Každý v Hongkongu ví, kde je umístěna symbolická posádka čínské Lidové osvobozenecké armády. Ono místo v centrálním distriktu ostrova Hongkongu je vyznačeno i na běžných turistických mapách, jaké jsou rozdávány v hotelích. "Ví to každý a nikoho to nezajímá. Vojáci do města nechodí, rozhodně ne v uniformách," shrnul redaktor hongkongského listu Standard Harry Wu odpověď na otázku, jak se projevuje skutečnost, že Hongkong už devět let patří komunistické Číně. "Vláda v Pekingu se do našich věcí neplete, plně respektuje podmínky sjednané v britsko - čínské Společné deklaraci, kterou Peking zaručuje Hongkongu zachování stavu, jaký zde panoval za britské vlády, ještě po dobu padesáti let. Tedy do roku 2047. Jde o zásadu "jedna země, dva systémy"".

DĚDICTVÍ HISTORIE. Hongkong (v překladu: vonící přístav) má zcela nezávislou justici, která stojí na principech britského práva (to se považuje za nejcennější dědictví z koloniální éry) a takzvané miniústavy, kterou se teritorium řídí. Má vlastní měnu, plně konvertibilní hongkongský dolar (HKD) a jeho hospodářský rámec je podle každoročně vypracovávaných globálních žebříčků, poměřujících svobodu hospodářských aktivit, ten nejliberálnější ve světovém měřítku. Hongkongský daňový systém je na kontinentální Číně nezávislý (daň ze zisku činí maximálně 17,5 procenta), a rovněž média jsou nezávislá a svobodná. Peking si ponechal výhradní rozhodování jen ve věcech obrany a celkové zahraniční politiky.

To je jiný obraz, než jaký byl šířen před předáním Hongkongu Číně, kdy se tvrdilo, že Peking udusí kapitalistickou enklávu v jinak komunistické zemi. A kdy se například Skotsko, ale také Maďarsko a v menší míře i Česko zabývaly možností otevřít své území pro očekávaný příliv bohatých exulantů z Hongkongu. Nic z toho se nesplnilo. Exodus se nekonal.

"Když se to tak vezme, tak jsme dnes v našem rozhodování mnohem svobodnější, než jsme byli pod britskou správou," konstatuje například Paul Brown z Informační sekce místní vlády. "Do 1. července roku 1997, kdy byl Hongkong předán Číně, jsme byli při všech vyjednáváních jen členy britského týmu a hlas Hongkongu v něm neměl váhu. Dnes si můžeme naše mezinárodní ekonomické dohody vyjednávat sami, a hledět jen na vlastní zájmy," vysvětlil. Ostatně to dokazují i čísla. Hongkong je například individuálním členem Světové obchodní organizace. Má 217 mezinárodních smluv (letecké, konzulární, ekonomické a legislativní), z nichž 83 neplatí v ostatní ČLR.

HONGKONG UŽ NENÍ JEDINÝ. Pravdou ovšem je, že po předání teritoria kontinentální Číně ztratil Hongkong své výjimečné postavení jediné spolehlivé vstupní brány do Číny. Politika otevírání Číny, která začala už koncem sedmdesátých let minulého století a postupující reformy v této zemi probudily k životu tradiční obchodní metropole, zejména Šanghaj v deltě Dlouhé řeky, Kanton na Perlové řece. O své se hlásí stále více vnitrozemských center, která se nabízejí jako možné nástupiště pro podnikatelské aktivity v kontinentální Číně.

Kdo chce dnes obchodovat s Čínou nebo v ní dokonce podnikat, už rozhodně není odkázán pouze na jediné nástupiště. Jde to i přímo," připouští i český generální konzul v Hongkongu Rudolf Hykl. "Ale kdo hledá spolehlivé právní prostředí, profesionální finanční služby a logistiku, tomu se rozhodně vyplatí vstupovat do kontinentální Číny přes Hongkong. Hongkongské firmy mají dlouhodobou zkušenost s podnikáním v Číně a mohou pomoci při vyhledávání a prověřování potenciálních partnerů v čínském vnitrozemí," dodává.

