Kdo rozsoudí pracovněprávní spory?

Kdo rozsoudí při

Lze při řešení pracovněprávních sporů, například ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, využít rozhodčího řízení?

Rozhodčí řízení nelze pro řešení pracovněprávního sporu doporučit. Pře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru, jakož i z dohod konaných mimo pracovní poměr, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.

Rozhodčí řízení je určeno pro řešení majetkových sporů s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí (exekucí) a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání. Rozhodčí smlouvu lze uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. V pracovněprávním vztahu smír uzavřít lze. Zákon o rozhodčím řízení (č. 126/1994 Sb.) ale pracovněprávní spory z rozhodčího řízení nevylučuje. Zákoník práce však stanoví v § 207, že spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy (a v § 235, že spory vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se projednávají stejně jako spory z pracovního poměru). Tato ustanovení zůstala nedotčena i po přijetí zákona o rozhodčím řízení. Ačkoliv otázka přípustnosti rozhodčího řízení v pracovněprávním sporu není vyřešena, většina právníků má za to, že pracovněprávní spory nemohou být projednávány a rozhodovány v rozhodčím řízení, i kdyby měly povahu majetkového sporu a mezi účastníky pracovněprávního vztahu byla sjednána rozhodčí smlouva. Nadto pracovněprávní spory mnohdy slučují spor majetkové i nemajetkové povahy v jeden (např. žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele spojená s návrhem na přiznání příslušné náhrady mzdy).

Zaměstnanci se obracejí se žádostí o zjednání nápravy v případech svých nároků, vyplývajících z pracovněprávních vztahů, i na úřady práce, resp. nově na inspektoráty práce. Jsou ale povolány k rozhodování těchto sporů?

Ne. Pracovněprávní spory nemohou řešit ani kontrolní orgány státní správy, jako úřady práce či inspektoráty práce. Uspokojení nároku vyplývajícího z pracovněprávního vztahu se může zaměstnanec domoci stížností jen nepřímo, pokud je formulována jako podnět ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, a to jako podnět úřadu práce (pokud jde o předpisy na úseku zaměstnanosti a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele), nebo jako podnět inspektorátu práce (v ostatních případech). Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů však nemohou nahrazovat rozhodování o individuálních nárocích ve sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kontrolní orgán může soudnímu sporu zabránit, jen pokud oba účastníci pracovněprávního vztahu akceptují závěry jeho kontrolního zjištění. Zaměstnavatelé jsou k dobrovolnému plnění nároků zaměstnanců motivováni i hrozbou sankce - uložením pokuty příslušným státním orgánem.

Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, pak zaměstnancům doporučuji požádat nejprve o pomoc příslušný odborový orgán, kterému je dána pravomoc vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Odborový orgán může posoudit záležitost operativně, se znalostí souvislostí, vnitřních poměrů a postupů. Přitom jsou odborové orgány oprávněny vyžadovat od zaměstnavatele opatření, která odstraní zjištěné závady. Zaměstnance, který je členem odborů, pak následně v případném soudním sporu může odborová organizace, resp. její právní zástupce, zastupovat.

Civilní soudní řízení se zahajuje na návrh - podáním žaloby. Je místně příslušným soudem pro její podání obecný soud žalovaného odpůrce, tedy, podává-li žalobu zaměstnanec, soud, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel?

Dříve než se zaměstnavatel nebo zaměstnanec obrátí se žalobou na soud, měli by se vždy pokusit o dosažení smíru, o mimosoudní narovnání. Ještě před podáním žaloby lze navrhnout, aby smírčí řízení provedl i soud, a pokud se smíru podaří dosáhnout, aby ho svým rozhodnutím schválil. Takový smír je pak exekučně vykonatelný.

Věcně příslušným k podání žaloby a dalšímu řízení je zásadně okresní (v Praze obvodní a v Brně městský) soud. (Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru z důvodů podle zákona č. 451/1991 Sb. - tzv. lustračního zákona.) Místně příslušným soudem je obecný soud žalovaného odpůrce, tedy, podává-li žalobu zaměstnanec, soud, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, je-li právnickou osobou, nebo místo podnikání, event. bydliště, je-li fyzickou osobou. Podává-li žalobu zaměstnavatel, pak je to soud určený podle bydliště zaměstnance.

V některých případech je možno vedle obecného soudu žalovaného vybrat soud jiný, protože k řízení je příslušný též soud, v jehož obvodu má žalovaný své stálé pracoviště, či soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody. V první instanci projednávají a rozhodují pracovněprávní spory senáty okresních soudů složené z profesionálního soudce, který je předsedou, a dvou laiků - přísedících (jde o výjimku, neboť v ostatních věcech rozhoduje u okresního soudu zásadně samosoudce). Vydání platebního rozkazu ve zkráceném řízení, tedy bez slyšení účastníků řízení a jen na základě skutečností tvrzených žalobcem, je ve věcech pracovních nepřípustné; soud vždy nařídí jednání a účastníky k němu předvolá. Proti rozsudku soudu prvního stupně lze podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Rozhodnutí pak nenabude právní moci, dokud o opravném prostředku pravomocně nerozhodne odvolací (krajský) soud.

Richard W. Fetter
právník

Richard W. Fetter se zabývá především pracovním právem. Připomíná: Uspokojení nároku vyplývajícího z pracovněprávního vztahu se může zaměstnanec domoci jen prostřednictvím soudu.