Povinně na dovolenou

Jak správně postupovat v případě, že pracovník nestihl včas vyčerpat dovolenou?

Dobu čerpání dovolené na zotavenou určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu, pokud odbory u zaměstnavatele působí. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem; tato doba může být výjimečně zkrácena, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán. Základní výměra dovolené za kalendářní rok činí čtyři týdny. V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, prodloužit dovolenou o další týdny. (Zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, čili ve veřejné správě a službách, přísluší dovolená o jeden týden delší - tedy pět týdnů za kalendářní rok. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí osm týdnů v kalendářním roce.)

Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů, nebo zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo jejímu čerpání bránily překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel je však povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené na zotavenou v kalendářním roce, pokud na ně má nárok. Neurčí-li zaměstnavatel takovému zaměstnanci takto dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Zaměstnanec nemusí nastupovat na dovolenou, pokud mu brání stanovené překážky v práci, a to výkon vojenské činné služby (rozumějme v souladu s branným zákonem vojenské cvičení nebo mimořádné vojenské cvičení), dočasná pracovní neschopnost, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou v uvedeném rozsahu čtyř týdnů (nebo její část) ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká. Pokud zaměstnanec nemohl z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené nebo pro překážky v práci vyčerpat dovolenou, která přesahuje čtyři týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku. (Dnem nástupu na nevyčerpanou dovolenou z roku 2005 v rozsahu čtyř týdnů nebo její část bude tedy 1. listopad 2006 a nebude-li tato dovolená vyčerpána do 31. prosince 2006, nárok na ni zanikne. Nevyčerpanou dovolenou za rok 2005, která přesahuje čtyři týdny, je možné převést až do roku 2007.)

Příklad: Zaměstnanci v roce 2005 vznikl nárok na 4 týdny dovolené, přičemž do 31. 12. 2005 vyčerpal pouze 2 týdny. Jestliže mu zaměstnavatel nejpozději do 31. 10. 2006 neurčil (neurčí) nástup dovolené v trvání 2 týdnů, nastupuje zaměstnanec dovolenou ze zákona 1. 11. 2006. Pokud např. v důsledku pracovní neschopnosti zaměstnanec dovolenou (uvedené 2 týdny nevyčerpané dovolené z r. 2005) nevyčerpá ani do 31. 12. 2006, ztratí na ni nárok; nebude mu poskytnuta ani náhrada mzdy.

Je zaměstnavatel povinen proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Náhradu mzdy za čtyři týdny nevyčerpané dovolené (nebo část z těchto čtyř týdnů) je zaměstnavatel povinen poskytnout (tedy nevyčerpanou dovolenou tzv. proplatit) zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhradu mzdy za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje čtyři týdny, je zaměstnavatel povinen poskytnout nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku resp. ani do konce dalšího kalendářního roku. Pokud vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

Příklad: Zaměstnanci v roce 2005 vznikl nárok na pět týdnů dovolené, přičemž do konce roku 2005 nevyčerpal týden dovolené. Pokud jej nevyčerpá ani do 31. 12. 2006, může tento týden dovolené vyčerpat ještě do 31. 12. 2007, jestliže k tomu dá písemný souhlas. V případě, že tento 1 týden dovolené nevyčerpá ani do 31. 12. 2007, vznikne mu 1. 1. 2008 nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za tento 1 týden nevyčerpané dovolené. Jestliže však zaměstnanec písemný souhlas s převedením jednoho týdne dovolené za rok 2005 k čerpání v roce 2007 neudělí, vznikne mu nárok na vyplacení náhrady již 1. 1. 2007.

Jestliže zaměstnanec (jehož pracovní poměr k zaměstnavateli trval po celý rok 2005) znalý uvedených pravidel odmítne od 1. listopadu 2006 výkon práce po dobu, kdy má čerpat dovolenou ze zákona, nemůže proti němu zaměstnavatel vyvodit platným způsobem žádné sankce. Automatickému nástupu dovolené 1. listopadu 2006 však může zaměstnavatel zabránit tím, že do 31. října 2006 určí nástup dovolené tak, aby si ji zaměstnanec, kterého 1. listopadu a v dalších dnech potřebuje např. pro plnění naléhavých výrobních zakázek, mohl vyčerpat do konce roku 2006, tedy kupř. na období kolem Vánoc. Pokud naproti tomu zaměstnanec odmítne 1. listopadu 2006 předepsanou dovolenou nastoupit, zaměstnavatel by mu rozhodně neměl po dobu, kdy má čerpat dosud nevyčerpanou dovolenou, výkon práce umožnit.

Institut povinného nástupu dovolené podle dosavadního zákoníku práce zachovává též nový zákoník práce, i když s určitými modifikacemi (§ 218 zákona č. 262/2006 Sb.). V roce 2006 bude stále postupováno podle platné a účinné úpravy zákona zákoníku práce.

Richard W. Fetter
právník

Richard W. Fetter se zabývá pracovním a občanským právem.
Připomíná: Pravidlo o povinném nástupu nevyčerpané dovolené za rok 2005 dne 1. listo-padu 2006 se týká jen dovolené v (základní) výměře 4 týdnů.