2007: Rok koruny?

Zatímco loni se pozornost ekonomické veřejnosti soustředila na vývoj úrokových sazeb, letošnímu roku má dominovat kurz koruny. Ten se "utrhl" již koncem roku 2006, překonal hladinu 28 korun za euro a v předvečer vánočních svátků se přiblížil k hranici 27 korun za euro.

Je fakt, že při "normálním" vývoji tuzemské ekonomiky by měla koruna letos vstoupit do měnového režimu ERM II a v roce 2009 měla podle původních plánů z počátku milénia Česká republika přestoupit na jedinou měnu euro. Že se tak nestane, oficiálně odpískali političtí představitelé na podzim 2006. A možná je to dobře - kromě toho, že ČR není schopna splnit maastrichtské kritérium, které se týká rozpočtu, možná by měla problém i s kurzem koruny.

Ten se má totiž v režimu ERM II pohybovat v rozpětí I 15% od centrální parity, přičemž země musí plnit současně i podmínku cenové stability, což zužuje celkový interval zhruba na pětiprocentní kolísání.

Koruna však za loňský rok posílila zhruba o desetinu. Což by byl v pevném měnovém režimu problém. A posilovat, respektive významně kolísat, bude s vysokou pravděpodobností i letos. Důvodů pro to je několik. Za prvé jde o příznivé makroekonomické fundamenty. Je fakt, že jednotlivá makroekonomická čísla nemají příliš velký vliv na obchodování, kdyby se však ekonomika jako celek vyvíjela extrémně nepříznivě, koruna by to okamžitě pocítila na vlastní kůži. Mírné zpomalení ekonomiky, které má dosáhnout zhruba jednoho procentního bodu, však není nic, co by mělo korunu negativně ovlivnit.

Dalším důvodem, proč bude koruna přitahovat investory, je pokračující příliv přímých zahraničních investic (jen ohlášené investice automobilek jdou do miliard dolarů), a konečně i vývoj středoevropského regionu. Na rozdíl od České republiky Slovensko zřejmě korunu za euro vymění v roce 2009. Očekává se tak zájem o slovenskou měnu a s ní by se měly svézt i ty ostatní. Region střední Evropy ostatně není tak velký, aby investoři cíleně mířili jen do jedné země.

S těmito východisky se předpokládá, že koruna koncem roku posílí až pod hladinu 27 korun za euro.

SAZBY A INFLACE. Koruna bude tím hlavním faktorem, který ovlivní vývoj cen. A od toho se pak odráží vývoj úrokových sazeb.

Ty se v roce 2006 měnily oproti očekávání jen dvakrát (původně se počítalo s tím, že centrální banka bude muset měnit úroky podstatně častěji). Na počátku roku tak má Česká republika základní úrokovou dvoutýdenní repo sazbu ve výši 2,5 procenta, což je nejméně v Evropě.

Navíc od předpokladů, že se budou muset úroky zvedat, experti pomalu odstupují. Sama centrální banka po svém posledním měnovém jednání v závěru prosince konstatovala, že vývoj měnové politiky není dán pouze samotnou nižší inflací, ale i souhrnem řady dalších faktorů. Patří mezi ně i silnější kurz koruny vůči euru (v říjnu, kdy ČNB naposled revidovala svou prognózu, předpokládala stabilitu kurzu na 28,40 koruny za euro a nyní je kurz zhruba o korunu níže), posilování eura vůči dolaru a očekávané nižší ceny ropy. Proti inflaci, a tím i proti předpokladům bankovní rady, působí také rozhodnutí poslanecké sněmovny zvyšovat pomaleji spotřební daně. Sečteno a podtrženo, bankovní rada viděla koncem roku 2006 víc rizik na protiinflační straně než tlaků na růst cen. Což v podstatě znamená, že se růst úroků odkládá. První změna by mohla přijít na přelomu března a dubna (záležet bude ovšem na vývoji inflace, potažmo kurzu koruny), větší pravděpodobnost změny je však až v pololetí letošního roku. Takže kdo si chce vzít hypotéku, má ještě čas na rozmyšlenou.

Centrální banka sice brzdí své plány na zvyšování úrokových sazeb, odhady inflace však jednoznačně potvrzují, že bude (asi) vyšší než letos. Pravdou ovšem je, že inflace v roce 2006 koncem roku skončila pod dvěma procenty, původní prognózy byly zhruba o procentní bod vyšší.

CO BUDE MÍT VLIV NA INFLACI v roce 2007. Za prvé sílící koruna, která snižuje ceny dovozového zboží. Za druhé vývoj cen ropy na světových trzích. Experti nepředpokládají, že by se letos ropa měla vyšvihnout a delší dobu držet na osmdesáti dolarech za barel, tak jako tomu bylo loni. Neoficiální cena organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se pohybuje kolem 60 dolarů za barel. Těží se celkem dost, roste kapacita zemí mimo státy OPEC. Navíc se předpokládá nižší spotřeba - díky teplejšímu počasí na začátku zimy mají vyspělé země, především USA, dost zásob na to, aby čelily případnému růstu cen černého zlata.

Na druhou stranu, pod 60 USD za barel ropa zřejmě také nadlouho nezlevní. Důvodem je trvale vysoká poptávka z Číny a neustálé hrozby zemí OPEC o omezení produkce.

Na inflaci v ČR budou mít dále vliv rostoucí mzdy (v průměru se očekává meziroční nominální nárůst mezd v ekonomice o 6-7 %), které budou generovat vyšší domácí poptávku a s ní i růst cen v obchodech.

