Investovat sám nebo s profesionály?

V Číně začne v neděli 18. února rok prasete. Bude pro investory alespoň tak úspěšný jako končící rok psa? Právě Čína patří s Brazílií, Ruskem a Indií do skupiny BRIC, tedy k zemím, kterým mají investoři podle expertů věnovat zvýšenou pozornost. Většina odborníků letos dál věří akciím, hlavně z nových trhů. Jak si povedou české, které jsou považovány za drahé? Je přitom lepší investovat sám nebo se svěřit do rukou profesionálů?

ČEŠI MAJÍ POMĚRNĚ JASNO: zatímco počet aktivně investujících či obchodujících na trzích přesahuje podle odhadu pražské burzy dvě desítky tisíc osob, v otevřených podílových fondech mají peníze statisíce českých občanů. Podobná investice má jednu výhodu - do většiny fondů stačí investovat jen několik tisíc korun nebo ještě menší částky.

Firmy a ti bohatší stále častěji využívají individuální správu aktiv (asset management), kterou ovšem řada správcovských společností nabízí až od sta milionů korun. "Počet klientů, kteří si v ČR nechají spravovat alespoň stomilionový majetek, již možná převýšil tisícovku. Pokud uvažujeme o správě aktiv od pěti milionů, jak ji nabízí řada společností, může jít dokonce o desítky tisíc osob," odhaduje Daniel Drahotský, který v České spořitelně řídí odbor, spravující aktiva pro institucionální klienty. Hlavně menší firmy ovšem poskytují asset management od ještě menších částek. I to je sice možné, experti ale tvrdí, že má-li být tato služba kvalitní, musí jít minimálně o částky od milionu výrazně výše.

Podle statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT) dosáhl koncem září 2006 objem aktiv, který individuálně spravují její členové, částky 473, 45 mld. Kč. Tato data ale nezahrnují veškeré významné hráče na trhu, především finanční skupinu PPF, která není členem AKAT.

ŽEBŘÍČEK PĚTI NEJVĚTŠÍCH správců majetku vede Česká spořitelna, která koncem loňského roku klientům spravovala majetek ve výši 136,6 mld. Kč, z toho 49,6 mld. Kč prostřednictvím individuálně obhospodařovaných portfolií a 87 mld. Kč v podílových fondech. Jen o zlomek méně majetku ve správě (viz tabulku) vykázala ke stejnému datu finanční skupina ČSOB (KBC). Na rozdíl od spořitelny spravuje daleko víc majetku (67 mld. Kč) v individuálních portfoliích fyzických a právnických osob a méně ve fondech.

Objem čistého asset managementu, tedy správy aktiv bez podílových fondů, skupiny PPF dosáhl 128,7 mld. Kč. Čtvrtý největší hráč na trhu - ING Investment Management - obhospodařoval podle mluvčí Jany Kafkové koncem 3. čtvrtletí 2006 klientům aktiva ve výši 75,11 mld. Kč, 70 % formou individuální správy aktiv a zbytek ve fondech. Představitelé Komerční banky, posledního z pěti největších správců, se odmítli k otázkám Ekonoma vyjádřit (kompletní odpovědi najdete na serveru Ekonoma - pozn. red.).

VĚTŠINA MAJETKU, který velcí hráči spravují v rámci asset managementu, patří zákazníkům ze stejné finanční skupiny. Tato služba nicméně stále víc láká i movitější zájemce mimo ni. Lze se tomu divit v době, kdy úrokové sazby za roční úložku depozit v bankách v ČR zpravidla vynášejí 1-1,5 % a jen výjimečně o málo víc?
Zjistit, kolik jednotlivé typy individuálně spravovaných portfolií vynášejí, je obtížné. Jejich správci uvádějí - s odkazem na jejich rozdílné složení - jen pár souhrnných dat. Z nich je zřejmé, že většinou klientům vydělají víc než úložka peněz v bance.
Konzervativní, tedy dluhopisová portfolia České spořitelny, vynesla loni podle Drahotského 1,7-3,6 %. ČSOB překonala podle Benešových slov v případě institucionálních klientů průměrný výnos sazeb mezibankovního peněžního trhu (loňský PRIBOR činil podle dat Ekonoma 2 v průměru 2,17 %) asi o polovinu, což je přibližně 3,30 %. Maximální výnos portfolií peněžního trhu PPF Asset Management dosáhl 3,60 %, uvedla jeho výkonná ředitelka Kateřina Jirásková. Jak se dařilo konzervativním portfoliím ING není známo. ING Český fond peněžního trhu a obligací nicméně vydělaly 1,24 %, resp. 1,47 %.
"Výnosy právnických osob významně omezuje doba, po kterou lze jejich prostředky zhodnocovat. Dříve to bylo půl roku, nyní se prodlužuje na rok. Tito investoři přitom kladou větší důraz na bezpečnost a jistotu," upozorňuje šéf ČSOB Asset Managementu Josef Beneš.

