Fondy rizikového kapitálu vydělají až osmnáct procent

Zní to jako pohádka - v době minimálních výnosů či dokonce ztrát dluhopisů a nejistoty na akciových trzích je za rok možné vydělat 17-18 %. Tolik ročně vynášejí podle odhadu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) po odečtení poplatků za správu fondy rizikového (venture) kapitálu ve střední a východní Evropě. Podílet se na investicích do firem jako například Czech On Line, Digital Media či Grisoft, jejichž hodnota se díky penězům z těchto fondů několikrát zvýšila, ovšem zatím mohou jen někteří institucionální investoři. Nic na tom nezměnily ani nedávné změny české legislativy.

VYJDEME-LI Z LOŇSKÝCH VÝSLEDKŮ, může někomu Česká republika připadat jako ráj pro progresivní menší a středně velké firmy. Ročenka Evropské asociace fondů venture kapitálu (EVCA) tvrdí, že si loni zřejmě vedla ze všech států střední a východní Evropy nejlépe. Každý rok lze také v Česku najít příklad úspěšného využití tohoto druhu kapitálu. Představa, že bude hrát stěžejní roli při financování firem, však zůstává snem, varuje EVCA.

Na první pohled se v loňském roce situace na českém trhu zlepšila. Objem prostředků, které získaly fondy (venture) rizikového kapitálu, dosáhl 162,5 mil. eur proti pouhým 4,8 mil. eur v roce 2004 (viz tabulku). Byl tak nejvyšší od roku 2000. Rozsah těchto peněz ovšem každoročně kolísá. Navíc nebyla loni jejich skladba ideální. Plných 40 % zdrojů připadlo na financování různých typů odkupu akcií akvírovaných firem, zhruba stejně na rozvoj společností, které se nezabývají špičkovou technologií, zatímco podíl preferovaných high-tech projektů dosáhl jen 20 %.

Aktivity rizikového kapitálu v ČR je třeba posuzovat z regionální perspektivy. Nové venture fondy jsou totiž často využívány pro celý region manažerskými skupinami, které sídlí mimo Česko. Loni ve střední a východní Evropě shromáždily rekordních 980 mil. eur. Zmíněné statistiky tedy nemusejí být úplné, dodává EVCA.

Investice přes firmy privátního kapitálu přitom v Česku dosáhly 21,4 mil. eur, o málo více než 20,1 mil. eur v roce 2004. Přibližně z 82 % šlo o prvotní investice. Loni, stejně jako v předloňském roce, to představovalo deset investic do osmi firem. Ze sektorového pohledu nedochází u privátních investorů léta k žádné velké změně. Šest investic do čtyř podniků, opět největší počet, směřoval loni do spojů. Celkově šlo o 4,1 mil. eur, což je asi pětina celkové částky. Středem pozornosti byly také projekty spojené se spotřebou, finančními a ostatními službami. Tolik potřebné investice do počátečního stadia rozvoje firem (tzv. seed-up nebo start-up) byly ovšem nulové.

V ČESKU CHYBÍ "správná velikost" kvalitních investičních projektů, které by přitáhly privátní kapitál. Počet existujících projektů v počáteční fázi (seed-stage), které požadují peníze, je slibný, nejsou však dosud ve stadiu, kdy by přilákaly současné hráče private equity v ČR. Hlad je především po penězích, z nichž by bylo možné financovat menší projekty, kterých je velký počet. V jiných zemích je zpravidla malým a středním firmám poskytují domácí subjekty. Zahraniční fondy rizikového kapitálu se totiž zaměřují především na velké ryby.

Tento problém by měl pomoci vyřešit fond, který připravuje Agentura pro zahraniční investice CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. V současné době se ale zdá, že ČR využije k podpoře malých a středně velkých firem včetně financování prostřednictvím rizikového kapitálu spíše některé programy Evropské unie. Nebo na ně může tento fond navázat. Jak vše dopadne, by mohlo být známo během několika týdnů.

ZÁJEM O RIZIKOVÝ KAPITÁL obecně roste. Zaměřuje se na inovace, restrukturalizační nebo jiné perspektivní projekty či firmy. Sítí výběru fondů rizikového kapitálu projde přitom každý desátý projekt. Z těch, které si vybraly, pak zhruba desetina zkrachuje. Další jsou však rentabilní. Na druhé straně přibližně 10 % nejúspěšnějších transakcí těmto fondům bohatě vynahradí veškeré ztráty.

Podle některých údajů dosahují jejich zisky v průměru 15 % ročně. Do fondů rizikového kapitálu proto ve stále větší míře investují penzijní fondy a pojišťovny. V některých případech se tyto investice blíží až 10 % jejich portfolia.

Progresivní malé a středně velké společnosti získávají touto cestou kapitál na projekty, které by mohly těžko financovat prostřednictvím úvěrů od konzervativněji zaměřených bank.

Podpora financování progresivních firem rizikovým kapitálem jde tak daleko, že v řadě zemí je investice do fondů venture kapitálu spojena s daňovými úlevami. V ČR ovšem nic takového neexistuje, upozorňuje EVCA.