Inflace se dotknou i avizované administrativní úpravy cen energií (nárůst) a plynu (pokles) a konečně daňové změny. Zatímco spotřební daně díky posvěcení parlamentu neporostou tak rychle, jak se původně čekalo a například cigarety nezdražily ani po zvýšení daně z dubna 2006 (takže není jisté, kolik budou nakonec stát, katastrofický scénář hovoří až o čtvrtinovém růstu cen za krabičku cigaret, tyto odhady se však zatím nikdy nevyplnily), podraží voda, topení, televizní poplatky. Na ceny bude mít vliv i plánovaná deregulace nájemného - maximální růst v roce 2007 dosáhne 19 %. V plánu je podle posledních informací o sestavování vlády i rovná daň. Její podoba je však zatím v plenkách a podle toho, jak vypadá sestavování vlády a jaká je naděje na to, že vláda projde a bude dlouhodobě ovlivňovat tuzemskou ekonomickou scénu, rovná daň s 90procentní pravděpodobností vývoj inflace v roce 2007 neovlivní.

Za celý letošní rok by podle průměrných odhadů expertů měl cenový růst překročit tříprocentní hranici (stanovenou Českou národní bankou jako inflační cíl). Pesimistické scénáře předpokládají zvýšení cen o čtyři procenta, optimistické pak o dvě procenta. Záležet bude na tom, který z uvedených faktorů převáží.

PRŮMYSL, NEZAMĚSTNANOST A HDP. Silná koruna byla vždy důvodem, jak vysvětlit, proč se nedaří exportovat. Poslední rok však potvrdil, že si exportéři se silnou měnou dokážou poradit a kurz koruny neodrazuje ani investory. Dokazuje to rekordní tempo exportu i rekordně vysoký přebytek obchodní bilance. Dokazuje to i rekordní růst průmyslové výroby v roce 2006, který podle posledních odhadů dosáhl zhruba deseti procent.

Pravdou ovšem je, že podle prognóz by měl průmysl přibrzdit, a to na pět až sedm procent meziročního nárůstu v roce 2007. Zpomalit by měl i export - ani ne tak kvůli domácím faktorům a silné koruně, ale spíše kvůli zpomalení v západní Evropě a očekávané slabší poptávce. Faktem je, že slabší poptávka ze zahraničí se očekávala i v roce 2006, nakonec ale rok skončil nad očekávání dobře.

Dařit se má letos i těm, kteří shánějí práci. Míra nezaměstnanosti by měla klesnout o dalších pár desetinek procentního bodu a měla by se začít blížit k úrovni kolem sedmi procent. Některé negativní jevy na trhu práce však zůstanou platné i letos, mezi nimi vysoká strukturální nezaměstnanost, nízká mobilita pracovní síly a konečně i dovoz levné pracovní síly ze zahraničí. Na trh práce bude mít negativní vliv i štědrá sociální politika, kterou poslanci odhlasovali v průběhu předvolebního jara 2006 a která začala platit prvního ledna. Podle zaměstnavatelů se na trhu práce negativně projeví i nový zákoník práce, který podle jejich názoru nadmíru chrání zaměstnance na úkor zaměstnavatelů.

Očekávané snížení dynamiky průmyslu a exportu se má negativně projevit na celkovém tempu růstu ekonomiky. Zvýšení hrubého domácího produktu by mělo letos dosáhnout čtyř až pěti procent, což je sice o jeden až dva procentní body méně než v roce 2006, pořád ale půjde v rámci Evropy o jeden z nejrychlejších růstů.

Změnit se má struktura růstu HDP. Tahounem se mají vedle firem stát i jednotlivci. Větší podíl na celkové dynamice růstu získá domácí spotřeba, silný podíl si udrží v dynamice růstu investice (i díky plánované výstavbě továrny Hyundai v Nošovicích).

SVĚT KOLEM NÁS. Zatímco v ČR se očekává vcelku poklidný vývoj, který se příliš neodchyluje od roku 2006, ve světě se očekává více změn.

Západní Evropa rostla loni nad očekávání a jak se ukázalo, plánované zpomalení v USA se do Evropy nepřelilo. Důvodem je podle evropských ekonomických představitelů fakt, že za zpomalením v USA stojí především typické domácí faktory a nikoli mezinárodní vlivy.

Evropa sice očekává zpomalení, ale jen v řádu desetinek procentního bodu. Letos se zřejmě ani moc nerozšíří eurozóna, ani nezvýší počet kandidátů (vážně míněných) na přijetí eura. Co však poroste, jsou úrokové sazby. Podle prezidenta Evropské centrální banky Jean-Clauda Tricheta v příštím roce hrozí další růst inflace, čímž dal najevo, že ECB v případě nutnosti nebude váhat se zvýšením úrokových sazeb. Pravdou ovšem je, že v posledních měsících roku inflace v zemích eura nad očekávání klesala.

Posilovat má v příštím roce i euro. Pomáhat mu budou vyšší úrokové sazby i plány některých ropných mocností na přeměnu svých dolarových devizových rezerv na eurové.

V USA se kromě zpomalení ekonomiky očekává zahájení snižování úrokových sazeb. Ty nyní americká centrální banka Fed drží na 5,25 %, do konce letošního roku by měly spadnout o tři čtvrtiny procentního bodu. Dolar má i nadále ztrácet, neoficiálně se předpokládá, že by americké měně pomohl odchod amerických vojáků z Iráku. Ten je ovšem v nedohlednu. Svůj význam mají i nadále v rámci světové ekonomiky zvyšovat země jihovýchodní Asie.

Zdá se, že osud světa budou letos ovlivňovat americký prezident, šéfové Fed a ECB a ropní šejkové. Uvidíme, kdo vyhraje.

Julie Hrstková

Predikce makroekonomického vývoje ČR