Další vzdělávání: nerozhoduje forma, ale výsledky

Stále více lidí v průběhu života mění povolání a musí kvůli tomu zvládnout jiný než svůj původní obor. Učit se ale musejí i ti, kteří po celý produktivní věk vydrží u jednoho povolání, jinak by se nedokázali přizpůsobit novým poznatkům nebo vyspělejším technologiím. To je důvod, proč v životě lidí hraje stále významnější roli celoživotní vzdělávání (viz též Speciál v MŘ č. 6/2006). Nedávno přijatý zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a právě vznikající Národní soustava kvalifikací vycházejí tomuto trendu vstříc a vytvoří podmínky pro to, aby se dospělí mohli vzdělávat způsobem, který jim nejvíce vyhovuje.

PŘÍNOS NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání^*) vytváří předpoklad k tomu, aby všechny formy učení byly navzájem kompatibilní a prostupné. Umožňuje totiž, aby i ten, kdo se vzdělával mimo formální vzdělávací systém, dosáhl podobné kvalifikace jako ten, kdo ji získal ve školských institucích. To celé podle zásady, že nejdůležitější jsou výsledky učení, tedy to, co člověk opravdu umí - nikoli to, zda si požadované dovednosti osvojil ve škole, v práci, samostudiem nebo jakkoli jinak.

Možnost formalizovat výsledky mimoškolního vzdělávání přinese dospělým řadu výhod. Lidé, kteří z jakéhokoli důvodu potřebují získat doklad o vzdělání, mohou ušetřit čas, který by jinak strávili ve škole. Při změně zaměstnání snáze doloží svou kvalifikaci.

Pro zaměstnavatele zase bude jednodušší zjistit, zda má uchazeč o práci dostatečnou kvalifikaci: sami totiž budou spolurozhodovat o tom, co bude obsahem jednotlivých certifikátů a jakým způsobem se znalosti budou ověřovat. Tím získají určitou garanci, že uchazeč určitou práci opravdu ovládá. Díky propojení mezi počátečním a dalším vzděláváním se také budou požadavky podnikové sféry více promítat do výuky ve školách.

JAK TO BUDE FUNGOVAT

Hlavním nástrojem, který má možnosti dané zákonem zavést do praxe, bude takzvaná Národní soustava kvalifikací (NSK). Tu si můžeme představit jako katalog, v němž budou přesně popsány požadavky na jednotlivé kvalifikace.

Každá kvalifikace bude obsahovat kvalifikační standard, tedy soupis toho, co by držitel dané kvalifikace měl ovládat, a hodnotící standardy - jakýsi manuál, jak předepsané znalosti a dovednosti v praxi ověřit.

Součástí NSK pochopitelně budou úplné kvalifikace, jak je známe dnes - to znamená ucelená způsobilost vykonávat nějaké povolání (např. kuchař, instalatér, právník, architekt), získaná ve škole nebo učilišti absolvováním daného oboru vzdělání.

Významnou novinkou ale je, že v NSK budou zahrnuty i kvalifikace dílčí - tedy způsobilost vykonávat pouze určitou pracovní činnost nebo několik pracovních činností, které ale ve svém celku dávají možnost pracovního uplatnění (např. vazba a aranžování květin, tvorba webových stránek aj.).

Dílčí kvalifikace jsou koncipovány tak, aby co nejpřesněji vystihovaly skutečné potřeby trhu práce, tedy to, co firmy od pracovníků očekávají. Proto již samotné vymezení dílčích kvalifikací probíhá v úzké součinnosti se zaměstnavateli. Firmy se budou moci zapojit také do samotného ověřování - autorizaci (právo zkoušet zájemce o dílčí kvalifikaci) totiž může získat jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která má odpovídající odbornost a potřebné technické zázemí.

Z jednotlivých dílčích kvalifikací bude možné složit i kvalifikaci úplnou, v takovém případě však bude nutné složit zkoušku na některé ze škol, které daný obor vyučují.

Na přípravě NSK pracují Národní ústav odborného vzdělávání, firma Trexima Zlín a zástupci zaměstnavatelů, projekt finančně podporuje Evropský sociální fond. Dosud byly vytvořeny kvalifikační a hodnotící standardy pro přibližně 200 dílčích kvalifikací. Do roku 2008 budou zpracovány kvalifikace odpovídající učebním oborům, následně budou do NSK zahrnuty i kvalifikace odpovídající vyšším stupňům vzdělání.

EVROPSKÉ KREDITY PRO CELOŽIVOTNÍ UČENÍ

Národní soustava kvalifikací samozřejmě není pouze českým specifikem, obdobné systémy rozvíjí většina členských států Evropské unie. Souběžně vzniká i takzvaný Evropský rámec kvalifikací (EQF), jehož účelem je zajistit, aby systém celoživotního vzdělávání byl průchodný i v evropském měřítku.

Byť ještě nejsou jasné všechny detaily, základní koncepce již byla stanovena: jádro EQF bude tvořit osm tzv. referenčních úrovní. Podle těchto úrovní bude možné určit, nakolik je člověk v dané oblasti odborníkem. Referenční úrovně nebudou obsahovat konkrétní požadavky na jednotlivé profese, pouze obecně vymezí, jak odbornou práci může člověk s danou kvalifikací ve svém oboru zastat. Například zda může vykonávat rutinní činnosti pod dohledem, pracovat samostatně, řídit lidi, rozhodovat, podílet se na výzkumu a vývoji nebo třeba pracovat v akademické sféře.

Referenční úrovně se pak stanou základem evropského systému kreditů pro celoživotní vzdělávání. Bude fungovat podobně jako systém vysokoškolských kreditů ECTS, jen místo zápočtů a zkoušek budou dospělí získávat kredity například za absolvovaná školení, firemní kurzy i za to, co se naučí při výkonu své práce.

Na podzim letošního roku bude připravena finální verze EQF, poté začnou práce na systému kreditů pro celoživotní vzdělávání. Výslednou podobu vydá formou doporučení Evropská komise.

Jan Breindl
Národní ústav odborného vzdělávání

^*) Uznávání odborných kvalifikací v ČR upravuje zákon č.18/2004 Sb. - Zákon o uznávání odborné kvalifikace.