Co zůstane dlužníkovi?

Co zůstane dlužníkovi

Jakou mez nesmí překročit částka, kterou může firma srazit zaměstnanci z měsíční mzdy?

Srážky ze mzdy, jejichž provádění je součástí mzdové agendy každého zaměstnavatele, nesmějí přesáhnout předepsanou mez, která je dána občanským soudním řádem a příslušným prováděcím nařízením vlády o nezabavitelných částkách (nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení). I největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. To platí i pro srážky mimoexekuční. Ani v případě zajišťovací dohody o srážkách ze mzdy sjednané k uspokojení nároku zaměstnavatele nemůže zaměstnavatel srážet ve větším rozsahu, než dovolují příslušné právní předpisy, a to i kdyby s tím povinný zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí, souhlasil. Naproti tomu dohodne-li se při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu, a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu - při zachování stanovených limitů.

Výše nezabavitelných (nepostižitelných) částek se odvozuje od úrovně životního minima jednotlivce. Za částku životního minima jednotlivce se pro účely srážek ze mzdy považuje součet částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana 2400 Kč a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost 2020 Kč čili celkem 4420 Kč.

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z měsíční mzdy, činí 62 % částky životního minima jednotlivce na osobu povinného, tedy 2741 Kč, a po 25 % částky životního minima jednotlivce, tedy 1105 Kč, na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Na manžela povinného se započítává 25 % částky životního minima jednotlivce, tedy 1105 Kč, i když má samostatný příjem.

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává 25 % částky životního minima jednotlivce, tedy 1105 Kč, každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dvacet pět procent částky životního minima jednotlivce se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. (Jestliže kupříkladu rodič neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti dobrovolně a alimenty jsou mu proto sráženy exekučně ze mzdy, nelze nezabavitelnou částku 1105 Kč na toto dítě uplatnit.)

Které položky se pro účely srážek započítávají do čisté mzdy?

Do čisté mzdy se započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky, čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.

Provádění srážek mimo exekuci i srážek při výkonu rozhodnutí je nedílnou součástí mzdové agendy zaměstnavatele. Problematiku srážek ze mzdy činí poměrně obtížnou skutečnost, že není upravena uceleně v jednom, ale v několika, a to nejen pracovněprávních a mzdových, předpisech. Pokud jde o exekučně nařízené srážky, pak má zaměstnavatel, zvláště v případě pochybností, možnost požádat soud, aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 9000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Jak vysoká bude částka, která nesmí být sražena?

Základní částka, která nemůže být postižena, činí 2741 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1105 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 4951 Kč. Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 6500 Kč a přitom se vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 7161 Kč (2741 + 4 x 1105) přesáhne skutečný výdělek.

V jakém pořadí jsou uspokojovány pohledávky? Uveďte příklady.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (tedy po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení, činí 150 % částky životního minima jednotlivce čili 6630 Kč. Pokud čistá mzda zaměstnance, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6630 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6630 Kč se srazí bez omezení.

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek a zaokrouhlení (maximálně 6630 Kč) se tedy dělí na tři stejně velké třetiny (maximálně po 2210 Kč), přičemž částka zbytku čisté mzdy převyšující 6630 Kč se v případě potřeby přiřadí v potřebném rozsahu ke druhé třetině a případný zbytek pak k první třetině. První třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

Jednoduchý příklad: Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 14 000 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka). Základní nezabavitelná částka na povinného je 2741 Kč, na vyživované osoby 3 x 1105, celkem tedy 6056 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 7944 Kč (14 000 - 6056). Z toho 1314 Kč (7944 - 6630) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 6630 Kč se rozdělí na třikrát 2210 Kč. Z první třetiny budou uspokojovány nepřednostní pohledávky, ze druhé třetiny (a` 1314 Kč) budou uspokojovány přednostní pohledávky a třetí třetinu dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 14 000 Kč zůstane 8266 Kč (nezabavitelná částka 6056 Kč + třetí třetina 2210 Kč); zbytek 5734 Kč (1314 + 2 x 2210) bude sražen ve prospěch oprávněných věřitelů.

