Aktuální číslo časopisu Ekonom
Zatímco Česko se snaží nahradit nedostatek expertů náborem cizinců především z Bulharska, bývalé Jugoslávie a zemí někdejšího Sovětského svazu, úředníci ze singapurského ministerstva práce lákají nejlepší české odborníky do Asie. Zrovna minulý týden přijela do ČR početná delegace sestávající jak z pracovníků zmíněného ministerstva, respektive jeho divize Contact Singapore, tak z výzkumných ústavů, aby představila pracovní příležitosti a vylíčila podmínky života v Singapuru.
NA TŘI ROKY I NA MĚSÍC. V pražském hotelu Radisson se sešlo přes dvacet zájemců - zatím o informace, ale možná i o práci v Singapuru. Většina z nich si před jméno píše doktorský titul, protože právě na PhD byla tato akce směrována. Zástupci sedmi výzkumných ústavů, které jsou součástí sítě nesoucí společné označení A*STAR, vysvětlili, jak vypadá práce výzkumníka v Singapuru v oblasti ICT, mikroelektroniky, výrobních technologií, materiálového výzkumu a dalších. Právě do těchto oblastí by rádi získali i české doktory.
A*STAR je - zjednodušeně řečeno - něco jako česká Akademie věd, ovšem s větším důrazem na konkrétní v praxi využitelné výsledky. Síť tvoří dvě základní skupiny institutů, jedna se zaměřuje na biomedicínský výzkum, druhá je soustředěna na vědu a inženýring. V Česku se představovaly nyní právě výzkumné ústavy z druhé skupiny. A*STAR je plně financován státem, jeho rozpočet na léta 2006 až 2010 představuje 5,4 miliardy amerických dolarů (v roce 2005 dal Singapur ze státní pokladny na výzkum a vývoj celkem 4,58 mld. dolarů).
Contact Singapore, která byla hlavním organizátorem akce v ČR (konala se kromě Prahy také v Brně a v Plzni), je speciální divize ministerstva práce, která se orientuje na vyhledávání nových talentů pro singapurskou ekonomiku. I pro Singapur je to něco nového - iniciativa není starší než čtyři roky. Střední a východní Evropa (zejména ČR a Maďarsko) přitom nejsou jediné regiony, kde se rozhlíží, hledá i v Číně, v Indii, v Rusku. Má zájem i o talenty ze západní Evropy a z Ameriky, ale ti jsou přece jen dražší.
Experti, kteří se rozhodnou jet do Singapuru pracovat, mohou dostat pracovní povolení během dvou týdnů. Nabízí se jim přitom nejen obvyklý dvou až tříroční kontrakt, ale i řada krátkodobějších programů, některé z nich jsou dokonce specificky šité na míru už studentům. Kdo se osvědčí a má zájem, může za tři až pět let získat v Singapuru trvalý pobyt.
POPRVÉ NAOSTRO. Lidé s doktorským titulem nejsou ale jediní, o koho je v Singapuru zájem. Contact Singapore je vlastně i jakýmsi "náborářem" pro privátní firmy ve vybraných oborech. Jak řekl Kok Wee, Area Director z Contact Singapore, začínají chybět kvalifikovaní pracovníci v bankovnictví, chemickém průmyslu, přesném strojírenství, zdravotnictví a dalších oborech.
Akce minulý týden byla sice první svého druhu, ale kontakt se singapurským ministerstvem práce má Česko už od začátku letošního roku. "Letos v létě jsme uspořádali videokonferenci, kde jsme singapurské výzkumné i podnikové sféře představovali český vysokoškolský trh a vzdělanost u nás vůbec," říká Martin Plachý, honorární konzul Singapuru v ČR, který se podílel na organizaci akce.
ŽÁDNÍ NOVÁČCI. Podmínky, které v Singapuru odborníkům nabízejí, jsou podle všeho lepší, než s jakými se většinou setkávají zahraniční inženýři a doktoři v USA. Tomáš Karásek, který působí na Institute of High Performance Computing (IHPC) už skoro dva roky, říká: "Máme přístup ke všem zdrojům a nástrojům, které potřebujeme. IHPC se zaměřuje hlavně na aplikovaný výzkum. V mém případě to znamená, že v rámci jednoho projektu nyní pracuji už 9 měsíců pro singapurskou firmu Portek, přičemž úzce spolupracuji s jejich inženýry."