DELŠÍ DOBA INVESTICE, která připadá v úvahu při individuální správě majetku u privátních investorů, umožňuje víc využívat rizikovější instrumenty, jako jsou akcie, a dává tak větší šanci na vyšší zisk. "I zde stabilně překonáváme srovnávací index, kterým jsou obvykle české sazby peněžního trhu PRIBOR, britský LIBOR aj.," dodává Beneš. V případě ČSOB překonává v posledních letech průměrné zhodnocení aktiv institucionálních klientů sazby PRIBOR asi o 3 % ročně. To by loni znamenalo zhodnocení aktiv zhruba o 5,50 %.
Smíšená portfolia České spořitelny loni vydělala 2,1-7,7 %, dynamická dokonce desítky procent.
V případě PPF dosáhl výnos smíšených portfolií až 6,2 %, maximální výnosnost akciových činila 22,9 % p.a. ING Český kontinuální click fond Euro dosáhl loni 12měsíčního výnosu 5,39 % a ING Český akciový fond 11,83 %. Dodejme ještě, že roční míra inflace činila koncem loňského roku 1,70 %.
Podobně jako u institucionálních investorů, tak i u privátních investorů ČSOB převažují portfolia, orientovaná na trhy pevně úročených aktiv. Podíl akcií přesahující 10-30 % je spíše výjimkou. Klienti, kteří mají zájem o rizikovější investice, využívají podle Beneše hlavně zajištěné fondy, zaručující při nepříznivém vývoji trhů minimálně vrácení původní investice. Kdo získal větší peníze, zjevně již tedy většinou tolik neriskuje jako v době, kdy o ně usiloval.

Zatímco České spořitelně se vydařily hlavně investice do komodit, nemovitostí a strukturovaných produktů, které výrazně pomohly překonat nepříznivý čas obrácení úrokového trendu, PPF loni vsadila na rozvíjející se trhy. Nejvýnosnější byl mix investic v Rusku, Číně a ČR.

KOLIK VYDĚLAJÍ LETOS? "Výnosy čistě úrokových portfolií České spořitelny se střednědobou durací se mohou letos pohybovat kolem 3,4 %. Střední odhady výnosů u jednotlivých typů smíšených portfolií činí 3,5-5,5 %," říká Drahotský.
"Konzervativní dluhopisová strategie může letos vynést 3-3,5 %. Vyššího výnosu lze samozřejmě dosáhnout za cenu nějakého rizika," dodává Beneš.
Výnosy při individuální správě majetku snižují poplatky správci. Ty se liší podle zvolené strategie. "U institucionálních klientů jsou nižší. V průměru se mohou pohybovat kolem poloviny procenta," říká Jaroslav Rozehnal z ČSOB Asset Managementu. Privátní investoři zpravidla platí za asset management více. Podle Rozehnala může jít v průměru o 1-1,5 %.
"K pevně stanovené odměně se přičítá pohyblivá částka, která má správce motivovat k dosažení maximálního výnosu. Obecně lze odhadnout, že správu majetku klienta průměrně stojí procento z výnosu," říká Drahotský. Důležitá je velikost investované částky. Čím je vyšší, tím by měly být poplatky za asset management nižší a šance na výnos naopak větší. Správa rizikovějších aktiv, jako jsou akcie, bývá náročnější a může být dražší.

A CO DANĚ? U fyzických osob se výnosy z cenných papírů po šesti měsících nedaní, zatímco u právnických osob se zpravidla - existuje řada výjimek - přičítají k daňovému základu. Správa majetku ale často zahrnuje i daňové poradenství, jehož cílem je, aby se státní vlk nažral a investorská koza zůstala pokud možno celá.
Je přitom na investorově rozhodnutí, zda se mu vyplatí využít - pokud má k dispozici větší částku a nemusí jít nutně o zmíněných 100 milionů korun - klasický asset management, nebo chce raději investovat prostřednictvím fondů.
I správci aktiv ostatně využívají při asset managemenu stávající, případně speciální fondy, šité na míru určitému typu institucionálních nebo privátních investorů.
"Podobně jako v případě fondů i u individuální správy majetku vychází správce aktiv z kombinace čtyř základních podkladových aktiv, tedy instrumentů peněžního trhu, dluhopisů, akcií a nemovitostí," říká Beneš. Ta se snaží namíchat podle přání investora. Někteří si třeba přejí přidat do portfolia i komodity.
Tato skladba zpravidla víceméně odpovídá čtyřem až pěti klasickým typovým portfoliím, složeným z různého podílu instrumentů peněžního trhu, dluhopisů a akcií, případně jiných aktiv. "Často se liší důrazem, který investor klade na akciovou složku portfolia. Na rozdíl od určitého typového portfolia tak například netvoří jeho akcie z 15, ale jen ze 14 procent. Výnosy podobných portfolií lze odhadovat ze zhodnocení smíšených fondů," dodává Drahotský.

Rozhodnutí, zda využít při investicích fondy nebo si nechat majetek spravovat, ve značné míře ovlivňuje velikost spravovaného majetku. Kdo se domnívá, že rozumí problematice investování a chce mít pocit, že se o něj alespoň z části stará sám, bude možná preferovat individuální investice či fondy. Na druhé straně stojí ti, kteří rádi svěří zodpovědnost pečlivě vybraným expertům a raději si budou s velkým tlustým havana v ruce v houpacím křesle na břehu moře užívat povznášející pocit rentiéra a nicnedělání. Chce to jen maličkost - mít k dispozici dost peněz a odborníka, jemuž věříme, že objeví pomyslnou slepici, která ponese zlatá vejce i v době, která obecně nemusí investování příliš přát.

FRANTIŠEK MAŠEK

Majetek (v mld. Kč) a výnosy (v procentech) největších správců majetku¹⁾