Aktuální číslo časopisu Ekonom
Zavedení eura je nezbytné a vyplývá z přístupových dohod mezi Českou republikou a Evropskou unií. Je už jasné, že euro bude v ČR platit ze dne na den - občané budou mít čas na to, aby koruny vyměnili za eura bez jakýchkoliv poplatků. Otevřená zůstává otázka, kdy euro přijde. Na jednání kabinetu minulý týden se rozhodlo, že v roce 2010 to nebude. Vláda souhlasila s doporučením Ministerstva financí a České národní banky, aby ČR neusilovala o vstup do mechanismu ERM II v průběhu roku 2007. Toto rozhodnutí znamená také posun přijetí ČR do eurozóny za původně uvažovaný horizont let 2009 až 2010, který uváděla Strategie přistoupení ČR k euru z roku 2003. Důvodů pro odklad je více, tím zásadním je špatný vývoj veřejných financí. Materiál MF a ČNB, který vyhodnocuje plnění maastrichtských kritérií a sladěnost ČR s eurozónou, však poukázal i na další problémy.
MAASTRICHT PŘED NÁMI. Ze všech maastrichtských kritérií se zdá, že jediné, s čím Česká republika opravdu nebude mít žádný problém, je výše úrokových sazeb.
Ostatní kritéria, byť některá z nich ČR nyní hladce plní, mohou být výhledově problematická. Kritérium cenové stability se zatím plnit daří. Jak upozorňuje analýza ČNB a MF, při současné striktní interpretaci kritéria, používané Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou, není vyloučeno, že v případě zachování cíle ČNB ve výši 3 % bude plnění tohoto kritéria ohroženo. Pravděpodobnost jeho porušení závisí na výhledu cenového vývoje v ČR a na vývoji referenční hodnoty kritéria, která se odvíjí od inflace v jednotlivých zemích EU.
Kritérium stability veřejných rozpočtů ČR neplní a pokud nedojde k reformám výdajů, plnit ani nemůže. Reformy jsou však zatím v nedohlednu, naopak na mandatorní výdaje "naložily" ještě pár desítek miliard poslanecké návrhy na zvýšení sociálních dávek. Problém ovšem je, že se současným rozpočtem neplní ČR schválený konvergenční program. Což se výsledně může odrazit v tom, že Evropská unie zarazí Česku přísun peněz z Kohezního fondu.
Plnit se zatím daří stanovenou hranici vládního dluhu, i tam ale hrozí riziko, pokud ČR nepřistoupí ke změně důchodového systému a financování zdravotní péče.
Kritérium kurzové stability bude Evropa hodnotit až těsně před vstupem. I zde se může objevit problém, záležet bude na tom, jak se budou evropské orgány stavět ke změnám centrální parity v průběhu povinného dvouletého setrvání kurzu v mechanismu ERM II.
ČR S EUROZÓNOU VŽDY NELADÍ. Vedle vyhodnocení maastrichtských kritérií se společný materiál ČNB a MF zabýval stupněm sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Sladěnost je důležitá, neboť ve chvíli, kdy se ČR zapojí do systému eura, nebude moci na ekonomické výkyvy reagovat změnou kurzu.
Podle expertů sice existuje řada oblastí, které jsou natolik harmonizované, že by přijetí eura mohlo proběhnout ihned, vedle nich však přetrvávají části ekonomiky, které "neladí". Do skupiny "pro" patří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky, velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, dosažení konvergence v míře inflace i nominálních úrokových sazbách.
Situace se dále zlepšuje v oblasti přiblížení cenových hladin a charakteristiky finančního trhu. Dále ČR dosáhla velké stability bankovního systému.
Příznivé rovněž je, že díky zrychlení ekonomického růstu HDP na hlavu se Česká republika v posledním období začala rychleji dotahovat k průměru eurozóny. Jeho úroveň je v současnosti srovnatelná s jinými nejméně vyspělými zeměmi a vyšší než ve většině nových členských zemí EU s výjimkou Slovinska. V roce 2005 došlo i k přiblížení cenové hladiny, rozdíl oproti eurozóně však nadále zůstává výrazný.