Vzhledem ke slušnému platovému ohodnocení si mohou i čerství doktorandi dovolit bydlení na velmi slušné úrovni. Tomáše Karáska "naverboval" přede dvěma lety jeho nynější singapurský kolega, který slyšel jeho přednášku na VŠB v Ostravě, kde tehdy Karásek působil.
Podobné zkušenosti má i Pavel Neužil (viz rozhovor Kdo koupí licenci?), absolvent ČVUT, který předtím působil v USA na Stanford University a nyní má tříletý kontrakt v Institute of Bioengineering & Nanotechnology (IBN, rovněž součást A*STAR): "V Singapuru bylo nejen o deset let vyspělejší zařízení než na Stanfordu, ale taky celkově lepší podmínky k práci. Tady můžu mít lidi, kteří pro mne pracují. Na Stanfordu jsem všechno musel dělat sám, pracoval jsem 13 až 16 hodin denně a výsledky téměř žádné. V zásadě se dá říci, že ani s finančními prostředky v IBN není problém. Na jednotlivé projekty je rozděluje vedení IBN dle svého uvážení."
Seminář v hotelu Radisson byl možná pro některé posluchače první obsáhlejší informací o Singapuru. Ale Češi nejsou v této zemi neznámí. Ve výzkumu pracují i další našinci, komplexní přehled o tom, kolik jich je, ale nikdo nemá.
"Už v roce 1996, když jsem působil v Singapuru na zastupitelském úřadě, pracovalo v Singapuru většinou pro nadnárodní korporace asi 30-40 českých inženýrů, hlavně v oblasti elektrotechniky. Značná část z nich pocházela z rožnovské Tesly. Nevím přesně, jak se tam ti první inženýři dostali, tehdy se žádný nábor nedělal. Ale co vím určitě, že se osvědčili; čeští vědci a inženýři mají v Singapuru dobré renomé," říká Plachý.
Letos využila nabídky stáže v Singapuru také asi desítka českých státních úředníků, specialistů na regionální rozvoj apod. Takových studijních pobytů pro "rozvojový svět" nabízí Singapur celou řadu. Může sice působit tristně, že je Česko zařazeno do této kategorie, ale ve srovnání se Singapurem působí jako rozvojová skoro každá země.
POHLED DO BUDOUCNA. Nejde přitom jen o současnou ekonomickou úroveň země, vybavení technologiemi, rozšířenost internetu atd. Obdivuhodné je soustředění na budoucnost. Vláda se víc než čemukoliv jinému věnuje programům na udržení růstu v příštích dvaceti až padesáti letech. HDP loni vzrostl o 6,4 procenta, v roce 2004 o 8,4 procenta. Mimochodem, vláda je v Singapuru dlouhodobě stabilní a volby na tom nic moc nemění. Opoziční politické strany nemají na politický ani ekonomický vývoj v Singapuru prakticky žádný vliv.
Nízká porodnost (ale pořád ještě přírůstek okolo 2 procent), nedostatek zdrojů a vlastně i prostoru nutí vládu hledat jiné motory růstu než průmysl či jednoduché služby. Stejně jako před dvaceti lety vsadila tamní vláda na high-tech a budovala informační společnost, teď jde ještě víc do výzkumu a vývoje. Jiná cesta k udržení růstu pro Singapur zřejmě není. Země má 3,5 milionu obyvatel (s připočtením těch s dočasným pobytem 4,2), nezaměstnanost kolem 3 procent.
A tak v Singapuru vyrůstají celé nové komplexy, megastavby, kde sídlí na určitý obor specializované firmy, kde se zároveň provádí výzkum za státní peníze, kde jsou i kongresové sály a veškerá infrastruktura potřebná k poholdnému životu - nákupní a stravovací možnosti, bazény, tenisové kurty a samozřejmě i byty pro výzkumné pracovníky. Tak například vypadá Biopolis, jehož první část (sedm budov, 185 tisíc m2) byla otevřena v roce 2003. Jak název napovídá, zaměřuje se na biomedicínskou oblast. Není bez zajímavosti, že biomedicínský sektor, přestože zaměstnává jen asi 3 procenta pracovníků, vytváří přes 18 procent přidané hodnoty.
