Útok na Írán: Jak zareagují finanční trhy?

Globální finanční trhy zatím považují riziko amerického či izraelského útoku na Írán za vzdálenou možnost. Ostrá rétorika Izraele a posilování amerických sil v Zálivu však naznačují, že trhy by mohly utrpět šok. Uvádí to podrobná analýza, kterou v lednu v londýnské City zveřejnili dva renomovaní ekonomové nizozemské bankopojišťovací skupiny ING: Charles Robertson, hlavní ekonom pro novou Evropu, Blízký východ a Afriku, a Mark Cliffe, šéf ekonomického a strategického výzkumu.
Izrael se obává, že Írán by mohl získat jaderné zbraně před koncem Bushovy administrativy v roce 2008 a je odhodlán tomu zabránit. Diplomatické řešení se stále zdá být vzdálené. Židovský stát by tak mohl využít příležitosti zaútočit s krytím, jež by mu poskytla dvě americká bojová uskupení s letadlovými loděmi a námořní pěchotou, která by měla do Perského zálivu dorazit v příštích týdnech, uvádí zpráva.
Po neúspěších Američanů v Iráku a Izraelců v Libanonu se zdá, že Bushově administrativě i Olmertovu kabinetu chybí politická síla provést v blízké budoucnosti takový útok. Řada pozorovatelů se domnívá, že USA a Izrael spíše doufají, že náhlá změna režimu v Íránu sníží riziko představované úsilím této země vyrobit jaderné zbraně. Američané a Izraelci však přesto zůstávají odhodláni jaderné ambice Teheránu zmařit.

BUDOU TRHY ZASKOČENY? "Útok na íránská jaderná zařízení, pravděpodobně uskutečněný Izraelem, nemusí být tak vzdálenou možností, jak se trhy - jak se zdá - domnívají," uvádějí autoři zprávy a zabývají se i scénářem, podle něhož by Izrael koncem února či v březnu letošního roku zaútočil na 5 či 6 íránských jaderných zařízení. Soudí, že přímé zapojení USA je možné. Alternativou je, že americké síly by Íránce pouze odradily od další eskalace - kromě očekávaného použití raket Šaháb-3 a útoků Hamásu a Hizballáhu na Izrael. Přestože pravděpodobnost takového scénáře zůstává malá, dopad na globální trhy by byl dosti dramatický, i když možná krátkodobý.
Za hlavní neznámou označují Robertson a Cliffe rozsah případné íránské odvety. Pravděpodobně by došlo k raketovým a teroristickým útokům na izraelské a americké cíle, ale hrozba tvrdé reakce USA, zažehnutí regionálního konfliktu a dlouhodobého poškození politických a obchodních zájmů by mohla íránské akce omezit.
Ekonomové ING zdůrazňují, že jakýkoli letecký útok by íránský jaderný program trvale nezastavil. Spíše by ho zpomalil, jak tomu bylo v případě zničení iráckého reaktoru Osirak Izraelci v roce 1981. Zdržení o 3-4 roky by:
vytvořilo možnost k politickému vření v Íránu, i když existuje riziko, že napadení by dočasně posílilo zastánce tvrdé linie;
možná přimělo Írán, aby znovu zvážil náklady na obnovení jaderného programu;
minimálně zajistilo, že prezident Ahmadínežád nebude mít jadernou bombu před koncem svého mandátu v roce 2009.

DRAMATICKÝ OBRAT. Vzhledem k tomu, že ceny rizikových aktiv jsou dnes vysoké, způsobil by útok na Írán dramatický obrat. Ten by zahrnoval prudký pokles akcií a dluhopisů řady firem a v nových ekonomikách oslabení obligací a měn. Ze situace by mohly těžit "bezpečné přístavy": vládní obligace, euro, zlato a ropa.
V podrobnější analýze autoři zprávy uvádějí, že hrozba brutálního narušení dodávek ropy a všeobecný útěk od rizikových aktiv by mohly vést k:
- vzestupu cen ropy,
- prudkému poklesu kurzu akcií,
- výraznému snížení výnosů z dluhopisů a očekávaných úrokových sazeb,
- širším úvěrovým rozpětím,
- možnému oslabení amerického dolaru.

Náhlý, překvapivý útok na íránská jaderná zařízení by mohl vyvolat prudší reakci trhu než v případě Iráku, kdy trhy již předem o výsledku války nepochybovaly. Načasování případného izraelského leteckého útoku na Írán by mohlo být větším překvapením. Menší rozsah a doba trvání akce v porovnání s pozemní invazí do Iráku by mohly její dopad omezit. Pokud by Írán zaměřil svou odvetu výhradně na Izrael, dlouhodobější tržní důsledky by byly do značné míry omezeny na ekonomiku židovského státu.
Dopad by však mohl být i silnější než v případě Iráku, protože útok na Írán by byl ještě větším rizikem pro mezinárodní vztahy, ohrožení světové těžby ropy by bylo výrazně vážnější a Spojené státy jsou vojensky a politicky slabší než před čtyřmi lety.

