Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie HrstkováVstup do eurozóny bude pro českou ekonomiku znamenat, že se bude muset vzdát nezávislé měnové politiky a pružnosti měnového kurzu. Negativní dopady této změny budou tím menší, čím podobnější bude česká ekonomika ekonomice eurozóny. Hodnocení sladěnosti ekonomik se věnovala poslední zpráva České národní banky - Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky a eurozónou v roce 2006.
Analýzy signalizují, že na úrovni celkové ekonomické aktivity nedochází ke sbližování vývoje hospodářského cyklu v ČR a eurozóně.
Konkrétním asymetrickým šokem, který by mohl zasáhnout českou ekonomiku, bude postupné zvyšování čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Největší ekonomický stimul pro domácí poptávku by se měl projevit v letech 2007 a 2008. Podle výsledků analýzy však nebude vyžadovat výraznou reakci měnové politiky.
STRUKTURA ČESKÉ EKONOMIKY z hlediska tvorby produktu je relativně podobná struktuře ekonomiky eurozóny, i když si zachovává své specifikum v podobě vyššího podílu průmyslu.
Vysoká obchodní a vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou je základním argumentem pro přijetí eura. Míra vlastnické provázanosti s eurozónou na straně přílivu investic je v české ekonomice mírně vyšší než v ostatních srovnávaných zemích.
Analýza českého finančního sektoru ukazuje, že i přes relativně menší velikost ve srovnání s eurozónou není třeba očekávat zásadně odlišné působení sektoru na ekonomiku.
Z hlediska veřejných financí bude důležitá schopnost stabilizačního působení v rámci evropských fiskálních pravidel. Stávající deficity veřejných financí však mají z velké části strukturální charakter, a ani v nejbližším výhledu asi nebude docházet ke zlepšení. Pokračující nerovnováha veřejných financí může být zdrojem růstu nominálního veřejného dluhu, což patrně povede ke zvyšování výdajů na dluhovou službu.
PRUŽNOST MEZD A CEN je důležitým předpokladem schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Schopnost českého trhu práce vstřebávat šoky se od loňského roku nezměnila a zůstává v evropském srovnání průměrná. V některých oblastech je ale pružnost trhu práce výrazně nižší než ve srovnávaných zemích. Institucionální pravidla nevytvářejí dobré podmínky pro zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Rizikovými faktory jsou zejména interakce daní a sociálních dávek, zvyšování minimální mzdy a náklady na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou. Pro český trh práce nadále zůstává charakteristická relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost.
STABILITA A VÝKONNOST bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků. V ČR v poslední době došlo k celkovému snížení podílu ohrožených úvěrů na úroveň jen mírně vyšší, než je průměr zemí eurozóny.
Lze shrnout, že řada ekonomických ukazatelů hovoří pro relativně rychlé přijetí eura. Do této skupiny patří zejména vysoká míra otevřenosti české ekonomiky, velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, dosažení konvergence v míře inflace i nominálních úrokových sazbách.
Vedle této skupiny však existuje i skupina ukazatelů, které v minulosti pro Českou republiku vyznívaly spíše nepříznivě, ale v posledních letech vykazují zlepšení. Za pozitivní lze označit další postup reálné ekonomické konvergence v ČR včetně mírného přiblížení cenové hladiny k odpovídající úrovni v eurozóně, posun charakteristik finančního trhu blíže k průměru eurozóny, dosažení vysoké míry stability bankovního systému a dílčí zlepšení v podmínkách podnikání.
Nedostatečná sladěnost s ekonomikou eurozóny, je tak spatřována zejména ve výrazném rozdílu cyklického vývoje českého HDP od vývoje HDP eurozóny a v přetrvávajícím rozdílu v cenové hladině. Tradičně úzkým místem je trh práce. Oblastí, ve které došlo oproti minulému hodnocení k nepříznivému vývoji, jsou veřejné finance. V posledním období se střednědobý výhled veřejných financí zhoršuje. Není zajištěna ani dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů na úrovni výrazněji pod 3% referenční hodnotou deficitu. K přijetí eura bude nezbytné tento trend otočit a zajistit dlouhodobou udržitelnost vývoje veřejných rozpočtů.
