Nový účetní standard pro všechny

Rada pro mezinárodní účetní standardy zveřejnila v srpnu 2005 nový Mezinárodní standard finančního výkaznictví, který nahrazuje standard IAS 30 - Zveřejnění údajů v účetních závěrkách bank a obdobných finančních institucí a požadavky na zveřejňování informací uvedené ve standardu IAS 32 - Finanční nástroje - zveřejňování a prezentace. Standard IFRS 7 - Finanční nástroje - zveřejnění platí pro účetní období začínající dnem 1. ledna 2007 nebo po tomto datu.
Důležité je zapamatovat si, že standard IFRS 7 se nevztahuje jenom na finanční instituce a společnosti s velkými portfolii finančních nástrojů. Týká se všech společností bez ohledu na velikost vlastněných finančních nástrojů, neboť se zaměřuje na rizika spojená s finančními nástroji. Liší se pouze rozsah zveřejňovaných informací. Společnosti, které dříve nebyly těmito záležitostmi v nikterak významné míře dotčeny, mohou najednou zjistit, že jsou povinny dodržovat standard IFRS 7, a budou muset v účetní závěrce zveřejnit další údaje. Vhodné je též ujasnit si, na které finanční nástroje se standard IFRS 7 nevztahuje. Standard IFRS 7 požaduje zveřejnění následujících skutečností:

- význam finančních nástrojů pro finanční situaci jednotky a její výkonnost,

- kvalitativní a kvantitativní informace o míře rizik vyplývajících z finančních nástrojů včetně upřesnění minimálních údajů, které mají být zveřejněny o úvěrovém riziku, riziku likvidity a o tržním riziku. Kvalitativní informace popisují cíle vedení a pravidla, postupy a procesy řízení těchto rizik. Kvantitativní informace popisují rozsah, v jakém je jednotka vystavena riziku na základě informací poskytnutých interně nejdůležitějším členům vedení jednotky. Společně umožňují získat přehled o finančních nástrojích používaných jednotkou.

Opatrně se zajištěním. Je pravdou, že požadavky na zveřejňování informací obsažené ve standardu IAS 32 se podobají požadavkům standardu IFRS 7, a změna tudíž nebude tak dramatická. Standard IFRS 7 jde však ještě dál a vyžaduje zveřejnění informací o dopadu, jaký mají na výsledek hospodaření:

- veškeré nedostatky v účinnosti zaúčtované v období ve vztahu k zajištění peněžních toků a zajištění čistých investic,

- zisky či ztráty reálné hodnoty ze zajišťovacího nástroje a zajišťované položky u zajištění reálné hodnoty.

Analýza citlivosti. Jedním z nejvýznamnějších nových požadavků obsažených ve standardu IFRS 7 je povinné zveřejňování informací o analýze citlivosti. Požadavky na zveřejňování informací v účetní závěrce jsou mnohem přísnější a zahrnují:

- rozsah hrozících rizik a způsob, jakým rizika vznikají,

- cíle, pravidla a postupy řízení rizik a metody používané k měření rizik,

- souhrnné kvantitativní údaje o rizikách, kterým je jednotka vystavena k datu sestavení účetní závěrky; tyto údaje vycházejí z informací, které byly interně poskytnuty klíčovým členům vedení jednotky,

- informace o koncentraci rizik.

V rámci analýzy citlivosti jsou zkoumána finanční rizika spojená s finančními nástroji a u každého druhu tržního rizika je zveřejňován dopad změn v příslušné rizikové proměnné (např. zvýšení/snížení úrokových sazeb o několik procentních bodů nebo změna směnných kurzů o několik procent) na výsledek hospodaření a vlastní kapitál. V účetní závěrce musejí být uvedeny metody a předpoklady použité při provádění analýzy citlivosti a veškeré změny oproti předchozímu období spolu s důvody jejich provedení. Místo analýzy citlivosti je možné použít analýzu VaR (tzv. value and risk).

Výše popsané skutečnosti jsou jedním z důvodů, proč je důležité pamatovat včas na vše potřebné, neboť tento druh informací o citlivosti nemusí být v mnoha podnicích s omezeným počtem finančních nástrojů k dispozici. Příprava informací pro účely analýzy citlivosti a vhodných metod není nikterak jednoduchá a může vyžadovat asistenci externích odborníků, zejména v případě, kdy má být poprvé použita analýza VaR.

Rozšíření požadavků na zveřejňování údajů o úvěrovém riziku. Podle nového standardu musejí být v účetní závěrce uváděny podrobnější údaje o úvěrové kvalitě finančních aktiv, jejichž hodnota není k datu účetní závěrky snížena, a o účetní hodnotě nově dojednaných aktiv, která by k datu účetní závěrky jinak byla po splatnosti, nebo která by měla sníženou hodnotu. Pro finanční instituce je dále velmi důležité, že jednotky musejí zveřejňovat povahu a účetní hodnoty aktiv získaných jako zajištění nebo realizací záruk spolu s pravidly a postupy, jež jednotka uplatňuje při vyřazování takových aktiv nebo při jejich využívání k vlastní činnosti. Plnění tohoto požadavku může být zvláště problematické, protože realizace zajištění může v České republice nějakou dobu trvat a může při ní být zpochybněna skutečná hodnota zajištění.

Další oblastí, které by měla být věnována pozornost, jsou poplatky a provize přijaté za plnění svěřeneckých povinností (správcovství, správa, důchodové plány apod.), které také musejí být v účetní závěrce uváděny, ale které v současnosti nejsou vždy náležitě sledovány a o nichž nejsou zatím často informace zveřejňovány.

Mike Jennings
partner Deloitte ČR