Další megastavbou podobného druhu bude Fusionopolis, který by měl být dokončen příští rok a poté dále rozšířen. Ten bude "zasvěcen" inženýringu.
LIBUŠE BAUTZOVÁ
NA TŘI ROKY I NA MĚSÍC. V pražském hotelu Radisson se sešlo přes dvacet zájemců - zatím o informace, ale možná i o práci v Singapuru. Většina z nich si před jméno píše doktorský titul, protože právě na PhD byla tato akce směrována. Zástupci sedmi výzkumných ústavů, které jsou součástí sítě nesoucí společné označení A*STAR, vysvětlili, jak vypadá práce výzkumníka v Singapuru v oblasti ICT, mikroelektroniky, výrobních technologií, materiálového výzkumu a dalších. Právě do těchto oblastí by rádi získali i české doktory.
A*STAR je - zjednodušeně řečeno - něco jako česká Akademie věd, ovšem s větším důrazem na konkrétní v praxi využitelné výsledky. Síť tvoří dvě základní skupiny institutů, jedna se zaměřuje na biomedicínský výzkum, druhá je soustředěna na vědu a inženýring. V Česku se představovaly nyní právě výzkumné ústavy z druhé skupiny. A*STAR je plně financován státem, jeho rozpočet na léta 2006 až 2010 představuje 5,4 miliardy amerických dolarů (v roce 2005 dal Singapur ze státní pokladny na výzkum a vývoj celkem 4,58 mld. dolarů).
Contact Singapore, která byla hlavním organizátorem akce v ČR (konala se kromě Prahy také v Brně a v Plzni), je speciální divize ministerstva práce, která se orientuje na vyhledávání nových talentů pro singapurskou ekonomiku. I pro Singapur je to něco nového - iniciativa není starší než čtyři roky. Střední a východní Evropa (zejména ČR a Maďarsko) přitom nejsou jediné regiony, kde se rozhlíží, hledá i v Číně, v Indii, v Rusku. Má zájem i o talenty ze západní Evropy a z Ameriky, ale ti jsou přece jen dražší.
Experti, kteří se rozhodnou jet do Singapuru pracovat, mohou dostat pracovní povolení během dvou týdnů. Nabízí se jim přitom nejen obvyklý dvou až tříroční kontrakt, ale i řada krátkodobějších programů, některé z nich jsou dokonce specificky šité na míru už studentům. Kdo se osvědčí a má zájem, může za tři až pět let získat v Singapuru trvalý pobyt.
POPRVÉ NAOSTRO. Lidé s doktorským titulem nejsou ale jediní, o koho je v Singapuru zájem. Contact Singapore je vlastně i jakýmsi "náborářem" pro privátní firmy ve vybraných oborech. Jak řekl Kok Wee, Area Director z Contact Singapore, začínají chybět kvalifikovaní pracovníci v bankovnictví, chemickém průmyslu, přesném strojírenství, zdravotnictví a dalších oborech.
Akce minulý týden byla sice první svého druhu, ale kontakt se singapurským ministerstvem práce má Česko už od začátku letošního roku. "Letos v létě jsme uspořádali videokonferenci, kde jsme singapurské výzkumné i podnikové sféře představovali český vysokoškolský trh a vzdělanost u nás vůbec," říká Martin Plachý, honorární konzul Singapuru v ČR, který se podílel na organizaci akce.
ŽÁDNÍ NOVÁČCI. Podmínky, které v Singapuru odborníkům nabízejí, jsou podle všeho lepší, než s jakými se většinou setkávají zahraniční inženýři a doktoři v USA. Tomáš Karásek, který působí na Institute of High Performance Computing (IHPC) už skoro dva roky, říká: "Máme přístup ke všem zdrojům a nástrojům, které potřebujeme. IHPC se zaměřuje hlavně na aplikovaný výzkum. V mém případě to znamená, že v rámci jednoho projektu nyní pracuji už 9 měsíců pro singapurskou firmu Portek, přičemž úzce spolupracuji s jejich inženýry."
Vzhledem ke slušnému platovému ohodnocení si mohou i čerství doktorandi dovolit bydlení na velmi slušné úrovni. Tomáše Karáska "naverboval" přede dvěma lety jeho nynější singapurský kolega, který slyšel jeho přednášku na VŠB v Ostravě, kde tehdy Karásek působil.
