Bankám se vysoké poplatky brzy nemusí vyplatit

Naše čtenářka nám poslala výpis ze svého účtu k OK kartě GE Money Multiservisu. Posílá na něj každý měsíc 500 korun jako splátku za půjčených 10 000 korun na ledničku. Splátka je použita na umoření jistiny a úhradu úroků. Žádné jiné operace na účtu neprobíhají, ale banka si za to každý měsíc strhne 40 korun. Měsíční splátku úvěrů to zvyšuje o 8 %. Naší čtenářce se to zdá mnoho. Má vůbec nějakou možnost, jak se bránit proti nepřiměřeně vysokému poplatku?

POMALU, ALE PŘECE. Klienti bank nemají žádnou mimosoudní cestu, jak se ohradit proti poplatkům bank, které se jim zdají nepřiměřené nebo neoprávněné, pokud jsou uvedeny v sazebníku a jsou účtovány v souladu s obchodními podmínkami. Do kompetence finančního arbitra tyto problémy nespadají.

Pokud se nepřiměřený poplatek vztahuje k běžnému účtu, může nespokojený klient přejít ke konkurenci. Změna banky je však náročný proces a zpravidla vyžaduje zrušení trvalých příkazů (za poplatek) a jejich zřízení jinde (většinou už bez poplatku), dále hlášení změny čísla účtu zaměstnavateli, provozovateli SIPO, případně dalším institucím, kterým klient dal povolení k inkasu (telekomunikace, kabelová televize, dodavatel elektrické energie, plynu, pojišťovna a podobně).

Donedávna bylo nutné zaplatit poplatek i za výpověď bankovního účtu. Po rozsáhlé kampani, kterou proti tomu vedlo Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS), však většina finančních ústavů penalizaci za odchod klientů zrušila. Tlaku veřejného mínění ještě odolávají ČSOB a Poštovní spořitelna, které si za zrušení účtu počítají 200 korun. Absurdní je, že tento poplatek zaplatí dokonce i klienti, kteří chtějí přejít z Poštovní spořitelny k ČSOB, přestože obě banky patří do stejné finanční skupiny.

ZBYTEČNÉ ÚVĚROVÉ ÚČTY. V případě naší čtenářky je situace složitější. Nemá běžný účet, ale úvěrový, který se vztahuje k úvěrové OK kartě. Kdyby ho chtěla zrušit, musela by nejdříve svůj dluh uhradit a ukončit smluvní vztah se společností Multiservis.

V podobné situaci jsou klienti hypotečních bank. Za úvěrový účet, který je naprosto zbytečný, ale povinný, platí každý měsíc minimálně 100 korun (ale u některých bank i 150 korun). Za 20 let splácení hypotéky od nich banka takto vybere 24 tisíc korun. Kromě paušální stokoruny se zpravidla platí ještě za řadu položek - například za peníze, které klient pošle na úvěrový účet, za odečtení splátky jistiny a úroku, kterou si banka z účtu inkasuje, a často také poplatek za výpis.

Není divu, že klienti považují zpoplatnění hypotečních účtů za nehoráznost. Podobných absurdit se však najde v českých bankách víc: Například paušální poplatek za vedení běžného účtu, ke kterému jsou pak stejně ještě účtovány další poplatky za každou položku a službu (netýká se to takzvaných balíčkových kont, kde jsou v paušálním poplatku zahrnuty některé služby), dále poplatek za neoprávněnou reklamaci (zpravidla 200 korun) nebo poplatek za vklad peněz na účet. Posledně jmenovaný vyhrál v nedávné anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek, pořádané serverem www.bankovnipoplatky.com.

Anketa přece jen trochu zapůsobila a Raiffeisenbank, eBanka a Poštovní spořitelna poplatek za příchozí platbu zrušily. Na předním místě ankety se umístil i poplatek za poplatky. Většina bank totiž naúčtuje poplatky za jednotlivé položky a pak ještě poplatek za odpočet celkové sumy těchto poplatků.

SOUDY NEJEN O STOKORUNY. SOS vede proti neoprávněným bankovním poplatkům soustavnou kampaň, ale pomáhá také spotřebitelům v praktických krocích proti nenasytnosti bank. Pomohlo například nespokojeným klientům ČSOB a České spořitelny podat žalobu na tyto dvě banky pro neoprávněně účtované poplat-ky za vedené běžného účtu. V případě ČSOB už soud pro Prahu 1 vydal platební rozkaz.

V těchto soudních sporech jde sice zdánlivě o několik stokorun, ale ve skutečnosti z nich mohou být miliardy. Banky za prohrané soudní spory sice třeba zaplatí jen pakatel, který ani nepocítí, možná je to však nakonec donutí k tomu, že nesmyslné poplatky zruší. Jejich skutečné ztráty mohou být mnohem větší. Podkopávají si totiž svoji důvěryhodnost, a tím zavírají dveře penězům svých klientů. Kdo svěří bance své úspory nebo u ní bude nakupovat investiční produkty či životní pojištění, když je přesvědčen, že ho okrádá na nesmyslných poplatcích? A tak dnešní zisky mohou bankám generovat budoucí problémy. Pokud by do České republiky přicházely další banky a chovaly se tak, jak se chovají ve vyspělých evropských zemích, je jen otázkou času, kdy jim čeští klienti začnou dávat přednost.

V mnoha evropských zemích už totiž banky dávno zjistily, že poplatky za banální služby jsou nepopulární a povyk kolem nich nestojí za to. Proto je zrušily nebo velmi omezily. Bez poplatků bývá nejčastěji založení účtu, případně jeho vedení (pokud nejde o balíček služeb), neplatí se za příchozí a odchozí platby, za vydání platební karty a za zřízení a využívání internetového bankovnictví. Například ve Velké Británii po podobných kampaních, jaké jsou dnes u nás, banky zrušily poplatky za vedení účtu i za řadu běžných operací, a přesto mají na jednom běžném účtu drobného klienta čistý zisk 75 liber především z úroků za kontokorent a za úvěry z kreditní karty.

Světlana Rysková