Práce a vzdělání: Dojíždění a stěhování

Ochota lidí cestovat denně za prací či se za ní dokonce stěhovat, bývá považována za důležitý předpoklad dynamické a fungující ekonomiky. Podívejme se postupně na oba aspekty pracovní mobility a začněme dojížděním do práce. V odpovědích na otázku Jak dlouho vám trvá cesta do práce? nejsou mezi vzdělanostními skupinami v naší zemi statisticky významné rozdíly. Více jak dvěma třetinám lidí trvá cesta do práce méně než půl hodiny, zhruba čtvrtině zabere tato cesta půl hodiny až hodinu (viz graf č. 1). (Situace není tak růžová, uvědomíme-li si, že stejnou dobu trvá také cesta z práce.)



V ROVINĚ STĚHOVÁNÍ za prací však již rozdíly existují. Čím vyšší vzdělání, tím větší pravděpodobnost, že dotyčný člověk se již alespoň jednou za prací stěhoval. Není to však nijak masový jev. Dokonce i v případě vysokoškoláků se v životě stěhoval za prací pouze jeden z pěti. Lidé s nejnižším vzděláním se nejen stěhují za prací ze všech nejméně, ale zpravidla také na nejkratší vzdálenost.

Graf č. 2 zachycuje pouze ty, kdo se za prací již někdy stěhovali, a je z něj patrné, že ochota lidí stěhovat se za prací i na větší vzdálenost skutečně věrně kopíruje výši vzdělání. Lidé s nejnižším vzděláním se stěhují nejčastěji jen v rámci bydliště a v blízkém okolí obce. Čím je vzdělání vyšší, tím více narůstá vzdálenost místa, do něhož lidé za prací jdou.



Tyto skutečnosti nemusejí znamenat, že méně vzdělaní lidé by snad byli pohodlnější než ti s vyšším vzděláním. Chovají se stejně racionálně jako oni. Poměřují náklady na stěhování se zisky, které jim ze změny bydliště vyplynou. Pokud méně vzdělaní lidé vykonávají méně kvalifikovanou práci, pak jim ze stěhování kyne i menší zisk v porovnání s náklady na změnu bydliště, které naopak mohou být u různě vzdělaných kategorií srovnatelné (viz graf č. 3).



ZJIŠŤOVALI JSME TAKÉ ochotu dojíždět do práce delší dobu, stejně tak jako ochotu za prací se dokonce přestěhovat. Právě druhý z obou faktorů by měl hrát v dynamické ekonomice stále větší roli, proto nás především zajímalo, za jakých podmínek by lidé byli ochotni opustit kvůli práci dosavadní domov.

S jistou mírou zjednodušení můžeme tyto podmínky rozdělit na více důležité a méně podstatné. Do první kategorie by patřily následující položky: lepší finanční ohodnocení, nabídka práce podle mých představ a pracovní jistota.

V rámci těchto nejdůležitějších faktorů existují určité odlišnosti podle výše vzdělání. Například vysokoškoláci více preferují nabídku práce podle svých představ než ostatní skupiny, zatímco finanční ohodnocení je pro ně o něco méně důležité. Jak nám řekli při jedné příležitosti studenti pátého ročníku ČVUT - důležitá je zajímavá práce, peníze pak přijdou samy.

Zatímco všechny tři podstatné faktory, které hrají roli v úvahách o změně bydliště, přímo souvisejí s kvalitou a ohodnocením hledané práce, zbylé čtyři méně důležité faktory se týkají podmínek a kvality života v novém bydlišti. Patří mezi ně: vhodné bydlení, bezpečná lokalita, životní prostředí a dobrá práce pro partnera (viz graf č. 4).



NEJMENŠÍ ROLI při rozhodování o tom, zda se za prací přestěhovat, hraje u nás v dnešní době kvalita životního prostředí a možnost najít dobrou práci také pro partnera. Je to tím více zarážející, že v odborné literatuře zabývající se motivy migrace je všeobecně přijímána teorie, podle níž u vyspělých společností je hlavním motivem migrace snaha přestěhovat se do místa s lepším životním prostředím. Naopak snaha získat lépe placenou práci převládá jako migrační motiv v méně rozvinutých společnostech.

Naše vlastní výzkumy tak potvrzují tezi D. Drbohlava, podle něhož v Československé republice před rokem 1989 začala coby hlavní motiv migrace převažovat snaha žít v kvalitním životním prostředí nad snahou získat dobře placenou práci. Po roce 1989 se žebříček priorit opět mění, migrace za prací nabývá na významu, a to i na úkor kvality životního prostředí v novém bydlišti. Je otázka, nakolik lze tento trend přičíst zlepšené kvalitě životního prostředí a nakolik za ním stojí zvýšená snaha získat dobře placenou práci, pracovat podle svých představ či mít pracovní jistotu.

JAN KELLER
Ostravská univerzita
LUBOR TVRDÝ
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

Sociologický výzkum projektu Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti proběhl na jaře s podporou Grantové agentury ČR a byl realizován Ekonomickou fakultou Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava a agenturou SC & C. Výzkumníci oslovili 2700 osob ve věku 25 až 60 let. (Další informace na http://knowledge.vsb.cz.)