Vstup jen pro připravené



Největší lží politiky v nových členských státech Evropské unie ve střední Evropě je, že se dá dobře žít mimo eurozónu, napsal Wolfgang Munchau, komentátor listu Financial Times. Jak se na váhání se zavedením eura v těchto zemích dívají experti Evropské komise v Bruselu a Evropské centrální banky ve Frankfurtu, kteří s Ekonomem hovořili "off the record"?

BEZ NUCENÍ. Nové členské země, které přistoupily k 1. květnu 2004, si nevyjednaly - na rozdíl od Velké Británie či Dánska - ve Smlouvě o přistoupení k EU výjimku. Musí proto jednotnou měnu zavést. "Je to povinnost, do které vás však nebudeme nutit," sdělil Ekonomu činitel z Evropské komise. Sama exekutiva EU zdůrazňuje, že její postoj k zavedení eura je "neutrální": termíny vstupu do eurozóny si nové členské státy stanovují samy.

Mimořádně důležité je, zdůrazňují představitelé Komise, aby cílové datum bylo věrohodné. Země by měla vstoupit do eurozóny až tehdy, když je připravena. Pokud bude vykazovat vyšší inflaci, bude v eurozóně ztrácet konkurenceschopnost - tak jako Itálie, Řecko, Španělsko či Portugalsko.

Členství by mělo být dlouhodobě udržitelné. Joaquín Almunia, eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, s oblibou říká, že členství v eurozóně je jako tradiční katolický sňatek: ať se vám to líbí nebo ne, ať jste šťastni či nikoli, jste ženatý navždy. Ale naštěstí znáte nevěstu předem, dodává španělský představitel.

NADĚJE V MOTIVACI. Navzdory "neutralitě" ohledně zavedení eura se v Bruselu i Frankfurtu projevuje znepokojení ze zdráhání některých zemí - zvláště Polska - pracovat na co nejrychlejším vstupu do eurozóny. U Česka je prvkem neklidu nejistota, kdy chce republika vstoupit do Evropského kurzového mechanismu ERM II.

Komise i ECB si uvědomují ekonomické důvody, proč by transformující se země neměly předčasně pevně fixovat své směnné kurzy. Na druhou stranu doufají, že unijní nováčky budou motivovat výhody eura: zvýšení důvěryhodnosti v očích zahraničních investorů; snížení transakčních nákladů; účinnější ochrana podniků a spotřebitelů před vnějšími šoky; plné využívání výhod integrovaných kapitálových trhů.

KAŽDÝ ZA SEBE. Do eurozóny bude každý nový členský stát vstupovat individuálně - tak jako Slovinsko od ledna 2007. Komise nepodporuje žádný skupinový vstup.

V polemice o zamítnutí kandidatury Litvy, která překročila inflační kritérium o pouhou 0,1 procenta, se Komise hájí argumentem, že vývoj inflace v baltském státě po vypracování konvergenční zprávy letos na jaře potvrdil tendenci k vyšší inflaci. Odmítá kritiku, že v roce 1998 byla shovívavá vůči Itálii, Belgii a Řecku, u nichž státní dluh překračoval 60 procent HDP. Poukazuje na to, že podle smlouvy vyhovují i země, kde je tendence ke snížení tohoto deficitu.

Fakt, že Polsko stále nestanovilo časový harmonogram přijetí jednotné měny, je v Bruselu a Frankfurtu interpretován tak, že euro zřejmě není pro nynější polskou vládu významnou prioritou. Svou roli mohlo sehrát i to, že za prezidenta Lecha Kaczyńského se v zemi vystřídalo už několik ministrů financí.

Maďarsko prý na 99,9 procenta nebude kvůli obrovskému schodku veřejných financí schopno zavést euro k 1. lednu 2010. Pokud uskuteční fiskální konsolidaci, mohlo by do eurozóny vstoupit v roce 2012. Nesnadným úkolem však bude snížit deficit veřejných rozpočtů z letošních až 11 na 3 %. Maďarům by prý mohli poradit Řekové.

Slovensko vnímá Komise jako nejaktivnější malý členský stát EU. Čeká, zda nová koaliční vláda bude mít vůli splnit maastrichtská kritéria tak, aby země vstoupila do eurozóny v roce 2009. Nedávné výroky ministra financí Jána Počiatka, že EU by měla změnit kritéria, podle kterých posuzuje připravenost vstupu do eurozóny, nenalezly v Bruselu ani ve Frankfurtu odezvu. Podle ministra je inflační kritérium příliš přísné pro takové ekonomiky, jako je Slovensko, které rychle rostou, jak dohánějí bohatší západoevropské členy Unie.

Za výhodu České republiky považují experti Komise a ECB trvale nízkou míru inflace. Na druhou stranu se jim nelíbí, že v období růstu ekonomiky se v Česku prohlubuje schodek veřejných rozpočtů. Rok 2010 by prý mohl být pro naši zem reálným termínem vstupu do eurozóny, pokud budeme mít účinnější fiskální politiku a zastavíme růst deficitu.

Karel Ježek
Brusel, Frankfurt

Související