Ve skupině "proti" je nepružný trh práce, na nějž má vliv rozdavačná sociální politika, vysoko nastavená minimální mzda a nízká regionální mobilita pracovní síly.
Julie Hrstková
Euro v Česku a zahraniční zkušenosti
Zavedení eura v České republice nemá sice stále pevně stanovené cílové datum, ale technické přípravy na jeho zavedení již běží - dokladem je rozhodnutí o scénáři přijetí eura formou tzv. "velkého třesku" či příprava první verze plánu zavedení eura v ČR, kterou aktuálně dokončuje Národní koordinační skupina pro zavedení eura.
Řadu opatření je nezbytné udělat s velkým předstihem, celkově není možné přípravy na zavedení eura, zejména v podnikové sféře, podceňovat. Například úpravy informačních a platebních systémů či finančních výkazů je vhodné plánovat několik let před "dnem @ ". Dobrou zprávou je, že při zavádění eura je možné vycházet ze zkušeností a chyb zemí, které již euro zavedly.
PŘÍPRAVA JE NEZBYTNÁ. Fakt, že kvalitní příprava na euro se vyplácí, ukazuje příklad Nizozemska. Tamní centrální banka vydala v březnu 2002 studii, která hodnotila průběh zavedení hotovostního eura v této zemi po 1. lednu 2002. Zatímco předchozí výzkumy opakovaně ukazovaly, že největší obavou je zahlcení pokladen maloobchodníků dlouhými frontami lidí, kteří si chtějí vyměnit guldeny na eura, zmíněná studie konstatuje, že jen 8 % maloobchodů zaznamenalo v prvním týdnu po zavedení eura určité problémy s hotovostí. Přibližně 90 % maloobchodníků pak neuvádělo problémy žádné. Dalším závěrem studie je skutečnost, že již po jednom týdnu oběhu hotovostního eura bylo 90 % všech plateb realizováno v nové měně. I další ukazatele potvrzují, že přechod na euro proběhl bez problémů - to vše ovšem zejména díky dostatečné přípravě.
Ještě v roce 2000 Evropská komise důrazně upozorňovala evropský podnikatelský sektor, že přípravy na euro je potřeba urychlit. V Nizozemsku již v polovině roku 2001 dokončilo přípravy na zavedení eura 80 % velkých podniků a přibližně 60 % podniků malých. Po prvním lednu 2002 proto nedošlo v podnikovém sektoru k žádným zásadním problémům se zaváděním nové měny a informace o přípravách na euro v Nizozemsku jsou proto zajímavou inspirací pro tento proces i v České republice.
Jedna ze zkušeností zřejmě aplikovatelná u nás nebude - o půlnoci 1. ledna 2002 se kolem mnoha bankomatů v Nizozemsku shromažďovala velká množství lidí, kteří se nemohli dočkat okamžiku, až uvidí novou měnu. Během 24 hodin zaznamenaly tamní bankomaty rekordní počet transakcí. Český případ bude zřejmě jiný - euro jako hotovostní platidlo již existuje a téměř každý český občan se s ním už někdy setkal, zejména cestoval-li kamkoli do zemí eurozóny. Nadšení pro novou měnu o půlnoci 1. ledna českého "roku @" bude tedy asi menší; čeští občané jsou, díky mnohaleté existenci evropské měny, s eurovými mincemi a bankovkami seznámeni a mnozí jistě budou mít před datem zavedení eura určitou vlastní zásobu této měny. Dá se tak očekávat, že problémů s výměnou hotovosti bude ještě méně než v uvedeném případě.