JULIE HRSTKOVÁ
upravila zprávu ČNB
Analýzy signalizují, že na úrovni celkové ekonomické aktivity nedochází ke sbližování vývoje hospodářského cyklu v ČR a eurozóně.
Konkrétním asymetrickým šokem, který by mohl zasáhnout českou ekonomiku, bude postupné zvyšování čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Největší ekonomický stimul pro domácí poptávku by se měl projevit v letech 2007 a 2008. Podle výsledků analýzy však nebude vyžadovat výraznou reakci měnové politiky.
STRUKTURA ČESKÉ EKONOMIKY z hlediska tvorby produktu je relativně podobná struktuře ekonomiky eurozóny, i když si zachovává své specifikum v podobě vyššího podílu průmyslu.
Vysoká obchodní a vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou je základním argumentem pro přijetí eura. Míra vlastnické provázanosti s eurozónou na straně přílivu investic je v české ekonomice mírně vyšší než v ostatních srovnávaných zemích.
Analýza českého finančního sektoru ukazuje, že i přes relativně menší velikost ve srovnání s eurozónou není třeba očekávat zásadně odlišné působení sektoru na ekonomiku.
Z hlediska veřejných financí bude důležitá schopnost stabilizačního působení v rámci evropských fiskálních pravidel. Stávající deficity veřejných financí však mají z velké části strukturální charakter, a ani v nejbližším výhledu asi nebude docházet ke zlepšení. Pokračující nerovnováha veřejných financí může být zdrojem růstu nominálního veřejného dluhu, což patrně povede ke zvyšování výdajů na dluhovou službu.
PRUŽNOST MEZD A CEN je důležitým předpokladem schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Schopnost českého trhu práce vstřebávat šoky se od loňského roku nezměnila a zůstává v evropském srovnání průměrná. V některých oblastech je ale pružnost trhu práce výrazně nižší než ve srovnávaných zemích. Institucionální pravidla nevytvářejí dobré podmínky pro zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Rizikovými faktory jsou zejména interakce daní a sociálních dávek, zvyšování minimální mzdy a náklady na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou. Pro český trh práce nadále zůstává charakteristická relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost.
STABILITA A VÝKONNOST bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků. V ČR v poslední době došlo k celkovému snížení podílu ohrožených úvěrů na úroveň jen mírně vyšší, než je průměr zemí eurozóny.
Lze shrnout, že řada ekonomických ukazatelů hovoří pro relativně rychlé přijetí eura. Do této skupiny patří zejména vysoká míra otevřenosti české ekonomiky, velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, dosažení konvergence v míře inflace i nominálních úrokových sazbách.
Vedle této skupiny však existuje i skupina ukazatelů, které v minulosti pro Českou republiku vyznívaly spíše nepříznivě, ale v posledních letech vykazují zlepšení. Za pozitivní lze označit další postup reálné ekonomické konvergence v ČR včetně mírného přiblížení cenové hladiny k odpovídající úrovni v eurozóně, posun charakteristik finančního trhu blíže k průměru eurozóny, dosažení vysoké míry stability bankovního systému a dílčí zlepšení v podmínkách podnikání.
Nedostatečná sladěnost s ekonomikou eurozóny, je tak spatřována zejména ve výrazném rozdílu cyklického vývoje českého HDP od vývoje HDP eurozóny a v přetrvávajícím rozdílu v cenové hladině. Tradičně úzkým místem je trh práce. Oblastí, ve které došlo oproti minulému hodnocení k nepříznivému vývoji, jsou veřejné finance. V posledním období se střednědobý výhled veřejných financí zhoršuje. Není zajištěna ani dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů na úrovni výrazněji pod 3% referenční hodnotou deficitu. K přijetí eura bude nezbytné tento trend otočit a zajistit dlouhodobou udržitelnost vývoje veřejných rozpočtů.
JULIE HRSTKOVÁ
upravila zprávu ČNB
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