ROPA ZA 100? Pokud by trhy reagovaly stejně jako na válku v Iráku, cena ropy Brent by stoupla z 55 na 64 dolarů za barel. Zřejmě by však zdražila více, protože íránská produkce - 4 miliony barelů denně v roce 2005 - je dvojnásobkem denní těžby 2 milionů barelů v Iráku v roce 2002 a Írán je větším vývozcem černého zlata.
Trhy by mohla vyděsit hrozba íránské odvety, jež by zasáhla dodávky z ostatních zemí. Panické spekulativní nákupy by pak rychle vedly k úvahám o ropě za 100 dolarů za barel. Pokud by však na izraelský útok reagoval Teherán akcemi pouze proti Izraeli, vzestup cen ropy by pravděpodobně byl pouze dočasný.

POHYB MĚN. Hrozba geopolitické či teroristické reakce zaměřené proti USA spolu s útěkem od rizikových aktiv by otřásly důvěrou v americký dolar. Těžit by z toho mohl švýcarský frank, který se nyní pohybuje na historicky nízké úrovni. Prospěch z oslabení dolaru by mohly mít také norská koruna a japonský jen, i když měna země vycházejícího slunce by mohla být negativně ovlivněna obavami z japonské závislosti na dovozu ropy z Íránu.
Na prudké posílení švýcarského franku a možná i jenu by nejvíce doplatila turecká lira. Útok na tuto zemi by mohl vyvolat otázky, zda k němu nebylo využito tureckého vzdušného prostoru či letišť. Roberston a Cliffe považují za dosti pravděpodobné oslabení turecké měny o 10-20 %.

AVERZE K RIZIKU. Akciové trhy by zřejmě utrpěly zvýšením cen ropy a nechutí k riziku. Mezi nejméně postižené by patřily burzy v USA. Hůře by na tom byly akciové trhy v dalších vyspělých zemích a ještě hůře burzy v řadě nových ekonomik. V reakci na vzestup cen černého zlata by šly nahoru akcie ropných společností. Zdražení ropy by pomohlo Rusku a Kazachstánu. Autoři zprávy doporučují koupit opce na likvidní akcie Lukoilu a Gazpromu.
Méně dotčeny by byly akciové trhy v Česku, Polsku a možná i Rumunsku. V případě jakéhokoliv útoku na Írán by se investoři v panické reakci zbavovali akcií izraelských a egyptských firem, přestože jejich základní parametry jsou atraktivní.
Z nechutě k riziku by měly prospěch ceny vzácných kovů. Dobře by na tom byly akcie jihoafrických, ruských a kazašských producentů zlata. Naproti tomu by v případě vážného a dlouhotrvajícího konfliktu mohl pokles podnikatelské důvěry způsobit snížení cen ostatních kovů a dalších průmyslových komodit.
První reakcí na peněžních a dluhových trzích by byl klasický "útěk ke kvalitě", při němž by peníze plynuly z rizikových aktiv do vládních obligací. Dluhopisům z nových ekonomik by se v prostředí averze k riziku a útěku ke kvalitě zřejmě nedařilo. Poměrně dobře by na tom mohly být cenné papíry ropných zemí: Venezuely, Nigérie a Ruska.

NEZAJIŠTĚNÁ PORTFOLIA. Mark Cliffe poukázal na výrok Amra Músy, generálního tajemníka Ligy arabských států, že šance, zda k útoku na Írán dojde či nikoliv, jsou 50:50. "Od zveřejnění naší zprávy jsme byli překvapeni, jak málo insititucionálních investorů o tom přemýšlí a ještě méně zajišťuje své portfolio. To naznačuje, že pokud by k útoku došlo, reakce finančních trhů by mohla být silná," poznamenal spoluautor zprávy.
A CO MY? "Očekáváme, že případný útok na Írán by měl na Českou republiku malý dopad. Kromě zdražení motorových paliv v důsledku možných vyšších cen ropy by dopad na Česko neměl být znatelný," řekl Ekonomu Charles Robertson.

Karel Ježek

Doporučené obchody v případě útoku na Írán
Měny
- Koupit švýcarské franky a norské koruny
- Prodat turecké liry
Komodity
- Koupit ropu a zlato
- Prodat průmyslové komodity
Akcie
- Koupit akcie ropných společností (Lukoil, Gazprom)
- Prodat akcie tureckých a izraelských firem