Dluhopisy: Evropu straší výnosová křivka

Nehrozí evropské ekonomice v budoucnu problémy? I tak lze interpretovat fakt, že výnosy dvouletých evropských státních dluhopisů letos poprvé za posledních šest let překona-ly výnosy desetiletých státních obligací. Jak připomíná agentura Bloomberg, stejně tomu bylo před posledními čtyřmi hospodářskými recesemi. Představitelé Evropské centrální banky (ECB) ale tuto interpretaci tzv. invertované výnosové křivky odmítají, stejně jako v polovině loňského roku bývalý šéf americké centrální banky Fed Alan Greenspan.

Ten totiž v době, kdy po delší době výnosy amerických dvouletých státních dluhopisů překonaly desetileté, uvedl, že jde sice o bolehlav, odmítl ale tvrzení, že tento jev signalizuje budoucí pokles ekonomiky USA. Greenspan řekl, že se schopnost invertované výnosové křivky předvídat vývoj hospodářství dramaticky snížila.

Výnosy dvouletých obligací v eurozóně, které citlivě reagují na změny úroků, vynesly na nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky spekulace, podle nichž ECB příští rok opět zvýší sazby. Zisky desetiletých za nimi zaostávají. Experti to vysvětlují očekávanými vyššími výdaji na půjčky, v nichž je již zahrnuto inflační očekávání.

Jde tedy o opačný vývoj než tradičně, kdy investoři požadují vyšší výnosy u dluhopisů s delší splatností jako kompenzaci za riziko, které je spojeno s dlouhodobým držením těchto cenných papírů.

Základní úrokové sazby v eurozóně zatím činí 3,25 % a jejich zvyšování by mělo pokračovat. Podle listopadové zprávy ECB může míra inflace opět vzrůst, což by znamenalo, že pokud je předpověď vývoje ekonomiky správná, bude třeba opět zvýšit úrokové sazby. Evropská komise zvedla nedávno svůj odhad růstu eurozóny na 2,1 % proti květnovým 1,8 %. Míra inflace by měla překročit stanovená 2 %.

Pokud bude ECB zvyšovat úroky agresivněji, než se předpokládalo v době, kdy inflace v eurozóně spíše klesá, nemusí být ale podle Garetha Fieldinga ze společnosti Rotschild Private Management příběh invertované úrokové křivky u konce.

Názory na to, zda naznačuje budoucí recesi v Evropě, se podobně jako u USA liší. Nelze nicméně vyloučit, že evropská ekonomika již zpomaluje. Zatímco ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,9 %, ve třetím se podle statistického úřadu Eurostat zvýšila jen o 0,6 %, tedy o méně než původně odhadovaných 0,7 %. Za letošní rok by měla vzrůst o 2,5 %, v příštím roce by mohla dosáhnout 2,1 %.

Kdyby platilo, že invertovaná křivka signalizuje hospodářský pokles, projeví se to nejprve v USA, kde ekonomika skutečně zpomaluje.

František Mašek