Dočká se Amerika nižších sazeb?

Důvodem napjatých očekávání je fakt, že si představenstvo Fed po 17 zvýšeních v řadě dalo pauzu a úroky nezměnilo. Oproti původnímu přesvědčení, že sazby porostou i nadále, stojí nové odhady amerických expertů, kteří se domnívají, že měnová politika naopak poleví.

Rozhodnutí má podle agentury DowJones a jí oslovených analytiků z Wall Street záležet víc na vývoji dynamiky ekonomiky než na vývoji inflace. K inflačnímu cílení se americká centrální banka nikdy nepřihlásila, byť její představitelé vždy hovořili o nutnosti udržet ceny pod kontrolou.

"Inflace bude mít málo společného s konečným rozhodnutím," tvrdí Jan Hatzuis, hlavní ekonom Goldman Sachs, a dodává, že první snížení sazeb přijde pravděpodobně v prvním čtvrtletí 2007. Fed tím prý zareaguje na údaje o růstu nezaměstnanosti.

Pokud představitelé Fed mají zájem na tom, aby se ekonomika vyhnula recesi, budou snižovat sazby hned, jak začne slábnout pracovní trh, tvrdí Hatzuis. Vzhledem k tomu, že trh už vykazuje první příznaky oslabení, zlomový okamžik pro rozhodování Fed zřejmě nastane v průběhu následujících dvou až tří čtvrtletí. Od poloviny roku 1960 podle analytiků Goldman Sachs Fed vždy snížil úroky ve chvíli, kdy nezaměstnanost stoupla o šestinu procentního bodu. S ohledem na aktuální situaci proto scénář Goldman Sachs, že má Fed snížit sazby ze současných 5,25 % na 4 % koncem roku 2007, není žádným překvapením.

Ne všichni však s tímto scénářem souhlasí. Podle Ethana Harrise, šéfa ekonomů Lehman Brother, Fed ještě zvýší sazby, a to dvakrát až na 5,75 %, pak je bude zhruba rok držet a následně je sníží na 5,5 %, a to ve čtvrtém čtvrtletí 2007. Harris argumentuje tím, že ekonomika neoslabuje natolik, aby donutila Fed ke snížení úroků.

Otázky nastavení sazby Fed netrápí jen americké ekonomy. Podle průzkumu Ekonom Poll z konce července 2006 počítají i někteří tuzemští ekonomové s poklesem úroků v Americe. Podle Davida Navrátila z České spořitelny má sazba Fed klesnout v druhé polovině 2007 na 4,5 % a podle Aleše Michla z Raiffeisenbank na 5 %. Ostatní naopak počítají s růstem úroků, a to až na 6 %.

Každopádně je zřejmé, že Ameriku čekají těžké měsíce, kdy se Fed bude muset rozhodnout, jak nejlépe nastavit měnovou politiku, snížit inflaci a nepodrazit ani příliš nerozpumpovat ekonomický růst.