Vize, podle nichž elektronické či přímé bankovnictví nahradí pobočky bank, se zatím nenaplnily. Část jejich klientů se obává podvodů, jiní rostoucí moci finančních institucí. Co vše o nás účet v bance a elektronické pokyny přes internet, pevný nebo mobilní telefon nevypoví! Navíc jsou lidský faktor a občasná návštěva bankovní pobočky nenahraditelné. Pokles ceny internetového připojení a růst přenosové rychlosti nicméně v Česku výrazně zvýšil zájem o podobné transakce.

Elektronické služby šetří čas, jejich ceny jsou přitom daleko nižší než na přepážkách. Nejlevnější je zřejmě Poštovní spořitelna. Klasické zadání převodu nebo dalšího pokynu na jejích pobočkách přijde asi desetkrát dráže než v elektronické podobě. Podobně je tomu u dalších institucí.
Z průzkumu firmy Network Media Service, která oslovila asi 2500 respondentů, vyplývá, že podíl internetu na bankovních operacích dosáhl v ČR v 1. čtvrtletí 14 %, u telefonického bankovnictví asi 12 % a u transakcí přes mobily méně než 10 %. Ti, kteří používají internet, využívají většinou elektronické bankovnictví - kromě internetu pevný či mobilní (GSM bankovnictví) telefon.
Telefon či mobilní připojení používá 8 % zákazníků těchto institucí, internet využívá pro spojení s bankou v menší míře 19 % z nich. Podíl aktivních klientů, kteří kombinují internetbanking, telefon přes pevné nebo mobilní spojení, dosahuje 43 %, extrémně je využívá 13 %. Preferují je hlavně muži s vyššími příjmy a podnikatelé.
Klienti bank používají tyto transakce hlavně ke zjištění stavu účtu, a to za poslední týden a měsíc. Z platebních operací jsou nejpopulárnější příkazy k úhradě, trvalé platební příkazy a správa inkasa (SIPO).
Ve využití internetu patří primát eBance. U telefonického nebo GMS bankovnictví ovšem zaostává - hlavně za Českou spořitelnou a ČSOB. Inovacím se meze nekladou. ČSOB chce například od srpna zavést na několika pobočkách videobankéře. Klient se tak bude moci podle pokynů pracovníka pobočky spojit s odborníkem, který mu poradí.
Nezbrojí jen banky. Finanční skupina Salve Group, nabízející finanční poradenství a zprostředkování ve střední a východní Evropě, chystá plnohodnotný on-line market finančních produktů. V prvé fázi umožní porovnat nabídku cestovního pojištění a jeho elektronického nákupu. Později se zaměří na další pojistné produkty, hypoteční smlouvy, stavební spoření a - což je komplikovanější - rozsáhlou nabídku podílových fondů.
Jak zareagují jiné finanční servery, které se zpravidla specializují na jeden či více segmentů trhu, a banky, jimž servery konkurují a zároveň pomáhají prodávat produkty? Vytvořit podobný supermarket je drahé a časově i personálně náročné. Pokusí se přesto něco podobného vytvořit samy, nebo si počkají a po vychytání much si budou chtít koupit některý z úspěšných finančních serverů? Jisté je jediné: navzdory těmto plánům bude nejspíše dál část klientů preferovat osobní návštěvu banky či jiné instituce nabízející finanční produkty.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
s přispěním Františka Maška



