Předvánoční čas je tradičně obdobím, ve kterém podnikatelé ve velké míře poskytují dárky svým obchodním partnerům či zaměstnancům jako výraz poděkování za spolupráci v končícím kalendářním roce. Poskytování darů má řadu daňových aspektů, jak na straně jejich poskytovatelů, tak na straně jejich příjemců. Vhodným výběrem daru tak může poskytovatel nejen potěšit jeho příjemce, ale i optimalizovat svůj základ daně. Na druhé straně může mít pro obdarovaného přijetí daru nepříjemnou okolnost v podobě povinnosti tento dar zdanit. V této souvislosti je vhodné připomenout základní daňové aspekty poskytování dárků a upozornit na některé novinky v této oblasti.

DÁRKY PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Posuzování daňové uznatelnosti nákladů spojených s poskytováním darů je v České republice na rozdíl od jiných evropských zemí velmi přísné. Tyto náklady jsou obecně považovány za daňově neuznatelné. Z hlediska DPH jde o plnění, kdy podnikatel nemůže uplatnit nárok na odpočet. Pokud by nárok na odpočet DPH uplatnil, je povinen ke dni poskytnutí daru odvést DPH na výstupu.

PŘÍKLAD: Podnikatel poskytl nejvýznamnějším obchodním partnerům jako vánoční dárek značkové plnicí pero v hodnotě 1500 Kč. Nemá nárok na odpočet DPH a náklady související s poskytnutím tohoto daru musí vyloučit ze základu daně pro daň z příjmů.

Zmíněný obecný postup neplatí v případě poskytování drobných reklamních předmětů a dárků malé hodnoty. Aby bylo možné o náklady na pořízení těchto dárků snížit základ daně z příjmů, musí být dárek podle zákona o daních z příjmů opatřen označením obchodní firmy nebo ochrannou známkou poskytovatele. Jeho pořizovací cena nesmí přesáhnout 500 Kč bez DPH. Zároveň musí být splněna podmínka, že darovaný předmět nepodléhá spotřební dani. Poměrně čerstvou výjimkou z posledně jmenované podmínky jsou tzv. tichá (révová) vína. V jejich případě došlo v říjnu loňského roku k zásadní změně z hlediska daňového nakládání. Podle novely zákona o daních z příjmů lze náklady spojené s darováním tichých vín považovat při splnění ostatních podmínek za daňově uznatelné náklady. Klasická nešumivá červená, bílá a růžová vína tak budou opět patřit mezi oblíbené vánoční dárky. Mezi další velmi oblíbené dárky splňující podmínky daňové uznatelnosti patří tradičně nejrůznější druhy kalendářů, diáře, psací potřeby, kalkulačky a nově například USB flash disky. Všechny tyto předměty lze relativně jednoduše opatřit označením firmy či ochranné známky poskytovatele a jejich nabídka v cenové úrovni splňující zákonem stanovený limit je velmi široká.

PŘÍKLAD: Obchodní společnost jako dárek pro klienty objednala 100 diářů v koženém pouzdře, na jejichž přední stranu nechala vytisknout své obchodní označení. Pořizovací cena jednoho diáře včetně potisku byla 430 Kč bez DPH. O náklady na pořízení těchto diářů si může společnost snížit základ daně. Pokud by však uvedená jednotková cena představovala jen cenu diářů samotných a reklamní agentura, která dodávku a potisk diářů realizovala, by na fakturu samostatně uvedla kromě ceny diářů i například 5000 Kč za grafický návrh potisku a 7000 Kč za samotné provedení potisku, potom by jednotková cena diáře byla 550 Kč. Diáře by v tomto případě nemohly být považovány za reklamní předmět splňující zákonné podmínky a náklady na jejich pořízení by byly daňově neuznatelné.

