Tlak na asijské měny

Představitelé Evropy a USA se obávají o svůj průmysl. Drtí ho totiž asijská konkurence. Není divu, že na jednání ministrů financí skupiny vyspělých zemí G7 účastníci opět vyzvali asijské země ke změnám v měnové politice. A především pak Čínu.

Podhodnocený jüan prý zvýhodňuje čínské zboží a je hlavní příčinou, proč není Amerika a Evropa konkurenceschopná. Slabá čínská měna je rovněž příčinou vysokého obchodního přebytku Číny (dosahuje 7 % HDP) a podle mínění řady amerických představitelů může i za obchodní deficit USA (ten ostatně činí také 7 % HDP).

"Větší flexibilita měnových kurzů by byla žádoucí u zemí, které mají obchodní přebytek, především u Číny," stojí v prohlášení zemí G7. Hovořilo se i o japonské měně, i když daleko méně často než o jüanu. Prezident ECB Jean-Claude Trichet po zasedání skupiny G7 řekl, že silný jen by měl reflektovat silnější ekonomický růst a zvýšení jenových úrokových sazeb.

Ani japonští představitelé však nejsou příliš nakloněni snahám ostatních světových regionů revalvovat asijské měny. Mezinárodní měnový fond a představitelé G7 by neměli podle guvernéra japonské centrální banky Tošihiko Fukuia ukazovat jen na politiku devizových kurzů určité země či regionu, když se snaží vypořádat s nerovnováhou ve světové ekonomice. Evropští představitelé ovšem cítí, že euro je v současnosti nejsilnější měna světa - dolar je slabý, asijské měny rovněž. Pozice nejsilnější měny eurolandu přináší problémy - nemohou konkurovat se svým zbožím, neboť je extrémně drahé.

ASIJSKÉ ZEMĚ VŠAK S UVOLNĚNÍM měnových kurzů příliš nespěchají. "Asie se nebojí, že nebude moci konkurovat Americe," uvedl pro Wall Street Journal šéf Goldman Sachs International Robert Hormats. "Pokud příliš posílí jedna z asijských měn, ztratí země konkurenceschopnost vůči ostatním asijským výrobcům. Takže se hlídají navzájem," dodal Hormats.

Čína sama učinila vstřícný krok loni v červenci, kdy revalvovala měnu o 2,1 %, jüan od té doby posílil ještě o dvě procenta. Podle guvernéra čínské centrální banky Čou Siao-čchuana chce Čína držet kurz jüanu stabilní.

Guvernér Čou také uvedl, že rozšíření pásma jüanového kurzu, o němž finanční trhy silně spekulují, bude záviset na trhu. Banka podle něj zatím o potřebě rozšířit pásmo nejednala.

Na rozdíl od evropských a amerických představitelů se Čína rovněž nedomnívá, že podhodnocený jüan hraje významnou roli v nevyváženosti světového obchodu. Důvodem je spíše strukturální politika jednotlivých zemí.

Čínští představitelé opakují, že časem nechají jüan volně obchodovat, aby o něm rozhodoval tržní mechanismus. Dodávají přitom ale, že by taková změna, provedená rychle, poškodila čínský bankovní systém a další odvětví finančních služeb.

Julie Hrstková