Budoucnost patří vlkům samotářům

Informační technologie změní naše pracovní zvyklosti více, než si ještě dnes umíme představit. "Veškeré rutinní činnosti buďto převezmou dříve či později počítače, nebo budou "outsourcovány" do zahraničí," tvrdí například německý prognostik Peter Wippermann. A nejen on. Obdobné prognózy přicházejí i z druhé strany Atlantického oceánu, z Harvardovy univerzity či z renomovaného Massachusetts Institute of Technology. Pracovní místa budoucnosti? Jen taková, která nejsou spojena s rutinou. Příklad? Apple iPod. Vyvinutý v USA, vyrobený v Číně.
Jinak řečeno: V průmyslově vyspělých zemích Západu prudce stoupne požadavek po tvůrčích pracovnících, což tvrdí například americký sociolog Richard Florida. Tvůrčí lidé nepropadají rutině a jsou těžko nahraditelní.
To se netýká jen výrobních činností, ale také svobodných povolání. Tedy právníků, auditorů nebo daňových poradců, pro které je rutina - na první pohled - cizím slovem.
Velká část z toho je už dnes skutečností, jak upozorňuje třeba autor knihy Svět je plochý, Thomas Friedman.

OBECNĚ ROZŠÍŘENÝ NÁZOR, že sektor služeb nahradí pracovní místa, ztracená ve výrobních odvětvích v důsledku automatizace, outsourcingu či z jiných důvodů, neodpovídá vývoji. Filozof Frihjof Bergmann upozorňuje, že v sektoru služeb v průmyslově vyspělých zemích mizí pracovní místa ještě rychleji než ve výrobních oborech.
To, že mizí pracovní místa spojená s rutinou, má vážné důsledky. Vede to třeba k tomu, že práce bude už v blízké budoucnosti spojována vždy jen s určitým projektem. To ovšem znamená, že práce za pevnou mzdu je také hudbou minulosti. Pokud se zájem soustředí téměř výhradně jen na výkon práce spojené s vysokou úrovní znalostí a kreativitou, pak se stává anachronismem také pevná hodinová mzda a pravidelná pracovní doba. Tvůrčí pracovník nemůže pracovat třeba jako soustružník, který po příchodu na pracoviště zapne stroj a vypne ho při odchodu, a jeho výkon je měřitelný počtem opracovaných dílů. Totéž se dá říci o zaměstnancích v administrativě, kteří vykonávají rutinní úkony, například výpočet mezd a platů, tvrdí Bergmann.
Práce tvůrčích lidí je daleko méně strukturovaná a výsledky jejich úsilí jsou nejisté. Výkon se dá, pokud vůbec, měřit jen na pozadí výsledku celého projektu.

