Daňové ráje vyzrály na Brusel

Pro některé německé turisty, kteří se do Švýcarska přepravují trajektem přes Bodamské jezero z Friedrichshafenu, je půvab alpské krajiny znásoben finanční přitažlivostí Helvetské konfederace. O něco méně malebná je pahorkatá krajina kolem dálnice E44 z nejstaršího německého města Trevíru do Lucemburska, ale cesta je stejně lákavá pro ty, jež chtějí ukrýt svou hotovost před daňovým úřadem.

Odhaduje se, že pouze občané Spolkové republiky Německo mají v daňově vlídných zemích uloženo 300 až 500 miliard eur. Většina těchto peněz je přenášena přes propustné hranice na starém kontinentu v kufřících. S cílem řešit toto vyhýbání se placení daní vypracovala Evropská unie směrnici o vkladech, která vstoupila v platnost v červenci 2005. Direktiva je kompromisem s cílem přivést do oficiálních daňových sítí miliardy eur uložených v zemích, kde se bankéři málo ptají a ještě méně odpovídají. Občanům EU, kteří drží vklady v daňových rájích, nabízí Brusel dvě alternativy: buď vystoupit z anonymity, nebo si ji zachovat, a v tom případě platit v cizí zemi rovnou daň, která v první etapě činí 15 %.

SKULINY VE SMĚRNICI. Pokud si však někdo myslel, že evropští politici mohou offshore finanční instituce porazit, mýlil se. Výsledky prvních šesti měsíců platnosti směrnice ukazují, že daňoví poradci zatím nad politiky snadno vítězí. Zmíněná právní norma má plno mezer, z nichž mnohé byly do textu vytvořeny záměrně členskými státy, například Lucemburskem, s cílem chránit výnosné bankovní sektory.

Ve druhém pololetí 2005 vybralo Švýcarsko, největší offshore finanční centrum na světě, na srážkových daních z velkého objemu vkladů držených občany EU pouze 100 milionů eur. "Po pouhých šesti měsících je na plné zhodnocení účinnosti směrnice příliš brzy," řekl k tomu mluvčí Lászla Kovácse, eurokomisaře pro daně a celní unii. Ale úředníci Evropské komise připouštějí, že výnosy se mohou ještě snížit tím, jak se investoři seznámí se skulinami ve směrnici.

Proč se EU zatím jejího cíle dopadnout neplatiče daní nepodařilo dosáhnout? Odpověď spočívá jak v obtížích při vypracování návrhu direktivy, tak ve schopnosti offshore bank přizpůsobit podnikání tak, aby zvládly nové hrozby.

Idea unijní daně z vkladů se zrodila počátkem 90. let, ale příprava byla dlouhá a bolestná. Směrnici muselo schválit všech 25 členských států EU a s nečleny, jako Švýcarskem, bylo třeba uzavřít bilaterální dohody. Většina členů Unie nakonec souhlasila s výměnou informací o výnosech z úroků z vkladů. Avšak země, které lpějí na bankovním tajemství - včetně Lucemburska a států nacházejících se mimo jurisdikci EU (Švýcarsko a Lichtenštejnsko), si dohodly výběr srážkové daně ve výši 15 procent, jež by mohla být postupně zvýšena až na 35 %. Přitom totožnost občanů EU, ukrývajících u nich své účty, není sdělována daňovým úřadům jejich domovské země.

Daň nebyla zdaleka "vodotěsná" již při svém vstupu v platnost loni v červenci. Úřednící EU zmiňují "otřesné" chyby v překladu směrnice, k nímž došlo při převodu anglické verze textu do francouzštiny a poté zpět do angličtiny. Direktiva má mezery, včetně do očí bijící výjimky z placení daní pro trusty a nadace.

RYCHLÁ ADAPTACE. Země jako Švýcarsko na novou výzvu reagovaly pohotově. Již dříve byly jejich finanční instituce nuceny přizpůsobit se přísnějším pravidlům týkajícím se praní peněz. Například uložení vysoké částky v hotovosti ze zahraničí by dnes vyvolalo velké podezření.

Dopad měly další změny v politice EU. Snížení daňových sazeb z příjmů fyzických osob ve většině Evropy oslabilo zájem ukládat peníze na konta ve Švýcarsku. Daňové amnestie v řadě členských států Unie vedly některé držitele vkladů k tomu, že své úspory repatriovali. A zvýšená ostražitost, částečně související s novými antiteroristickými zákony, zvýšila riziko transferu nepřihlášených peněz do zahraničí.

Švýcaři přicházejí blíž svým klientům: UBS, přední světový správce aktiv, investoval značné prostředky do vybudování sítě menších poboček v Německu, Francii a Británii.

Offshore banky nyní svým nejbohatším klientům z EU radí, aby založili nadace či vytvořili další struktury, jež umožňují obejít pravidla. Méně bohatým doporučují prodat investice, jež podléhají zdanění - jako euroobligace - a koupit jiné nástroje.

KOVÁCSOVY NADĚJE. Podaří se někdy EU tok peněz do offshore daňových rájů zastavit? Eurokomisař Kovács doufá, že ano. Jeho podřízení tvrdí, že legislativa o vkladech je "vizionářská" a je startovním blokem k vylepšování. László Kovács by rád dostal od členů Unie zelenou, aby dojednal bilaterální dohody o výnosech z vkladů s Hongkongem a Singapurem, jež se vynořily jako nové exotické destinace pro unijní neplatiče daní.

Existuje však v EU politická vůle zahájit renegociaci směrnice o vkladech? Jakékoli změny by vyžadovaly souhlas všech 25 členských států. A švýcarské ministerstvo financí již uvedlo, že do roku 2011 se tímto tématem nehodlá zabývat.