Shodné podmínky pro možnost nárokování odpočtu při pořízení drobných reklamních předmětů jsou stanoveny i zákonem o DPH. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že český zákon o DPH upravuje tuto problematiku způsobem, který je v rozporu se závaznou legislativou EU (konkrétně s tzv. Šestou směrnicí, jejíž účelem je harmonizace zákonů jednotlivých členských zemí EU v oblasti nepřímých daní). Důvodem je skutečnost, že evropská legislativa nevylučuje ze zvýhodněného režimu DPH předměty podléhající spotřební dani. I podle této směrnice má podnikatel povinnost prokázat souvislost poskytnutého dárku se svou ekonomickou činností. Tuto skutečnost však může prokázat i jinak než uvedením své firmy nebo ochranné známky na reklamním předmětu. Podmínku souvislosti darovaného předmětu s činností poskytovatele lze tak splnit například tím, že reklamní předmět bude proveden ve tvaru nebo barvách typických pro výrobky poskytovatele. Další možností je opatření předmětu reklamním sloganem typickým pro poskytovatele a podobně. Vzhledem k tomu, že evropské směrnice jsou obecně nadřazeny národním předpisům jednotlivých členských států, mohou se i čeští podnikatelé domáhat přímé účinnosti úpravy stanovené Šestou směrnicí. Proto došlo na konci loňského roku k významnému výkladovému posunu ze strany Ministerstva financí ČR: správce daně by měl uznat nárok na odpočet DPH i u drobných reklamních předmětů, které nejsou označeny firmou či ochrannou známkou poskytovatele nebo podléhají spotřební dani (samozřejmě za podmínky, že hodnota jednotlivých předmětů nepřevýší 500 Kč). V tomto duchu by současně mělo dojít k patřičné úpravě textu zákona o DPH, a to již při první novelizaci zákona, která je plánována na rok 2007.

PŘÍKLAD: Podnikatel se rozhodl poskytnout jako vánoční dárek nejvýznamnějším obchodním partnerům krabici doutníků, na které bude uveden pro podnikatele typický reklamní slogan. Jednotková pořizovací cena jednoho balení je 460 Kč bez DPH. Podnikatel bude moci uplatnit nárok na odpočet DPH, ale vynaložené náklady nebudou považovány za daňově uznatelné.

PŘÍKLAD: Obchodní společnost daruje čtyřiceti nejvýznamnějším zákazníkům láhev archivního bílého vína za 390 Kč, na jehož etiketě je uvedeno logo společnosti. Náklady na pořízení těchto dárků budou daňově uznatelným nákladem a společnost bude moci uplatnit nárok na odpočet DPH.

Daňové aspekty vánočních darů nejsou čistě záležitostí jejich poskytovatelů. V řadě případů může přijetí vánočního dárku ovlivnit i daňový základ jeho příjemce. Obecně totiž platí, že pokud je dar přijat v souvislosti s podnikáním fyzické osoby, je příjemce daru povinen dar zdanit. Výjimkou jsou v tomto případě drobné reklamní předměty, které této povinnosti nepodléhají.

PŘÍKLAD: Stavební společnost věnovala jako vánoční dar všem řemeslníkům, kteří jsou jejími subdodavateli, sadu značkového nářadí v hodnotě 5000 Kč. Všichni příjemci daru budou mít povinnost zahrnout hodnotu tohoto daru do svého základu daně, neboť jde o dar přijatý v souvislosti s jejich podnikáním.

DÁRKY PRO ZAMĚSTNANCE. Poskytování vánočních dárků zaměstnancům má obdobné daňové aspekty jako poskytování dárků obchodním partnerům. Je však nutné upozornit na skutečnost, že v případě poskytnutí drobných reklamních předmětů bude v tomto případě obtížnější prokázat, že náklad byl vynaložen za účelem zajištění, dosažení či udržení příjmů (podmínka uznatelnosti z hlediska daně příjmů), respektive že souvisí s ekonomickou činností podnikatele (podmínka nárokování odpočtu DPH).

PŘÍKLAD: Obchodní společnost věnuje svým zaměstnancům sportovní batoh v ceně 460 Kč, na kterém bude vyšito logo zaměstnavatele. Podmínka souvislosti s podnikatelskou činností plátce by v tomto případě měla být splněna, neboť zaměstnanci budou nošením batohu propagovat společnost. Firma tedy bude moci uplatnit nárok na odpočet DPH a současně může o hodnotu batohu snížit svůj základ daně z příjmů.