PLÁN NA EURO BUDE NA JAŘE. Při přípravě národního plánu zavedení eura vezmeme v potaz všechna dostupná poučení z nizozemské zkušenosti i ze zkušeností dalších zemí eurozóny z procesu zavádění eura. Do konce března 2007 bude hotova první verze tohoto plánu, jež bude dále pravidelně aktualizována. To již budeme moci čerpat též ze zkušeností nových členských zemí EU - zejména Slovinska a následně též Malty a Kypru - s přijetím společné měny, které se uskuteční za stejných podmínek jako v České republice.
Petr Očko
zástupce národního koordinátora zavedení eura v ČR, Ministerstvo financí ČR
MAASTRICHT PŘED NÁMI. Ze všech maastrichtských kritérií se zdá, že jediné, s čím Česká republika opravdu nebude mít žádný problém, je výše úrokových sazeb.
Ostatní kritéria, byť některá z nich ČR nyní hladce plní, mohou být výhledově problematická. Kritérium cenové stability se zatím plnit daří. Jak upozorňuje analýza ČNB a MF, při současné striktní interpretaci kritéria, používané Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou, není vyloučeno, že v případě zachování cíle ČNB ve výši 3 % bude plnění tohoto kritéria ohroženo. Pravděpodobnost jeho porušení závisí na výhledu cenového vývoje v ČR a na vývoji referenční hodnoty kritéria, která se odvíjí od inflace v jednotlivých zemích EU.
Kritérium stability veřejných rozpočtů ČR neplní a pokud nedojde k reformám výdajů, plnit ani nemůže. Reformy jsou však zatím v nedohlednu, naopak na mandatorní výdaje "naložily" ještě pár desítek miliard poslanecké návrhy na zvýšení sociálních dávek. Problém ovšem je, že se současným rozpočtem neplní ČR schválený konvergenční program. Což se výsledně může odrazit v tom, že Evropská unie zarazí Česku přísun peněz z Kohezního fondu.
Plnit se zatím daří stanovenou hranici vládního dluhu, i tam ale hrozí riziko, pokud ČR nepřistoupí ke změně důchodového systému a financování zdravotní péče.
Kritérium kurzové stability bude Evropa hodnotit až těsně před vstupem. I zde se může objevit problém, záležet bude na tom, jak se budou evropské orgány stavět ke změnám centrální parity v průběhu povinného dvouletého setrvání kurzu v mechanismu ERM II.
ČR S EUROZÓNOU VŽDY NELADÍ. Vedle vyhodnocení maastrichtských kritérií se společný materiál ČNB a MF zabýval stupněm sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Sladěnost je důležitá, neboť ve chvíli, kdy se ČR zapojí do systému eura, nebude moci na ekonomické výkyvy reagovat změnou kurzu.
Podle expertů sice existuje řada oblastí, které jsou natolik harmonizované, že by přijetí eura mohlo proběhnout ihned, vedle nich však přetrvávají části ekonomiky, které "neladí". Do skupiny "pro" patří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky, velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, dosažení konvergence v míře inflace i nominálních úrokových sazbách.
Situace se dále zlepšuje v oblasti přiblížení cenových hladin a charakteristiky finančního trhu. Dále ČR dosáhla velké stability bankovního systému.
Příznivé rovněž je, že díky zrychlení ekonomického růstu HDP na hlavu se Česká republika v posledním období začala rychleji dotahovat k průměru eurozóny. Jeho úroveň je v současnosti srovnatelná s jinými nejméně vyspělými zeměmi a vyšší než ve většině nových členských zemí EU s výjimkou Slovinska. V roce 2005 došlo i k přiblížení cenové hladiny, rozdíl oproti eurozóně však nadále zůstává výrazný.
Ve skupině "proti" je nepružný trh práce, na nějž má vliv rozdavačná sociální politika, vysoko nastavená minimální mzda a nízká regionální mobilita pracovní síly.
