Newyorská burza míří i přes Pacifik

Transatlantická burza, která má vzniknout spojením Newyorské burzy (NYSE) s panevropským Euronextem, by se zřejmě brzy mohla přejmenovat na Transoceánskou. NYSE, která má převzít zmíněný evropský trh, totiž jedná o alianci i s Tokijskou burzou. Pokud New York dotáhne jednání do úspěšného konce, splní tak kdysi deklarovaný cíl nabídnout klientům obchody v dolarech, eurech i jenech.

Podle agentury Bloomberg také koupila asi 5 % akcií největší indické burzy National Stock Exchange of India (NSE). Její expanze tak zjevně chystanou koupí japonského trhu nekončí. Silná vlna akvizic a fúzí se tedy z firemní sféry stále víc přelévá i na finanční trhy. Lze se ale divit, když příznivý vývoj akciových trhů zvedá objemy obchodů, následně zisky, a tím i atraktivitu burz? Jejich akcionáři navíc dál tlačí na růst rentability a nutí tak řadu trhů hledat potenciální partnery, tedy spojenectví, které by zvedlo jejich výnosy. Ve hře je navíc hrozba největších hráčů z řad bank či obchodníků s cennými papíry, že si letos vytvoří vlastní trh. Těžko říci, zda je reálná, v každém případě ale motivující.

Z dat Světové federace burz vyplývá, že na 51 nejlikvidnějších burzách změní denně majitele akcie za zhruba 256 mld. dolarů. Podíl newyorské a tokijské burzy a Euronextu dosahuje 31 %. Po fúzi s Euronextem získala NYSE přístup k ziskovým obchodům s termínovými (futures) kontrakty na komodity a úrokové sazby a možnost podílet se na denních obchodech s akciemi za 100 mld. dolarů na trzích v pěti zemích, upozorňuje Bloomberg.

Jak zareaguje největší konkurent New Yorku, americký trh NASDAQ? Ten drží téměř 30 % akcií londýnské burzy (LSE) a delší dobu se s ní snaží dohodnout o převzetí. LSE však zatím veškeré nabídky k převzetí, ať šlo o Deutsche Börse, Euronext, skandinávskou OMX či jiné zájemce, odmítá. Bude v tomto směru úspěšnější její druhý největší akcionář Samuel Heyman, který se podle britského listu The Observer snaží dojednat podmínky, za nichž by NASDAQ londýnskou burzu konečně získal? Konkurenční Guardian ovšem naznačuje, že LSE transakci dál odmítá a chce si akcionáře naklonit výplatou 250 mil. liber.

Americké akciové trhy nutí k zahraniční expanzi snaha o zvýšení tržního podílu, ale i tvrdší regulace než v Evropě, která snižuje zájem firem o kotaci akcií v USA. Budou tedy fúzující trhy regulovány podle jiných než amerických pravidel? V souvislosti s tím je na místě i jiná otázka: jak slučované trhy propojit. Příklad Euronextu, který tvoří pět evropských trhů, ukazuje, že to není zcela snadné. A to měly relativně obdobnou legislativu.

Dokáže takto vzniklý gigant plně realizovat úspory z rozsahu? Obavy ze sílící konkurence investičních bank - ty podněcuje mj. Směrnice EU o investičních službách dávající zelenou transakcím mimo burzy - jsou nicméně silným motivem k dalším fúzím. Jak nedávno v Ekonomu upozornil šéf pražské burzy Petr Koblic, důležitá je reálná přidaná hodnota podobných transakcí. Tu ale mají Američané jistě dobře spočítanou.

FRANTIŠEK MAŠEK