Akcionáři: s vlivem roste diskrétnost

Vliv, který mají akcionáři na představenstva a vedoucí pracovníky firem, je nepřímo úměrný jejich hlasitým projevům. Jinými slovy, čím větší moc mají, tím méně se veřejně vyjadřují s cílem sdělit své názory a projevit svůj vliv. Tuto tezi potvrzuje studie vypracovaná Evropským ústavem pro corporate governance (ECGI). Ukazuje, že hedgeové fondy a další aktivní akcionáři ve Velké Británii vystupují mnohem umírněněji než stejné subjekty v kontinentální Evropě a USA. Britské zákony totiž akcionářům poskytují mnohem větší pravomoci k ovlivnění představenstev podniků než obdobná legislativa ve Spojených státech a řadě evropských zemí. Platí to zvláště pro Nizozemsko, které se díky svým pravidlům corporate governance a legislativě stalo pro představenstva jednou z nejvlídnějších zemí na světě.

I bez velkého halasu jako v USA a některých evropských zemích je aktivita akcionářů v Británii zvláště účinná díky tomu, že disponují "jaderným odstrašením". Jen s hlasy, reprezentujícími 10 % základního kapitálu, mohou svolat mimořádnou valnou hromadu a na ní nadpoloviční většinou hlasů odvolat kteréhokoli člena představenstva. Proto je na britských ostrovech tendence řešit spory mezi akcionáři a představenstvy nikoli na valných hromadách či jiných veřejných fórech, ale neveřejně, v zákulisí.

To je v ostrém kontrastu s veřejně propíranými konflikty v USA i kontinentální Evropě. Spory v evropských firmách pak mohou vést až do extrémů ve snaze ovlivnit veřejnost a politiky. Protože systém není aktivním akcionářům nakloněn, je pro ně jediným způsobem, jak prosadit změnu, získání potřebné politické a vládní podpory.

Karel Ježek