Podobné zkušenosti má i Pavel Neužil (viz rozhovor Kdo koupí licenci?), absolvent ČVUT, který předtím působil v USA na Stanford University a nyní má tříletý kontrakt v Institute of Bioengineering & Nanotechnology (IBN, rovněž součást A*STAR): "V Singapuru bylo nejen o deset let vyspělejší zařízení než na Stanfordu, ale taky celkově lepší podmínky k práci. Tady můžu mít lidi, kteří pro mne pracují. Na Stanfordu jsem všechno musel dělat sám, pracoval jsem 13 až 16 hodin denně a výsledky téměř žádné. V zásadě se dá říci, že ani s finančními prostředky v IBN není problém. Na jednotlivé projekty je rozděluje vedení IBN dle svého uvážení."
Seminář v hotelu Radisson byl možná pro některé posluchače první obsáhlejší informací o Singapuru. Ale Češi nejsou v této zemi neznámí. Ve výzkumu pracují i další našinci, komplexní přehled o tom, kolik jich je, ale nikdo nemá.
"Už v roce 1996, když jsem působil v Singapuru na zastupitelském úřadě, pracovalo v Singapuru většinou pro nadnárodní korporace asi 30-40 českých inženýrů, hlavně v oblasti elektrotechniky. Značná část z nich pocházela z rožnovské Tesly. Nevím přesně, jak se tam ti první inženýři dostali, tehdy se žádný nábor nedělal. Ale co vím určitě, že se osvědčili; čeští vědci a inženýři mají v Singapuru dobré renomé," říká Plachý.
Letos využila nabídky stáže v Singapuru také asi desítka českých státních úředníků, specialistů na regionální rozvoj apod. Takových studijních pobytů pro "rozvojový svět" nabízí Singapur celou řadu. Může sice působit tristně, že je Česko zařazeno do této kategorie, ale ve srovnání se Singapurem působí jako rozvojová skoro každá země.
POHLED DO BUDOUCNA. Nejde přitom jen o současnou ekonomickou úroveň země, vybavení technologiemi, rozšířenost internetu atd. Obdivuhodné je soustředění na budoucnost. Vláda se víc než čemukoliv jinému věnuje programům na udržení růstu v příštích dvaceti až padesáti letech. HDP loni vzrostl o 6,4 procenta, v roce 2004 o 8,4 procenta. Mimochodem, vláda je v Singapuru dlouhodobě stabilní a volby na tom nic moc nemění. Opoziční politické strany nemají na politický ani ekonomický vývoj v Singapuru prakticky žádný vliv.
Nízká porodnost (ale pořád ještě přírůstek okolo 2 procent), nedostatek zdrojů a vlastně i prostoru nutí vládu hledat jiné motory růstu než průmysl či jednoduché služby. Stejně jako před dvaceti lety vsadila tamní vláda na high-tech a budovala informační společnost, teď jde ještě víc do výzkumu a vývoje. Jiná cesta k udržení růstu pro Singapur zřejmě není. Země má 3,5 milionu obyvatel (s připočtením těch s dočasným pobytem 4,2), nezaměstnanost kolem 3 procent.
A tak v Singapuru vyrůstají celé nové komplexy, megastavby, kde sídlí na určitý obor specializované firmy, kde se zároveň provádí výzkum za státní peníze, kde jsou i kongresové sály a veškerá infrastruktura potřebná k poholdnému životu - nákupní a stravovací možnosti, bazény, tenisové kurty a samozřejmě i byty pro výzkumné pracovníky. Tak například vypadá Biopolis, jehož první část (sedm budov, 185 tisíc m2) byla otevřena v roce 2003. Jak název napovídá, zaměřuje se na biomedicínskou oblast. Není bez zajímavosti, že biomedicínský sektor, přestože zaměstnává jen asi 3 procenta pracovníků, vytváří přes 18 procent přidané hodnoty.
Další megastavbou podobného druhu bude Fusionopolis, který by měl být dokončen příští rok a poté dále rozšířen. Ten bude "zasvěcen" inženýringu.
LIBUŠE BAUTZOVÁ
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
