Kde mají lidé šanci strávit klidné stáří

Nejzdravější důchodový systém má Dánsko. Vyplývá to z rizikového barometru, který pro důchodové systémy států Evropské unie sestavila Aon Consulting. Tato mezinárodní společnost se zabývá analýzou a řízením rizik, a patří v tomto směru ke světové špičce.

Aon sestavovala barometr podle přepokládaného demografického vývoje, stavu státních důchodových účtů, funkčnosti fondových a zaměstnavatelských systémů, ze kterých jsou vypláceny důchody a účasti v nich.

Česká republika obsadila v barometru desáté místo. To znamená, že český důchodový systém vykazuje nižší riziko, než je průměr EU, aniž dosud prodělal zásadnější důchodovou reformu. Možná na tom tedy nejsme přece jen tak špatně, jak uvádějí některé katastrofické scénáře.

Dánští budoucí důchodci mají tedy podle barometru Aon největší šanci, že budou trávit podzim života v pohodě. Přitom jsou odkázáni hlavně na důchod od státu, financovaný průběžně z daní. Doplňují ho zaměstnanecké penze a soukromé úspory.

Hned za Dánskem se umístily na špici důchodové systémy Estonska a Irska. Estonci uskutečnili důchodovou reformu v roce 2002. Doplnili státní systém fondy, do nichž povinně vstupují všichni občané starší 19 let, a odvádějí tam 6 % ze mzdy.

Estonsko spolu s Litvou, která obsadila v barometru čtvrté místo, však mají "výhodu" v tom, že jejich populace má nejnižší průměrný věk dožití v EU. Estonci a Litevci tedy tráví v důchodu relativně krátkou dobu, a to značně snižuje tlak na důchody.

Třetí místo v barometru patří důchodovému systému Irska. To zatím zásadní reformu nedělalo, protože má příznivý demografický vývoj a hodně mladých obyvatel. Nicméně vláda se rozhodla od roku 2000 vytvořit zvláštní účet na budoucí státní penze. Odvádí do něj jedno procento HDP a část výnosů z privatizace. Naposled tam šel kus výnosu z prodeje telekomunikačního operátora Eircom.

Největší tlak je na důchodové systémy Řecka, Slovinska a Belgie, které obsadily poslední místa barometru. Řecko dostalo za úkol provést strukturální reformu důchodů, když přešlo v roce 2001 na euro. Má totiž mnoho různých zaměstnaneckých penzijních schémat, rozdělených podle sektorů, často značně odlišných, a není jednoduché je konsolidovat. Soukromé pojištění se v Řecku příliš neuchytilo.

Slovinsko odsunulo zásadnější reformu až na léta 2010 a 2012. Zatím jen zvyšuje důchodový věk a zavádí soukromé důchodové spoření. Belgické vládě se podařilo až nedávno přes protesty veřejnosti prosadit zvýšení důchodového věku z 58 na 60 let od roku 2008 a prodloužit povinnou odpracovanou dobu, která zakládá nárok na důchod, z 38 na 40 let.

Světlana Rysková