Po novele zákona o kolektivním investování je možné vložit peníze do speciálního fondu pro kvalifikované investory, zaměřeného na rizikový kapitál. Minimální vklad činí milion korun. Jak ale upozorňuje tajemnice České venture kapitálové asociace (CVCA) Petra Kursová, je podle českého práva zisk z investice formou rizikového kapitálu zdaňován na více úrovních (tzv. dvojí zdanění). Nejprve 24 % na úrovni firem, do nichž tyto fondy investují. Fond vedle toho platí 5% daň. Pokud nejde o fyzickou osobu, která drží jeho cenné papíry déle než půl roku, zdaňuje se i zisk konečného investora.

ANI CITOVANÁ NOVELA zákona o kolektivním investování nevyřešila většinu problémů, které tíží investory. Nejde jen o daně, ale také, jak uvedla Kursová, o omezení, která brání, aby do venture fondů investovaly penzijní fondy a pojišťovny. Nemohou si totiž započítat počáteční ztráty z činnosti proti budoucímu zisku. Hospodaření penzijních fondů musí být navíc podle české legislativy každý rok kladné. Jinak hradí ztrátu jejich akcionář. Proč by tedy investovaly do fondů rizikového kapitálu, jejichž výsledek je dlouhodobě zajímavý, ale v některém roce může být v minusu? CVCA proto hodlá navrhnout řadu změn, hlavně v daňové oblasti.

Chybějící peníze pro menší společnosti nebo projekty měl pomoci odstranit zmíněný venture fond chystaný Agenturou pro zahraniční investice CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Měl disponovat až 400 mil. Kč ze státních i soukromých zdrojů. není však jisté, zda vůbec fond vznikne, popřípadě jakou bude mít podobu. Ve hře je totiž další aktivita - z Evropské unie pod názvem JEREMIE.

Jde o iniciativu Evropské komise a Evropské investiční banky, resp. jejího Evropského investičního fondu (EIF), která má podpořit fungování strukturálních fondů v sektoru malých a středně velkých podniků. Cílem je usnadnit jejich přístup k financím a finančním nástrojům v regionech.

JEREMIE, což je zkratka Joint Assistance in Supporting Projects in European Regions, má být využit k poskytování mikropůjček, záruk a venture kapitálu. Podle jedné z alternativ, o které jedná CzechInvest s ministerstvy pro místní rozvoj (MMR) a průmyslu a obchodu, by mohl být dříve chystaný fond součástí tohoto programu. Bližší podrobnosti však zatím nejsou známy. Má být součástí Operačního programu podnikání a inovace na léta 2007-2013, který chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten počítá s investicemi ve výši 100 mld. Kč. Z 85 % je má hradit Evropská unie.

PŘEDSTAVITELÉ EVROPSKÉHO INVESTIČNÍHO FONDU nedávno jednali na MMR, které má aktivity v rámci iniciativy JEREMIE koordinovat. Základní ideou této iniciativy je vytvoření jednoho "holdingového kapitálového fondu" v členském státě EU. Do něho by pak byla vložena část finančních prostředků z vybraných operačních programů. V ČR se to má zatím týkat projektů Podnikání a inovace, z něhož by mohly těžit především malé a středně velké podniky a Praha - konkurenceschopnost. Prostředky na podporu rozvoje malých a středních podniků by byly poskytovány pomocí finančních nástrojů. Model vychází ze standardních pravidel platných u strukturálních fondů a fondu soudržnosti Unie. Jednotlivé země by se tedy měly podílet na jejich financování, a to podle stanovených priorit.

Podle materiálů EIF by každý člen EU do fondu v letech 2007-2013 vložil nejméně 100 mil. eur. Přípravná fáze má skončit do poloviny příštího roku, realizační v roce 2010. Může být ale prodloužena až o tři roky.

MMR chystá v této souvislosti dvě studie. První má analyzovat prostředí a zmapovat existující finanční nástroje a zahraniční praxi. Druhá se má zabývat způsobem, jak je možné tyto nástroje zavést v ČR. Projekt má být dokončen v říjnu.

Před připojením k JEREMIE musí ČR podepsat Memorandum o porozumění s Evropským investičním fondem. V přípravné fázi by měl tým EIF zjistit rozdíl mezi nabídkou a poptávkou malých a středních firem po finančních nástrojích. V další fázi již bude záležet na každém členu EU, zda a v jaké míře využije této iniciativy.

O program mají velký zájem banky. Jsou ale zvyklé na standardní venture/rizikový kapitál. Podle informací MMR proto potřebují další podklady. Snad vše půjde rychle a peníze z těchto či dalších fondů se dostanou včas k těm, kteří je k financování progresivních projektů nejvíc potřebují, tedy k malým a středně velkým firmám. Příklad úspěšných zemí ukazuje, že právě venture kapitál hrál v rozvoji jejich podniků, a tím i ekonomiky, významnou, ne-li stěžejní roli. Snad se ČR rychle naučí co nejlépe využívat evropské fondy. I pro rozvoj inovativních malých a středních firem.

FRANTIŠEK MAŠEK