Jak se příští rok změní pravidla pro výpočet pojistného

Co stanovují platná pravidla?

Dosud platná pravidla rozdělují příjmy zaměstnance do dvou skupin:

Příjmy zúčtované zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, jimiž se rozumějí příjmy, jejichž výše je přímo závislá na objemu a kvalitě odvedené práce. Tyto příjmy se do vyměřovacího základu zahrnují kromě několika výjimek, kterými jsou zejména náhrady výdajů a nepeněžní příjmy, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, náhrady škody a odměny vyplácené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Příjmy zúčtované zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, tedy příjmy související s trváním, respektive s existencí zaměstnání. Tato plnění zákon rozděluje do čtyř kategorií - náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, plnění poskytnutá k některým životním jubileím a plnění věrnostní a stabilizační povahy. Co se týče plnění věrnostní a stabilizační povahy, zákon dále vyjmenovává řadu plnění, která sice mají tuto povahu, avšak do vyměřovacího základu nevstupují (např. plnění osvobozená od daně z příjmů, 1 % pořizovací ceny služebního automobilu používaného i pro soukromé cesty zaměstnance, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na různé druhy soukromého pojištění či částky, o které je úhrada zaměstnance za výrobky či služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než cena obvyklá).

Současná pravidla bohužel neobsahují definici toho, co se rozumí příjmem zúčtovaným zaměstnanci. Rovněž posouzení, zda určité benefity poskytované zaměstnancům mají věrnostní a stabilizační povahu, bývá v praxi problematické. V některých případech je proto velmi obtížné určit, zda z určitého příjmu zaměstnance má být pojistné odvedeno či ne.

Budou nová pravidla pro výpočet vyměřovacího základu jednotná jak pro zdravotní pojištění, tak pro sociální zabezpečení?

Ano. Oproti minulosti také již nedochází k dělení příjmů na příjmy související s výkonem zaměstnání a se zaměstnáním. Jako základní pravidlo pro stanovení vyměřovacího základu zákon stanovuje, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Oproti současnému znění bude přímo v zákoně stanoveno, že zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků, a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Tato definice se v zásadě shoduje s tím, jak pojem "zúčtovaný příjem" již v minulosti interpretovala správa sociálního zabezpečení. Kromě výše uvedeného obecného pravidla pro stanovení vyměřovacího základu zákon dále vymezuje šest okruhů příjmů, ze kterých se pojistné platit nebude. Jsou to:

náhrada škody podle zákoníku práce,

odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,

věrnostní přídavek horníků,

odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie,

plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu, jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

Některé příjmy, které v současnosti do vyměřovacího základu nevstupují, tam nebudou ani v budoucnu zahrnovány. U řady peněžních plnění se ale ošetření z hlediska pojistného na sociální a zdravotní pojištění změní.

Podívejme se nyní na dva konkrétní případy: Příspěvek zaměstnavatele na soukromé úrazové pojištění zaměstnance je pro zaměstnance zdanitelným příjmem. Z vyměřovacího základu pro pojistné je však současným zákonem vyňat. Podle nových pravidel se však pojistné z tohoto zaměstnavatelova příspěvku odvádět bude.

Pokud zaměstnanec má k dispozici služební automobil i k soukromým cestám, je jeho zdanitelným příjmem 1 % z pořizovací ceny vozu za každý měsíc. Současný zákon říká, že tato částka do vyměřovacího základu nevstupuje. Nové znění však neobsahuje žádné ustanovení, které by o tomto typu příjmu hovořilo. Bude se odvádět pojistné i z této částky? Odpověď není jednoznačná. Lze nalézt argument, proč by pojistné z tohoto příjmu nemělo být placeno: ocenění ve výši 1 % z pořizovací ceny automobilu totiž neodpovídá definici zúčtovaného příjmu tak, jak je v novém znění uvedena.

Změní se vyměřovací základ zaměstnanců s pracovní smlouvou podle cizího práva?

Ne. Současná pravidla, podle kterých řada příjmů poskytovaných zaměstnavatelem do vyměřovacího základu nevstupuje, totiž neplatí pro zaměstnance v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. To se negativně dotýká zejména cizinců, kteří v ČR pracují pro svého zahraničního zaměstnavatele, s nímž zpravidla mají uzavřenu pracovní smlouvu podle práva své domovské země. Pokud tito zaměstnanci podléhají českému systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (což je zejména po vstupu do EU časté), musí tito zaměstnanci, resp. jejich zaměstnavatelé platit pojistné v podstatě z veškerých peněžních i nepeněžních příjmů.

IVANA VÁGNEROVÁ
PricewaterhouseCoopers


Ivana Vágnerová se věnuje sociálnímu zabezpečení a daním z příjmů. Připomíná: Nově bude vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.