Lidé o své práci: Nejde jen o peníze

Podle silně zjednodušené, nicméně poměrně rozšířené představy chodí lidé do práce kvůli penězům. Také u našich respondentů tento faktor převládá, jejich pracovní motivace je však přece jen různorodější. Peníze stojí na prvním místě u lidí s nejnižším vzděláním a také u středoškoláků. U vysokoškoláků jsou však až na třetím místě. Před nimi se umístily hodnoty "využít svých schopností" a "mít zajímavou práci".

Snaha vydělat slušné peníze vystupuje v páru s jiným motivem - mít jistotu, že nepřijdete o práci. Tato dvojice, vyjadřující existenční zajištění, žebříčku našich hodnot vcelku suverénně vévodí. Neměli bychom z ní však usuzovat, že lidé jsou odhodláni kvůli penězům a jistotě zaměstnání podávat v práci maximální výkony, trumfovat své kolegy a překonávat sami sebe. Hned následující skupina hodnot nás přesvědčuje o něčem trochu jiném.

LIDÉ SE CHTĚJÍ V PRÁCI REALIZOVAT. Jejich představy o vlastní realizaci jsou spojeny s důrazem na "příjemnou práci", kdy svých schopností využívají zajímavým způsobem, v příjemném prostřední a se sympatickými spolupracovníky. Tento důraz na něco, co bychom mohli označit slovem "kultura práce", nalézáme nejčastěji právě u vysokoškoláků, u nichž soupeří s hodnotou peněz a jistotou pracovního místa.

Vysoký význam hodnoty příjemné a klidné práce svědčí o tom, že pracovní aktivita není vnímána jako kolbiště soupeření a příležitost k lámání rekordů. Je pro ně velmi důležité, aby jim práce neznepříjemňovala život. Jak konstatuje francouzský sociolog Gilles Lipovetsky, heslo výkonu není v souladu s heslem kvality života, které dnes společnost vyznává. Vyhovuje jen menšině, která chce stále více vyniknout. Většina lidí však touží docela prostě žít drobnými všedními radostmi a soukromým potěšením. Chtějí mít pohodlí, a to nejen v soukromí, ale i v práci. V nových a stále náročnějších technikách řízení nespatřují cestu ke štěstí a naplnění, ale vidí v nich spíše ohrožení těch hodnot a vztahů, pro které chodí do práce rádi.

Tento postoj je jen posilován dalšími hodnotami, které se ještě umístily v prvé polovině žebříčku. Vypovídají o tom, že lidé nežijí jen pro práci. Naopak, chtějí mít dostatek možností realizovat se mimo tuto oblast. Sem patří hodnoty typu krátké dojíždění, možnost věnovat se rodině, nepracovat pod tlakem, možnost setkávat se s lidmi či možnost mít výhodnou pracovní dobu. Jejich společným jmenovatelem opět je, že práce je chápána jako místo, které by mělo být uspořádáno tak, aby nesnižovalo kvalitu života, který se odehrává jinde.

Teprve v dolní polovině, na nižších příčkách žebříčku motivace k práci i přímo na jeho dně se ocitají položky, které bychom mohli označit jako "princip výkonu". Sem patří snaha mít zodpovědnou práci, moci v práci vyniknout a něčeho dosáhnout, mít příležitost uplatňovat vlastní iniciativu, mít možnost pracovního postupu a podílet se na vedení. Stejně neslavně dopadl "princip budovatelský": vykonávat společensky užitečnou práci, dělat práci lidmi uznávanou.

Obojí jen potvrzuje, že práce je dnes vnímána spíše jako místo, kde lze pokračovat v příjemnostech a drobných radovánkách, jež jsou tak důležité pro společnost individualizovaného konzumu. Apel na význam práce pro celek se stal podobně archaickým jako snaha vést druhé ke společným cílům. Položka "podílet se na vedení" obsadila dokonce až zcela poslední místo, to je však dáno mimo jiné tím, že lidé s nejnižším vzděláním a často ani středoškoláci nemohou dost dobře na tento cíl aspirovat.

Poněkud překvapivě může působit nízký význam připisovaný hodnotě dlouhé dovolené. Snad je to signál pro zákonodárce, že státními svátky jsme již saturováni. Stejně tak dobře se ale představa delší dovolené může pojit s obavou z vyšších výdajů a třeba i s rizikem nižších příjmů.

NENÍ BEZ ZAJÍMAVOSTI všimnout si položek, v jejichž ocenění se různé vzdělanostní kategorie prakticky nikterak neliší. Lidé bez rozdílu vzdělání přikládají zhruba stejný význam tomu stýkat se v práci s příjemnými spolupracovníky či mít takovou práci, která je nebude omezovat v možnostech věnovat se své rodině. Pokud jsou obě podmínky splněny, pak snadno pochopíme, proč nikdo (opět bez rozdílu vzdělání) netrvá na požadavku co nejdelší dovolené.

Jan Keller
Ostravská univerzita
Lubor Tvrdý
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

Sociologický výzkum projektu Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti proběhl na jaře s podporou Grantové agentury ČR a byl realizován Ekonomickou fakultou Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava a agenturou SC & C. Výzkumníci oslovili 2700 osob ve věku 25 až 60 let. (Další informace na http://knowledge.vsb.cz.)

Co lidé ve své práci považují za důležité