Obecně jsou zaměstnanci bez ohledu na charakter daru povinni přijaté dárky od zaměstnavatele zdanit. Hodnota daru navíc vstupuje i do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění. Výjimkou jsou dary poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb za podmínek stanovených příslušným předpisem, pokud v souhrnné výši nepřevýší u zaměstnance částku 2000 Kč ročně. Z tohoto fondu lze poskytovat prostředky na pořízení darů pro zaměstnance pouze v definovaných případech, například při pracovních výročích či životních jubileích. Vánoční dárky pro zaměstnance mezi tyto případy nepatří. Pokud se na zaměstnavatele vyhláška o FKSP nevztahuje a ten zmíněný fond netvoří, mohou být dary poskytovány také ze sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů. I tyto dary mohou být osvobozeny od daní z příjmů fyzických osob a následně také od odvodů pojistného, ale jen když jsou poskytovány za stejných podmínek jako dary z FKSP.



PŘÍKLAD: Obchodní společnost se rozhodla jako vánoční dar zaměstnancům věnovat náramkové hodinky s logem společnosti v hodnotě 800 Kč. Při zpracování mezd za měsíc prosinec by tato částka měla být zaměstnancům zahrnuta do vyměřovacího základu pro daň ze závislé činnosti a do vyměřovacích základů sociálního a zdravotního pojištění. Společnost si tento náklad nebude moci zohlednit ve svém základu daně z příjmů ani uplatnit nárok na odpočet DPH.

Vzhledem k obecně nepříznivým daňovým aspektům poskytování darů zaměstnancům je vhodné zvážit poskytnutí vánočního dárku v jiné formě, například v podobě příspěvku na kulturní a sportovní akce či na rekreační a vzdělávací zařízení (vstupenka do divadla, zájezd), které jsou do úhrnné výše 20 000 Kč na jednoho zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Pro zaměstnavatele zůstávají dary i v této formě daňově neuznatelné.

PŘÍKLAD: Podnikatel se rozhodne, že jako vánoční dárek věnuje každému zaměstnanci roční poukázku do fitness centra v ceně 5000 Kč. Tento zaměstnanecký benefit je na straně příjemce daru, tedy zaměstnance, osvobozen od daně z příjmů a nezahrnuje se ani do jeho vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění. Pro zaměstnavatele jde samozřejmě o neuznatelný náklad bez možnosti uplatnit nárok na odpočet DPH.

DARY NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM. Daňově zajímavou alternativou k obdarovávání zaměstnanců a obchodních partnerů je poskytnutí vánočního daru organizacím nebo fyzickým osobám působícím v neziskovém sektoru. Pokud je totiž dar poskytnut na financování vědy, vzdělání, kultury nebo na humanitární, sportovní, zdravotnické, charitativní a podobné účely, může pro poskytovatele znamenat i zajímavou daňovou optimalizaci. Podnikající fyzické osoby si mohou při poskytnutí takovéhoto daru snížit základ daně až o 10 % (minimální souhrnná hodnota darů musí činit alespoň 1000 Kč). Společnosti si mohou svůj základ daně snížit tímto způsobem do výše 5 % základu daně (minimální hodnota jednotlivého daru musí činit alespoň 2000 Kč). Výjimkou z tohoto limitu pro právnické osoby jsou dary poskytnuté vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, u kterých je od roku 2006 tento limit dvojnásobný, tedy 10 %. Z hlediska DPH v této oblasti bohužel žádné zvýhodněné nakládání neplatí.

PŘÍKLAD: Podnikatel poskytne dětskému domovu pračku za 60 000 Kč. O náklady spojené s pořízením tohoto daru si může snížit základ daně z příjmů (do 10 % základu daně), ale nebude mít nárok na odpočet DPH. Na straně příjemců (neziskových organizací) nejsou tyto dary předmětem daně z příjmů a jsou osvobozeny od daně darovací.

Pavel Klein
Petr Drahoš
Mazars

Související