Julie Hrstková
Euro v Česku a zahraniční zkušenosti
Zavedení eura v České republice nemá sice stále pevně stanovené cílové datum, ale technické přípravy na jeho zavedení již běží - dokladem je rozhodnutí o scénáři přijetí eura formou tzv. "velkého třesku" či příprava první verze plánu zavedení eura v ČR, kterou aktuálně dokončuje Národní koordinační skupina pro zavedení eura.
Řadu opatření je nezbytné udělat s velkým předstihem, celkově není možné přípravy na zavedení eura, zejména v podnikové sféře, podceňovat. Například úpravy informačních a platebních systémů či finančních výkazů je vhodné plánovat několik let před "dnem @ ". Dobrou zprávou je, že při zavádění eura je možné vycházet ze zkušeností a chyb zemí, které již euro zavedly.
PŘÍPRAVA JE NEZBYTNÁ. Fakt, že kvalitní příprava na euro se vyplácí, ukazuje příklad Nizozemska. Tamní centrální banka vydala v březnu 2002 studii, která hodnotila průběh zavedení hotovostního eura v této zemi po 1. lednu 2002. Zatímco předchozí výzkumy opakovaně ukazovaly, že největší obavou je zahlcení pokladen maloobchodníků dlouhými frontami lidí, kteří si chtějí vyměnit guldeny na eura, zmíněná studie konstatuje, že jen 8 % maloobchodů zaznamenalo v prvním týdnu po zavedení eura určité problémy s hotovostí. Přibližně 90 % maloobchodníků pak neuvádělo problémy žádné. Dalším závěrem studie je skutečnost, že již po jednom týdnu oběhu hotovostního eura bylo 90 % všech plateb realizováno v nové měně. I další ukazatele potvrzují, že přechod na euro proběhl bez problémů - to vše ovšem zejména díky dostatečné přípravě.
Ještě v roce 2000 Evropská komise důrazně upozorňovala evropský podnikatelský sektor, že přípravy na euro je potřeba urychlit. V Nizozemsku již v polovině roku 2001 dokončilo přípravy na zavedení eura 80 % velkých podniků a přibližně 60 % podniků malých. Po prvním lednu 2002 proto nedošlo v podnikovém sektoru k žádným zásadním problémům se zaváděním nové měny a informace o přípravách na euro v Nizozemsku jsou proto zajímavou inspirací pro tento proces i v České republice.
Jedna ze zkušeností zřejmě aplikovatelná u nás nebude - o půlnoci 1. ledna 2002 se kolem mnoha bankomatů v Nizozemsku shromažďovala velká množství lidí, kteří se nemohli dočkat okamžiku, až uvidí novou měnu. Během 24 hodin zaznamenaly tamní bankomaty rekordní počet transakcí. Český případ bude zřejmě jiný - euro jako hotovostní platidlo již existuje a téměř každý český občan se s ním už někdy setkal, zejména cestoval-li kamkoli do zemí eurozóny. Nadšení pro novou měnu o půlnoci 1. ledna českého "roku @" bude tedy asi menší; čeští občané jsou, díky mnohaleté existenci evropské měny, s eurovými mincemi a bankovkami seznámeni a mnozí jistě budou mít před datem zavedení eura určitou vlastní zásobu této měny. Dá se tak očekávat, že problémů s výměnou hotovosti bude ještě méně než v uvedeném případě.
PLÁN NA EURO BUDE NA JAŘE. Při přípravě národního plánu zavedení eura vezmeme v potaz všechna dostupná poučení z nizozemské zkušenosti i ze zkušeností dalších zemí eurozóny z procesu zavádění eura. Do konce března 2007 bude hotova první verze tohoto plánu, jež bude dále pravidelně aktualizována. To již budeme moci čerpat též ze zkušeností nových členských zemí EU - zejména Slovinska a následně též Malty a Kypru - s přijetím společné měny, které se uskuteční za stejných podmínek jako v České republice.
Petr Očko
zástupce národního koordinátora zavedení eura v ČR, Ministerstvo financí ČR
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
