Přitom se nejedná pouze o základní rizika, k nimž patří působení živlů (voda, oheň, vichřice, krupobití atd.) a člověka (žhářství, krádež, úmyslné poškození, odpovědnost za způsobené škody a další). Jde též o operační rizika vyplývající z každodenních činností, finanční rizika související s platbami a příjmy v penězích a strategická rizika, která v dlouhodobém horizontu ovlivňují obchodní politiku. Právě strategická rizika mohou mít zásadní význam.
V literatuře je popisována celá řada nadstandardních metod analýzy, uveďme např. stanovení rizikového profilu společnosti nebo studie přerušení provozu, plán znovuobnovení výroby po těžké havárii nebo po velkém požáru. Metodu Risk Focus lze charakterizovat jako zjednodušený postup hledání rizikového profilu. Měla by dát odpověď na otázky zda známe největší rizika, jak je lze efektivně zvládnout, jaká zmírňující opatření lze přijmout.
POSTUP HLEDÁNÍ RIZIKA
Postup je založen na standardním softwaru využívajícím databáze znalostí získané z velké řady řešení podobných případů. Jeho prostřednictvím lze vyjádřit pojistitelná i nepojistitelná rizika a vytvořit návody pro řešení rizikové situace v budoucnosti. Tento proces pomůže prověřit stávající pojistný program. Na akci se podílí jeden až dva rizikoví konzultanti (jeden z nich je vedoucí a jeden výkonný pracovník). Běžně by práce měla vyžadovat celkem 8 hodin interview s představiteli klienta a 2 až 4 dny na přípravu zprávy.
Celý proces probíhá v pěti krocích: první je shromažďování informací, druhý příprava interview, třetí rizikový workshop nebo lépe brainstorming. Následuje analýza a příprava zprávy, posledním krokem je její kontrola a revize. Pomineme-li první a poslední krok, pak:
Druhý krok, spočívá v přípravě interview, v němž se můžeme zabývat otázkami zaměřenými na konkurenci: Kdo jsou vaši konkurenti a objevují se na trhu i noví? K jakým hlavním změnám došlo v nedávné době ve vaší činnosti? Jaké jsou vaše záměry týkající se růstu a ziskovosti? A také otázkami na stávající úroveň rizikového managementu. Například: Vyžaduje organizace provádění každodenních praktických postupů rizikového managementu? Mají všichni vedoucí pracovníci povědomí o akceptovatelných rizicích? Jsou všichni vedoucí odměňováni a nebo také penalizováni za úroveň rizikového managementu? Jsou všichni vedoucí školeni v praktikách rizikového managementu?
Třetí krok - workshop trvá čtyři až pět hodin. Schůzky se účastní malý tým 5 až 8 vybraných jedinců z okruhu generálního a finančního ředitele. Týká se 9 kategorií rizikových oblastí. Vytvoří se rizikový scénář a hodnotí se pravděpodobnost, závažnost, a efektivita současné ochrany proti danému nebezpečí. Oblasti, kterých se to týká, jsou:
1. Obecný management - zhodnocení důsledků, plynoucích z nedokonalých praktických postupů.
2. Splnění právních norem a důsledky plynoucí z jejich porušování.
3. Hospodaření s hmotným majetkem - ztráty, poškození, destrukce, zamezení přístupu k hmotnému majetku. Týká se budov, závodů, zařízení i výrobků.
4. Veřejnost a zaměstnanci - zranění zaměstnanců a dopady na výrobu, riziko zranění třetích stran.
5. Životní prostředí - škody na půdě, vodních zdrojích a ovzduší.
6. Management změny technologie či postupů, dopady na obchodní činnost v případě, že nebyly řádně prováděny.
7. Finanční oblast: vliv snížených příjmů nebo zvýšených výdajů na společnost.
8. Výrobky a služby: odpovědnost plynoucí z vlastností výrobků nebo služeb, jejich kvality a jejich poskytování.
9. Technologie: důsledky, vztahující se k poškození technologických zařízení.
Čtvrtý krok - analýza a příprava zprávy znamená že vedoucí konzultant za den až dva připraví koncept, který dostane ke kontrole klient. Ze zkontrolovaného protokolu se vybere souhrn. Na zakončení proběhne asi hodinové setkání s týmem, který se účastnil workshopu. Zde se konzultují doporučení ke zlepšení rizikové situace. Pokud se s tím počítá, pak se připojí nástin dodatečného servisu a prací, pokud ještě něco takového bude ujednáno. Pak již nic nebrání, aby bylo možné opravený report předat zákazníkovi.
ZÁVĚR
Výsledné znění zprávy obsahuje statistické zpracování četnosti jednotlivých rizik shrnutých ve výše jmenovaných devíti skupinách. U každého z identifikovaných rizik je uvedena pravděpodobnost realizace, závažnost, stávající stupeň ochrany proti tomuto riziku, stávající ohodnocení, jestli je riziko pojistitelné nebo ne a zda je v současnosti pojištěno.
Pravděpodobnost i závažnost rizika jsou definovány pětistupňovou stupnicí. Výsledná míra rizika je dána jejich kombinací. Rozlišují se čtyři stupně: extrémní, vysoký, střední a nízký. Vybere se dvacet nejdůležitějších rizik, která mají nejvyšší ohodnocení. Těchto dvacet rizik včetně námětů na jejich zmírnění je důležitým výstupem práce.
Potřeba této metody plyne nejen z nutnosti vnímaní rizikových faktorů. Turbulence na pojistných trzích v roce 2000 zdůraznily nezbytnost odpovědné práce s rizikem. Požadavky na rizikové analýzy mohou klást členové představenstva nebo významní akcionáři v souvislosti se změnami obchodní politiky nebo klimatem na trhu.
Ing. Jiří Janata, CSc.
MARSH s. r. o., Praha
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



