Pražané v globálním srovnání

Podle koše 122 produktů a služeb jsou nejdražšími městy na světě Oslo, Londýn, Kodaň, Curych a Tokio, uvádí studie Ceny a mzdy vypracovaná bankou UBS. Největší švýcarská finanční instituce porovnala údaje z 71 měst pěti kontinentů. Po započítání nákladů na bydlení vychází jako úplně nejdražší život v britské metropoli a v největším městě USA. Spotřební koš vychází nejlevněji v Kuala Lumpuru, Bombaji, Dillí a Buenos Aires. Studie, zveřejněná 9. srpna, bere jako 100 % ceny základních produktů a služeb v Curychu. Úroveň Prahy pak vychází na 50,0 % bez nákladů na bydlení a na 48,8 % včetně těchto nákladů. Dražší život je ve Varšavě (59,3, respektive 58,7 %) a Budapešti (54,6 %, 53,5 %), levnější v Bratislavě (47,0 %, 45,4 %).

Rozdíly v pořadí souvisejí s výkyvy směnných kurzů. New York a Chicago v letošním žebříčku v porovnání z údaji z předchozí studie z roku 2003 mírně zlevnily, zvláště kvůli slabšímu dolaru. Naopak Šanghaj a Peking zůstávají přes dynamicky rostoucí ekonomiku nepříliš drahými městy, protože čínská měna renminbi je do značné míry chráněna před tlakem tržních sil.

MZDY NIC MOC. Podle průměru 14 profesí vydělávají zaměstnanci v západoevropských a severoamerických městech přibližně 15 eur hrubého za hodinu, zatímco v analyzovaných městech střední a východní Evropy a Asie činí čistá hodinová mzda jen 3 až 4 eura hrubého na hodinu. V Praze dosahuje průměru 3,40 eura, v Bratislavě a Varšavě 2,40 a v Budapešti 2,60 eura, uvádí studie. Čisté mzdy v Praze tak představují 20,8 % curyšské úrovně, což je více než ve Varšavě (14,8 %), Bratislavě (15,0 %) i Budapešti (16,1 %).

Kvalifikovaný dělník v průmyslu si v Praze ročně vydělá 7600 eur čistého, zatímco jeho kolega v německém hlavním městě 22 400 a ve Vídni 23 000 eur. U inženýra je srovnání následující: 8900 eur v Praze, 28 600 v Berlíně a 30 300 v Vídni. Čistý roční plat pražského učitele činí v průměru 7100 eur, učitele v metropoli nad Sprévou 25 900 eur a jejich kolegy v městě valčíku 21 400 eur.

Globálně jsou nejvyšší mzdy v Kodani, Oslu, Curychu, Ženevě, New Yorku a Londýně. Kvůli silnému zdanění a vysokým sociálním poplatkům klesají v žebříčku čistých mezd níže skandinávská a německá města. Anglosaská Evropa, reprezentovaná Dublinem a Londýnem, jde v mezinárodním porovnání mezd nahoru.

DAŇOVÁ ZÁTĚŽ. Daně a sociální poplatky představují v Praze 26 % hrubé mzdy, zatímco v Bratislavě 23 %, v Budapešti 30 % a ve Varšavě 33 %. Nejvíce na tyto účely odvádějí obyvatelé Kodaně a Bruselu, ale minimálně třetinu hrubé mzdy si stát vybere také od obyvatel Lublaně, Osla, Amsterodamu, Stockholmu, již zmíněné Varšavy a Budapešti, Vilniusu a Berlína. Na starém kontinentu jsou na tom lépe obyvatelé Madridu, Dublinu, Lucemburku a Barcelony. Z globálního pohledu je nejnižší zdanění v Bangkoku, Jakartě, Mexiku, Bogotě a Caracasu. Průměrné zdanění je významné nejen v Evropě (28 %), ale také v Severní Americe (26 %), zatímco na Blízkém východě představuje jen 9 %, v Jižní Americe 16 % a v Asii přibližně 17 % hrubého příjmu.

Kupní síla Pražanů, vypočítaná čistým ročním příjmem, vyděleným cenou koše zboží a služeb, dosahuje 40,5 % curyšské úrovně. Níže v tabulce se ocitli obyvatelé Bratislavy (31,1 %), Budapešti (29,7 %) a Varšavy (23,8 %).

BIG MAC ZA 39 MINUT. Podle světového průměru je na koupi jednoho hamburgru Big Mac třeba pracovat 35 minut. Mezi městy však existují velké rozdíly: na základě čisté hodinové mzdy představuje Big Mac hodinu a půl práce v Nairobi, zatímco v Los Angeles, New Yorku, Chicagu a Miami k tomu stačí maximálně 13 minut. Pražan si na jeden Big Mac vydělá za 39 minut, zatímco Varšavan za 43 minut, Budapešťan za 48 minut a obyvatel slovenské metropole za celých 55 minut.

Na nákup koše 39 potravin vydá obyvatel Prahy měsíčně 224 eura, zatímco Bratislavan 208 eur, obyvatel Budapešti 219 eur a Varšavy 224 eura. Berlíňana přijde stejný koš na 348 eur, Vídeňáka na 428 eur.

Cena služeb (podle koše 27 z nich) představuje v metropoli nad Vltavou jen 38,5 % curyšské úrovně, v Bratislavě 36,5 %, ve Varšavě 57,7 % a v Budapešti 48,1 %.

S ročním průměrem 2088 pracovních hodin jsou asijská města těmi, kde lidé pracují nejdéle. Budeme-li počítat s pracovním týdnem v délce 42 hodin, znamená to, že zaměstnanci v městech v Asii pracují ročně o 50 dní déle než jejichž protějšky v Paříži či Berlíně, kde je roční délka práce (včetně placené dovolené) 1480, respektive 1610 hodin. Na průměrného Pražana připadá 1771 hodin.

EVROPSKÁ KONVERGENCE. Snižování rozdílů v cenách spotřebního zboží a služeb je významným ukazatelem integrace trhu. Podle UBS je celosvětově nejpokročilejší integrace v eurozóně. Ke snížení cenových rozdílů přispělo jak vytvoření jednotného trhu, tak zavedení eura. Harmonizace úrovně cen však není lineárním procesem. Vstup deseti zemí do Unie v roce 2004 cenovou disparitu mezi jejími členy zvýšil.