Daně: Co vyděláme a kolik skutečně dostaneme?

Čeští zaměstnavatelé, kteří plánují rozšíření svého podnikání z České republiky do dalších zemí Visegrádské čtyřky, by si měli uvědomit, že v oblasti odvodů státu za mzdy zaměstnanců si tyto země podle výhodnosti pro zaměstnavatele stojí následovně: 1. Polsko, 2. Slovensko, 3. Maďarsko, 4. Česko.

Naopak zaměstnancům, kteří se rozhodli zkusit své pracovní štěstí u našich sousedů nebo je zajímá, o kolik odvádějí jejich kolegové méně (popřípadě více), je určen následující žebříček od nejnižších po nejvyšší odvody: 1. Slovensko, 2. Česko, 3. Maďarsko, 4. Polsko.

"Rájem pracovněprávních nákladů" pro zaměstnance i zaměstnavatele je tedy ze států Visegrádské čtyřky v současnosti Slovensko. Český stát si potřebné finance vybere především na zaměstnavatelích, polský naopak na zaměstnancích.

Pro vytvoření konkrétní představy o výši daní z příjmu a povinných příspěvků na sociální zabezpečení jsme připravili přehled týkající se mzdy svobodného bezdětného zaměstnance pracujícího v jednotlivých státech Visegrádské čtyřky. Pro přiblížení pravidel jednotlivých států ohledně odečitatelných položek uvádíme čtyři mzdové úrovně.

PŘÍSPĚVKY ZAMĚSTNANCŮ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Nejnižší příspěvky odvádějí zaměstnanci s podprůměrnými příjmy v České republice. S růstem příjmů se však situace obrací a zaměstnanec na sousedním Slovensku s příjmy nadprůměrnými již odvede na sociální zabezpečení méně než polovinu toho, co český občan. Slovensko má totiž na rozdíl od Česka právními předpisy stanovený strop příspěvků na úrovni 4847 Kč. V Maďarsku tento strop však neexistuje a odvody jsou dokonce vyšší než současných 12,5 % v Česku, a to celých 16 %. Výrazně nejvyšší jsou příspěvky v Polsku, ze mzdy ve výši 11 400 Kč zde zaměstnanec odvede přes 2226 Kč. Příliš na tom nemění ani existence stropu plateb, který se dotkne pouze zaměstnanců s nejvyššími příjmy, u nichž je však vyvážen daní ve výši 40 %.

DAŇ Z PŘÍJMU. Zde je situace obdobná jako u příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnanců. Česká republika opět u podprůměrných mezd vede, jenže s růstem platů roste i výše daně z 12 % až na 32 %. V Maďarsku však nejvyšší daňová sazba dosahuje 36 % a v Polsku dokonce 40 %. Nejmenší daňové zatížení tak dopadá na obyvatele Slovenska, kde na zavedení rovné daně ve výši 19 % vydělaly všechny sociální skupiny.

ČISTÁ MZDA. Pokud jde o částku, kterou zaměstnanci skutečně obdrží začátkem měsíce, jsou na tom výrazně nejlépe Slováci. U hrubé mzdy ve výši 11 400 Kč je sice ještě čistá mzda v Česku o přibližně 300 Kč vyšší (9375 a 9084 Kč), u vyšší mzdy už ale Slovensko nemá konkurenci.

MĚSÍČNÍ CENA PRÁCE. Nejzajímavější údaj pro zaměstnavatele, tedy kolik skutečně měsíčně zaplatí, poskytne-li zaměstnanci mzdu v určité výši, je srovnatelná ve všech porovnávaných státech. Měsíční cena práce se pohybuje kolem 135 % hrubé mzdy zaměstnance, s výjimkou Polska, kde nedosahuje ani 123 % a u skupiny zaměstnanců s ročními příjmy nad 530 000 Kč činí dokonce pouze 106 %.

Nejmarkantněji vyplynou rozdíly mezi jednotlivými státy v dalším srovnání, a to v součtu odvodů zaměstnance na dani z příjmu a sociálním zabezpečení a zaměstnavatele na sociálním zabezpečení za zaměstnance. Zde čísla hovoří za vše - při hrubé mzdě 85 500 Kč slovenskému státu přibude do pokladny celkem 32 600 Kč, českému 60 250 Kč a maďarskému dokonce 70 740 Kč.

NATAŠA RANDLOVÁ,
BARBORA SUCHÁ
Procházka/Randl/Kubr

Informace poskytly členské kanceláře ius laboris
Maďarsko:
Bellak & Partners Law Office (www.bellak.net),
Polsko:
Soltysinski Kawecki & Szlezak Legal Advisors (www.skslegal.pl),
Slovensko:
Procházka/Randl/Kubr, s. r. o. (www.prk.cz).


Při hrubé mzdě 85 500 Kč slovenskému státu přibude 32 600 Kč, českému 60 250 Kč a maďarskému dokonce 70 740 Kč.

Odvody za mzdy zaměstnanců (Česká republika)

Odvody za mzdy zaměstnanců (Slovensko, Polsko, Maďarsko)