Diplomy, certifikáty a daně

Jsou daňově uznatelnými výdaji náklady, jako např. školné, jízdné, skripta, učebnice, které firma vynaloží na dosažení vyššího stupně vzdělání zaměstnance?

Obecně platí, v souladu s ustanovením § 24 zákona o daních z příjmů, že výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů právnických (fyzických) osob musí náležitě prokázat výlučně poplatník. Skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti, tedy i pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení zajištění a udržení příjmů, mohou být prokazovány různými důkazními prostředky, které nejsou v rozporu s obecně platnými právními předpisy. Připomínám, že podpůrným důkazním prostředkem může být také vnitřní předpis, v praxi daňovými subjekty často podceňovaný a opomíjený. V daňovém řízení se ale může jednat o závazný argument.

Za výdaje (náklady) daňově uznatelné, se považují též výdaje (náklady) na vzdělávání zaměstnanců, které souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele (poplatníka) nebo také s pracovním zařazením zaměstnance. Z pokynu D-190 k ustanovení § 24 bod 12 - vzdělávání a rekvalifikace zaměstnanců - vyplývá, že daňovým výdajem jsou také výdaje na vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, zabezpečovanou jinými subjekty než zaměstnavatelem. Rozumějí se tím náklady (výdaje) na udržování a prohlubování odborné kvalifikace zaměstnanců, jež souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnanců. Důležité je, že se může jednat i o plánovaný předmět činnosti zaměstnavatele a může souviset s plánovaným pracovním zařazením zaměstnance. Rekvalifikaci definuje zákon o zaměstnanosti jako získání nové kvalifikace a u dosavadní kvalifikace její zvýšení, rozšíření, udržování, obnovování, prohlubování.
Daňově uznatelnými výdaji pro společnost nejsou výdaje (náklady) vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání zaměstnance formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí - jako např. školné, jízdné, skripta, učebnice, s výjimkou výdajů na postgraduální studium a obdobné formy studia, pokud souvisejí s předmětem činnosti poplatníka nebo s pracovním zařazením zaměstnance.

Lze uplatnit náklady na studium MBA jako daňové?

Ano. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že v podmínkách daňových zákonů, platných pro zdaňovací období roku 2006, je uvedeno, že pokud zaměstnanec již má vysokoškolské vzdělání (většinou je toto předpokladem pro studium MBA), je možné uplatnit náklady na studium MBA jako daňové. Studium zaměstnance MBA je vhodné zakotvit do dodatku pracovní smlouvy jako podmínku, že zaměstnanec si prohloubí znalosti studiem MBA za účelem udržování odborné kvalifikace. Rozhodně není vhodné formulovat to jako "zvyšování" kvalifikace. Podle stávajícího zákoníku práce (ustanovení § 141a až 143 a ustanovení § 126) má zaměstnavatel povinnost zajišťovat vzdělávání zaměstnanců.

Jaký daňový dopad má pro zaměstnance skutečnost, že mu firma hradí studium MBA a jiná školení?

U zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem podle ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů. Jde však o příjem u zaměstnance osvobozený podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. a), kde je uvedeno, že od daně jsou u zaměstnance mimo jiné osvobozeny i částky vynaložené firmou na doškolování zaměstnanců, pokud souvisejí s podnikáním zaměstnavatele.

Jaké změny přinese v souvislosti s prohlubováním kvalifikace od ledna nový zákoník práce?

Prohlubování kvalifikace je věnován § 230 nového zákoníku práce. Definuje je jako její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Zaměstnanec je povinen si prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu. Účast na školeních nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Náklady vynaložené na prohlubovaní kvalifikace hradí zaměstnavatel. Avšak požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Tam samozřejmě mohou nastat odlišné daňové aspekty, podle konkrétní formy podílení se na úhradě za studium. Avšak tímto není dotčeno ustanovení, že účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje a výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat (§ 23 odst. 3).

Podle ustanovení § 231 se za zvýšení kvalifikace považuje nejen studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. V § 231 se vychází z ustanovení § 142b odst. 1 dosavadního zákoníku práce s tím, že se úprava zpřesňuje. V ustanovení § 232 nového zákoníku práce je řečeno, že existuje možnost upravit nároky zaměstnance na jeho zabezpečení při zvýšení kvalifikace. Stanoví minimální právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, na vykonání zkoušky, na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, absolventské, bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce.

Na závěr shrnuji: Z hlediska daňové uznatelnosti nákladů je nutné rozlišit:

- pokud si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci formou studia, například ze středoškolského vzdělání na vysokoškolské - náklady na toto studium jsou považovány u zaměstnavatele za daňově neuznatelné,

- pokud si zaměstnanec svoji kvalifikaci prohlubuje, rozšiřuje, rekvalifikuje se - jedná se u zaměstnavatele o náklady daňové.

Marie Valíková se v rámci daňového poradenství věnuje problematice přímých i nepřímých daní.
Doporučuje: Náklady na MBA si může zaměstnavatel pro zdaňovací období 2006 odečíst ze základu daně.