A ještě další, trochu složitější, případ: Zaměstnanec (znovu) pobírá čistý příjem ze závislé činnosti 14 000 Kč, ale žije v odlišných rodinných poměrech a má jiné dluhy, jejichž výši si tentokrát konkrétně vyčíslíme. Vyživuje manželku a dvě děti - jen jedno má ve vlastní péči; druhému z předchozího manželství je povinen uhradit dlužné (a exekučně vymáhané) výživné ve výši 3000 Kč. (Jde tedy o přednostní pohledávku.) Dále je povinen uhradit (nepřednostní pohledávky): nesplacenou a exekučně vymáhanou splátku půjčky ve výši 3500 Kč, a to na základě rozsudku z 16. ledna 2006 a následného vykonávacího rozhodnutí soudu doručeného plátci mzdy 5. května 2006, a škodu (manko) způsobené zaměstnavateli v rámci odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ve výši 5000 Kč, a to podle dohody o srážkách ze mzdy ze dne 25. května 2006. Výpočet se provede následovně: Součet částek, které nelze srazit, protože jde o částky na osoby, kterým je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, včetně částky na vlastní osobu, činí 4951 Kč (2741 + 2 x 1105 na manželku a na jedno dítě; na druhé dítě se nezabavitelná částka nepočítá, protože pro jeho pohledávku na výživném byla nařízena probíhající exekuce). Ze mzdy pak zbývá 14 000 Kč - 4951 Kč = 9049 Kč. Částku nad 6630 Kč čili 2419 Kč lze srazit bez omezení. Zbývající částka, tj. 6630 Kč, se rozdělí na třetiny, přičemž jedna třetina činí 2210 Kč. Přednostní pohledávka, kterou je nezaplacené výživné ve výši 3000 Kč, se uhradí z druhé třetiny a chybějící částka ve výši 790 Kč se doplní z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z první třetiny se pak uhradí nejprve nesplacená půjčka až do výše 2210 Kč a zbytek, tj. 1290 Kč, se opět uhradí z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z té pak zbude pouze 339 Kč, které lze srazit na konto manka ve prospěch vlastního zaměstnavatele. Zbývající část tohoto dluhu (4661 Kč) lze srazit až v dalších obdobích. Ve prospěch oprávněných věřitelů tak bude sraženo 6839 Kč a zaměstnanci z čistého výdělku 14 000 Kč zůstane nezabavitelná částka 4951 Kč a třetí třetina 2210 Kč čili 7161 Kč.

A jak v následujícím měsíci? Znovu odečteme od mzdy 14 000 Kč nezabavitelné částky, ovšem tentokrát včetně částky na dítě z prvého manželství, tedy částku 2741 Kč na osobu povinného zaměstnance a 3 x 1105 na manželku a dvě děti čili celkem 6056 Kč. Zbude 7944 Kč, jež rozdělíme na částku 1314 Kč, kterou lze srazit bez omezení, a na 3 x 2210 Kč. Celková nezabavitelná částka a druhá a třetí třetina (tedy celkem 10 476 Kč) bude vyplacena zaměstnanci. Prvá třetina a částka, kterou lze srazit bez omezení, (dohromady 3524 Kč) připadne zaměstnavateli v rámci dohody o srážkách. Zbývající částka dluhu 1137 Kč bude sražena v následujícím období.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí?

Ano. Bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž tuto povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Všechny pohledávky získávají doručením titulu ke srážkám plátci mzdy své pořadí.

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li téhož dne doručeno plátci mzdy více titulů pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení a podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnavatelem se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jiným zaměstnavatelem nebo s fyzickou osobou se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.

U nevyúčtovaných záloh na cestovní náhrady, náborový příspěvek a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru, u náhrady mzdy za dovolenou a u záloh na mzdu (její složku), které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek.

Richard W. Fetter zabývá zejména pracovním právem.

Připomíná: Uvedená pravidla se použijí i na další srážky, například z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které nahrazují odměnu za práci.