Nemocenské dávky pro letošek

Mění se od ledna způsob stanovení denního vyměřovacího základu? Jak se upravuje jeho výše?

Nejprve je nutné připomenout, že nemocenské je sociální dávka, která nahrazuje ucházející příjem (mzdu, plat, odměnu) účastníkům nemocenského pojištění, jež byli uznání dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci či úrazu nebo jim byla nařízena karanténa, dále v době ústavní péče nebo komplexní péče lázeňské (hrazené zdravotní pojišťovnou). Lázeňská příspěvková péče nezakládá pracovní neschopnost, a proto nemocenské při ní nenáleží. Pouze ve výjimečných případech může lázeňský lékař uznat pracovní neschopnost, pokud během příspěvkové lázeňské péče nemohou občanovi být posyktovány lázeňsé procedury kvůli jeho onemocnění.

Dlouho vládami veřejnosti slibovaná a několik let legislativně připravovaná reforma (nový systém) nemocenského pojištění byla nakonec na poslední chvíli odložena. Vedle dalšího měla, resp. má v nemocenském pojištění nastat zásadní (nejvíce, ať už jedněmi pozitivně a druhými negativně, vyzdvihovaná) změna spočívající v tom, že zaměstnancům bude za prvých 14 dnů pracovní neschopnosti místo nemocenského náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele. Okresní správy sociálního zabezpečení budou poskytovat další dávky nemocenského pojištění, tedy podporu při ošetřování člena rodiny (nově ošetřovné), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství od prvého dne nároku na dávku, zatímco nemocenské budou poskytovat až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.

Účinnost nové právní úpravy (zejména zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) však byla (novelou - zákonem č. 585/2006 Sb.) odložena z 1. ledna 2007 na 1. leden 2008. V platnosti (a účinnosti) tak zůstává nadále i pro období po 31. prosinci 2006 zejména dosavadní zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy související a příslušné předpisy prováděcí.

Nemocenské dávky se vyměřují z tzv. denního vyměřovacího základu (DVZ). Způsob stanovení DVZ se nemění. Zjištěný DVZ (čili zjištěný hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den) se však pro stanovení nemocenského nepoužívá celý. Uplatňuje se pásmový způsob jeho omezování, a to prostřednictvím dvou tzv. redukčních hranic. Tyto redukční hranice byly nařízením vlády č. 588/2006 Sb. od 1. ledna 2007 upraveny (zvýšeny) na hodnoty 550 a 790 Kč (z dosavadních 510 a 730 Kč).

Částka DVZ se upravuje (redukuje) od 1. ledna 2007 nově takto:
- za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 550 Kč počítá 90 % (tedy nejvýše 495 Kč), z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % (tedy nejvýše 144 Kč) a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,

- od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % (tedy nejvýše již uvedených 144 Kč) a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Částka DVZ po úpravě podle redukčních hranic (I. neboli dolní redukční hranice stanovené nově na úrovni 550 Kč a II. neboli horní redukční hranice stanovené nově na hodnotě 790 Kč) se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dva DVZ pro tutéž pracovní neschopnost znamenají, že od 15. dne pracovní neschopnosti dochází k přepočtu nemocenského. Nejvyšší DVZ tak představuje v prvých 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti 639 Kč a od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti 694 Kč (viz tabulku č. 1).

Nemocenské činí po dobu prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti 25 % DVZ a od 4. dne pak 69 %. Maximální (denní) nemocenská dávka za prvé 3 dny pracovní neschopnosti proto činí 160 Kč; maximální dávka za 4. až 14. den pracovní neschopnosti 441 Kč; maximální dávka od 15. dne pracovní neschopnosti 479 Kč. Maximální nemocenské za (prvních) 30 dnů pracovní neschopnosti činí 12 995 Kč.

Výše nemocenských dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem 2007 a tento nárok bude trvat dále, tedy aspoň 1. ledna 2007, se pojištěncům automaticky upravuje (navyšuje) bez žádosti podle nové výše redukčních hranic. Ke zvýšení nemocenských dávek však dochází jen u pojištěnců, jejichž denní vyměřovací základ (hrubý příjem připadající na kalendářní den) převyšuje dosavadní první redukční hranici 510 Kč (jíž odpovídá průměrný hrubý měsíční příjem kolem 15 513 Kč).

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky) po stanovenou tzv. podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí nejvýše 1 rok od počátku pracovní neschopnosti, přičemž se do ní v některých případech započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti. (Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu sociálního zabezpečení očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu 1 roku od uplynutí podpůrčí doby.)

Kratší podpůrčí doba platí pro výdělečně činné poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu. Nemocenské se jim poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Zmíněná omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Jaké další dávky jsou vypláceny z povinného a dobrovolného pojištění? Redukuje se denní vyměřovací základ při ošetřování člena rodiny stejně jako u nemocenského?