NASTÍNĚNÝ VÝVOJ má další důsledek - konec obvyklých kariérních postupů. Pokud budou lidé placeni za spolupráci na určitém projektu, musejí se průběžně vzdělávat a sami se snažit o získání účasti na dalším projektu. "Tím se dostáváme do zcela jiného prostředí," uvádí prognostik Wippermann v listu Handelsblatt. Individualizace zasahuje už i trh práce.
Ve Frankfurtu nad Mohanem sídlí Institut pro průzkum budoucnosti. Jeho experti vycházejí z toho, že se během dvou až tří desetiletí podstatně zvýší počet osob samostatně výdělečně činných. Jejich výzkum se týkal v první řadě Německa, kde v současnosti činí podíl osob samostatně výdělečně činných kolem deseti procent na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob. Podíl by měl stoupnout na 20-25 procent. Dalších zhruba 40 procent ekonomicky aktivních osob bude sice v zaměstnaneckém poměru, ale budou mít smlouvy převážně jen na dobu určitou.
"My, nebo naše děti, budeme už v dohledné budoucnosti vykonávat během života několik různých povolání. Doba, kdy platilo "jeden život, jedno povolání", končí," tvrdí Mathias Horx ze zmíněného institutu v týdeníku WirtschaftsWoche. Ti nejlepší se zapojí do sítě kontrolované jednou malou projektovou centrálou.
Je pravda, že obdobné prognózy se objevují už patnáct let, ale zatím se v tomto směru mnoho nezměnilo. Příčina je prostá: Lidé takovou představu světa práce odmítají. Výzkumníci zaměření na trendy také ignorují skutečnost, že pokud skutečný nebo myšlený trend narazí na odpor, obvykle se oslabí. Výzkumníci se nechají řídit racionálními úvahami, ale lidé se řídí také svými emocemi. A v souvislosti s formováním virtuálního světa práce je převažující emocí nejistota.
Totéž se týká i pružné pracovní doby. Podniky chtějí práci "on demand", zaměstnanci chtějí volný čas "on demand".
Na druhou překážku, která stojí v cestě představám o uvolněných vazbách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, upozorňuje i přední americký teoretik managementu Rowan Gibson. V článku Budoucnost práce, zveřejněném v listu Wall Street Journal, uvedl: "Pochybuji o tom, že by zaměstnavatele lákala představa, že jimi najatí lidé pracují zároveň pro konkurenci."
Skutečnou exkluzivitu získá jen ten, kdo k sobě zaměstnance smluvně připoutá. Nebo obdobně, jako je už dnes obvyklé v reklamní branži, sjedná se zaměstnancem podmínky, které mu zabrání vstoupit po dokončení projektu do vztahu s konkurenčním podnikem. Ovšem to v případě, kdy by měly podniky najednou mnoho smluvních zaměstnanců, nemusí fungovat.

NÁMITKY proti světu "vlků samotářů" přicházejí i z jiného směru. Podniky nedrží pohromadě jen jejich základní poslání, tedy vytváření zisku, ale také jejich kultura. Právě podniková kultura ale hodně závisí na kreativních zaměstnancích. V rozvolněné organizační struktuře je těžké udržet si exkluzivní nárok na jejich schopnosti.
Mimo "kreativců" však kultura, jejíž nedílnou složkou je také identita firmy, stojí na pracovnících, kteří jsou schopni nést tradice, vyprávět příběhy. Bez takových lidí, kteří jsou tmelem, se může podnik snadno rozpadnout. Vždyť lidé, kteří vstupují do vztahu s firmou jen na vyžádání, potřebu upevňování její identity nepociťují.
Pokud se tedy v dohledné budoucnosti bude měnit dosavadní centralizovaná organizace v organizaci sítě rozprostřené kolem jádra, vstupuje do hry více než jindy vzájemná důvěra. Také ovšem platí, že sítě jsou nemilosrdné: Kdo jednou selže, vypadává.
Dalším dopadem očekávaných změn v pracovním světě budoucnosti je to, že do celého produkčního procesu vstupují dokonce i zákazníci. Kudy může vést cesta, dokládá například postup švédského nábytkářského koncernu IKEA. Jeho zákazníci si už sami vyřizují objednávky pomocí formulářů umístěných na webových stránkách. Tím vlastně přebírají část úkolů, které jinde plní prodejní oddělení. Otázkou ovšem zůstává, nezačnou-li takto aktivní zákazníci požadovat také určité zvýhodnění za to, že převzali část úkolů, jež zatím ještě připadají samotnému výrobci.

Teze trendologů
Všechny činnosti, které se opakují, vyřídí počítačové systémy nebo budou outsourcovány.
V zemích s vysokými náklady na lidskou práci zůstanou zachovány jen tvůrčí činnosti.
Prudce se zvýší požadavky na vysoce kvalifikované "znalostní" pracovníky.
Počet "pevných" zaměstnanců se bude trvale snižovat, poroste význam smluvních pracovníků vázaných na konkrétní projekt.
Část rutinních činností převezmou sami zákazníci.
Bude mizet hranice mezi pracovní dobou a volným časem.