská vláda do roku 2010 zvednout na 4 % HDP ( roce 2005 to bylo 3,5 % HDP). Za vysokými výdaji na R & D stojí zejména finský soukromý sektor, jehož podíl činí 70 % celkových výdajů na výzkum. V něm dominuje elektronický sektor s klíčovým lídrem Nokií, který reprezentuje 70 % výdajů R & D soukromého sektoru. I samotná Nokia dává na R & D víc než celý finský veřejný sektor. V rámci soukromého sektoru přitom klesá podíl průmyslu na výdajích na R & D a roste podíl sektoru služeb.

Splnění cílů vládní strategie by se mělo odrazit ve vyšší výkonnosti finské ekonomiky. Konkrétně si finská vláda slibuje zvýšení míry zaměstnanosti nad 70 %, jak stanoví cíle Lisabonské strategie (na jaře 2006 činila 69 %), dále snížení míry nezaměstnanosti (7,5 % na jaře 2006), vyšší produktivitu práce (zatím je pod průměrem EU-15) a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti.

Veřejné prostředky v rozsahu asi 1 % HDP financují Akademii věd Finska, Finský fond pro technologie a inovace (Tekes) a Finský národní fond pro výzkum a vývoj (Sitra, ta podléhá přímo finskému parlamentu). Okolo 80 % veřejných prostředků na R & D je přerozdělováno přes ministerstvo průmyslu a obchodu, agenturu Tekes a ministerstvo školství (financuje finskou Akademii věd).
Vědeckovýzkumné projekty vedené Akademií věd v oblasti základního a aplikovaného výzkumu jsou povětšinou koncipovány na období tří až čtyř let a mohou se na nich podílet jak finské,tak zahraniční subjekty, které působí ve Finsku.

TEKES. Financování projektů z Tekesu má za cíl podpořit inovativní projekty v oblasti průmyslu a služeb. Zvláštní pozornost se věnuje komerčnímu využití výsledků R & D. Podpora může mít formu půjček s nízkými úrokovými sazbami nebo grantů, to závisí na úrovni inovačního projektu a na jeho povaze. O podporu mohou žádat také zahraniční společnosti, které působí ve Finsku. Financované aktivity mají ovšem podporovat rozvoj finské ekonomiky.

V průběhu roku 2006 Tekes investoval 465 milionů eur (z toho 27 milionů eur ze strukturálních fondů EU) do výzkumu a vývoje podniků, univerzit a výzkumných institucích. Celkově se jednalo o 2157 výzkumných projektů. V podnikatelské sféře směřovalo nejvíce prostředků podnikům, které podnikají v sektoru telekomunikací a elektroniky (62 milionů eur), živé přírody (54 milionů eur) a strojírenství (43 milionů eur). V rámci těchto projektů bylo představeno 830 nových výrobků nebo služeb a přes 200 nově koncipovaných výrobních procesů. Projekty financované v rámci Tekes přinesly za loňský rok 750 patentových žádostí a 2400 publikací. Z hlediska velikosti podporovaných subjektů Tekes poskytl prostředky velkým podnikům ve výši 127 milionů eur, malé a střední podniky získaly 144 milionů eur, z toho ty nejmenší 54 milionů.

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY. V roce 2005 mělo 40 % projektů, které Tekes financoval, mezinárodní účast a směřovalo na ně 55 % prostředků. Na jaře 2005 finské ministerstvo průmyslu a obchodu, Tekes a Finpro (asociace finských společností podporujících jejich zapojení do mezinárodních projektů) společně založily FinChi - finsko-čínské inovační centrum v Šanghaji. Středisko má sloužit jako spojovací článek mezi finskými a čínskými společnostmi, univerzitami a výzkumnými institucemi a rozvinout perspektivní spolupráci. Tekes tak má zahraniční zastoupení v Pekingu, Šanghaji, Bruselu, Tokiu, portorickém San José a ve Washingtonu.

Nový program FiDiPro (Finnish Distinguished Professor Programme - Finský program pro významné profesory) představily Tekes a Akademie Finska na konci roku 2005. Má pomoci univerzitám a výzkumným institucím získat špičkové vědecké mozky do Finska. Projekt se setkal s velmi kladnou odezvou, finské univerzity a vědeckovýzkumné instituty sepsaly seznam stovky žádaných osobností. Nakonec vybraly 24 špičkových světových odborníků, kteří mají po období 2-5 let působit při finských univerzitách a výzkumných institutech.

TECHNOPOLIS. Technologické centrum Technopolis v Oulu (na polárním kruhu) je další chlouba finských technologií a inovací. Pobočky již působí také v oblasti Helsinek, Jyväskylä a Lappeenranta. Prezident Technopolisu Pertti Huuskonen uvádí, že technologická centra nabízejí velmi dynamické a kreativní prostředí, ve kterém se setkávají komerční aktivity s výzkumem a vývojem výrobků a služeb. Má to rozměry velkého průmyslu - Technopolis teď sdružuje okolo 850 subjektů s 18 tisíci zaměstnanců. Obrat všech subjektů Technopolisu za rok 2005 dosáhl 5 miliard eur. Oulu se díky Technopolisu stalo mezinárodně významným technologickým centrem. Světový věhlas získalo zejména v oblasti bezdrátových komunikací.

Technopolis má špičkové postavení ve většině nejdůležitějších hi-tech sektorů ve Finsku. Snaží se dále rozšiřovat také mimo Finsko, hlavní pozornost je upřena na východ a jih.
"Rusko a pobaltské státy nabízejí příznivé podmínky pro naši expanzi a existuje zde silná poptávka po technologických centrech," potvrzuje Huuskonen.

V současné době probíhají přípravy na otevření technologického centra v Petěrburgu, které bude jedním z prvních center tohoto druhu v Rusku. Zahájení první fáze technologického parku se plánuje na začátek roku 2008.
Ještě na začátku 80. let přitom o Oulu málokdo věděl, bylo regionálním centrem chemického a dřevozpracujícího průmyslu. Dnes už Technopolis představuje páteř jeho ekonomické činnosti.

SHRNUTÍ. Na úspěchu Finů v oblasti technologií a inovací má podíl více faktorů, základ tvoří vhodně nastavený legislativní rámec a priority výzkumné a technologické politiky. Finská technologická a inovační politika je tak postavena, s trochou nadsázky, na celospolečenském konsenzu, který umožňuje všem klíčovým aktérům společnosti tuto politiku koncipovat a ovlivňovat. Zásadní úlohu však sehrávají také vysoké investice podniků do R & D a jejich dobrá schopnost komerčně využít výsledky výzkumu.

MICHAL ČÁSTEK
Parlamentní institut