Dalšími dávkami vyplácenými z (povinného) nemocenského pojištění zaměstnanců jsou vedle nemocenského podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Z (dobrovolného) nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se vyplácí pouze nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Pro účely stanovení výše podpory při ošetřování člena rodiny se denní vyměřovací základ (DVZ) v prvních 14 dnech nároku na tuto dávku redukuje stejným způsobem jako u nemocenského. (Částka DVZ do 550 Kč se tedy započte v úvodních 14 kalendářních dnech z 90 %; od 15. kalendářního dne ve stoprocentní výši; částka převyšující 550 Kč do 790 Kč se započte vždy ze 60 %; k částce převyšující 790 Kč se nepřihlíží.) U peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se DVZ pro prvních 14 dní nároku na dávku do částky 550 Kč neredukuje. (Pro stanovení výše těchto dávek se použije DVZ užívaný pro stanovení nemocenského od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Částka do 550 Kč se tedy započte ve stoprocentní výši; z částky od 550 Kč do 790 Kč se započte 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.)

Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den činí 69 % DVZ. (Protože se v prvních 14 dnech nároku na dávku redukuje DVZ stejně jako u nemocenského, u osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, jemuž náleží tato dávka až po dobu 16 kalendářních dnů, se DVZ přepočítává (navyšuje) pro stanovení její výše od 15. kalendářního dne.) V prvých 14 dnech ošetřování nebo péče činí maximální dávka za kalendářní den 441 Kč a od 15. dne pak 479 Kč. Maximální základní podpora (za 9 dnů) tak činí 3969 Kč a maximální zvýhodněná podpora (za 16 dnů) činí 7132 Kč.

Výše peněžité podpory v mateřství za kalendářní den činí 69 % DVZ. Maximální peněžitá pomoc v mateřství za jeden kalendářní den činí 479 Kč a maximální měsíční pomoc (za 30 kalendářních dnů) 14 370 Kč.

Podpůrčí doba, po kterou se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, zásadně odpovídá 28 týdnům mateřské dovolené; pokud žena porodila zároveň dvě nebo více dětí, prodlužuje se podpůrčí doba (jakož i mateřská dovolená) na 37 týdnů. Jistý problém (legislativní rozpor) spočívá nově v tom, že stejně se prodlužovala podle dosavadního zákoníku práce doba mateřské dovolené i pro ženu, jež porodila jedno dítě, pokud je osamělá; tuto výhodu však již nový zákoník práce neobsahuje, ovšem zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství, ve znění pozdějších předpisů, nárok na delší podpůrčí dobu peněžité pomoci v mateřství pro neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou, nebo z jiných vážných důvodů osamělou ženu, nežije-li s druhem, zachovává; osamělé ženy tak budou moci čerpat peněžitou pomoc v mateřství i po část rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou.

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl DVZ zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího dočasného převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Příspěvek se vyplácí od převedení zaměstnankyně, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána, nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, na jinou práci (při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na pozici dosavadní) nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Shrňte nejdůležitější povinnosti v souvislosti s poskytováním dávek nemocenského pojištění pro firmy.

V důsledku odložení účinnosti nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v roce 2007 bude i nadále platit dosavadní zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nedojde zejména ke snížení pojistných odvodů zaměstnavatelům, ani nebude zavedena povinnost zaměstnavatelů hradit zaměstnancům v době prvních 14 dnů jejich pracovní neschopnosti náhradu mzdy (platu). Náběh nového systému nemocenského pojištění bude postupný, a to až od roku 2008.

Organizace (nad 25 zaměstnanců) budou v roce 2007 poskytovat dávky nemocenského pojištění tak jako dosud (nemocenské budou poskytovat od prvního dne uznání pracovní neschopnosti).

Malé organizace (do 25 zaměstnanců) budou v roce 2007 tak jako dosud vyplňovat měsíčně dosavadní tiskopis Přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace, budou přijímat od zaměstnanců žádosti o dávky a posílat je okresní správě sociálního zabezpečení.

Nadále budou platit jen dvě redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. K 1. 1. 2007 jsou tyto redukční hranice zvýšeny z 510 Kč na 550 Kč a ze 730 Kč na 790 Kč. Okresní správy sociálního zabezpečení a organizace jsou povinny přepočítat k 1. 1. 2007 výši dávek nemocenského pojištění, u nichž nárok přechází z roku 2006 do roku 2007, pokud byly vypočteny z vyššího denního vyměřovacího základu než 510 Kč, a u dávek přiznaných v roce 2007 postupovat podle nových redukčních hranic.

Kalkulačky pro výpočet nemocenských dávek (nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství) jsou k dispozici na internetové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí, a to na adrese: http://www.mpsv.cz/cs/3311.

RICHARD W. FETTER




Richard W. Fetter se zabývá pracovním právem. Připomíná: K 1. 1. 2007 jsou redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu zvýšeny z 510 Kč na 550 Kč a ze 730 Kč na 790 Kč.