To Ekonomu potvrzuje i Stephen G. Vickers. Celých 31 let pracoval jako vyšetřovatel v bývalé Královské policii v Hongkongu, dnes vede asijskou sekci mezinárodně působící firmy International Risk Management. "Každému, kdo chce nějak podnikat v Číně, mohu jen doporučit, aby se svými obchodními nebo výrobními partnery podepsal smlouvu v Hongkongu, pokud zakládá společný podnik či dceřinou firmu v Číně, aby ji nechal registrovat v Hongkongu a v každém případě aby určil Hongkong jako místo pro případné arbitráže."

Ne že by bylo možné vymáhat právo podle hongkongských zvyklostí v kontinentální Číně. Oba právní systémy jsou zcela odlišné. "Ale v Hongkongu máme pobočky mnoha významných kontinentálních firem a přes ně můžeme právo prosazovat. A platí také, že každá významnější čínská firma si rozmyslí, aby měla v Hongkongu škraloup. My takové případy pečlivě sledujeme - a nezapomínáme," dodal Vickers s tím, že špatné reference se ve světě byznysu rychle roznesou.

"Čína pro nás představuje v jistém slova smyslu konkurenci, ale v žádném případě ohrožení," tvrdí Simon Galpin z vládní organizace Invest Hong Kong, obdoby našeho CzechInvestu. Snad nejvýraznějším příkladem toho, jak Hongkong těží z formálního návratu do náručí "mateřské" země se zachovaným vysokým stupněm autonomie, je jeho ekonomické propojení se sousedními provinciemi kontinentální Číny. "Kde jinde na světě najdete situaci, že hodinu jízdy autem z centra dojedete do oblasti, ve které jsou pětkrát nižší výrobní náklady," ptá se Galpin.

Onou oblastí je delta Perlové řeky. Skutečná dílna světa v prostoru mezi desetimilionovým Kantonem a rychle ho dohánějícím Šen-čenem. Právě odtud Čína zaplavuje globální trhy textilem, bílým zbožím, zábavní elektronikou, ale stále častěji také hi-tech produkty. Z delty Perlové řeky pochází více jak třetina celkového čínského exportu.

ŠEN-ČEN BYL PRVNÍ "zvláštní ekonomickou zónou", kterou vyvolala do života slova reformátora Teng siao-pchinga krátce poté, co koncem sedmdesátých let minulého století prosadil v dosud rigidních komunistických pořádcích v Číně to, čemu se dnes říká politika otevřených dveří a "socialistické tržní hospodářství". "Být bohatý je nádherné," pravil. Teprve nějaký čas po Šen-čenu začaly vznikat další zvláštní ekonomické zóny, prakticky všechny poblíž mořského pobřeží. Ale někdejší rybářská vesnice v deltě Perlové řeky už měla náskok, který si uchovala dodnes.

Šen-čen nebyl vybrán náhodou: Jeho největší výhodou bylo a je sousedství Hongkongu. Od jeho centra je vzdálen jen nějakých padesát kilometrů. Jinak řečeno, necelou hodinu jízdy autem od místa, kde kapitalismus existoval už déle než sto let, odkud se daly převádět zkušenosti i lidé znalí byznysu. S hongkongskou dravostí, zkušeností, styky a především kapitálem se kraj delty změnil ve zmíněnou světovou dílnu.

V deltě dnes působí na sedmdesát tisíc původně hongkongských firem. Ty dohromady zaměstnávají na deset milionů lidí. Většina z nich sem dojíždí za prací z chudých částí Číny. Hongkongští podnikatelé se nijak netají s tím, že těmto "gastarbeiterům" platí méně, než by museli platit v Hongkongu.

"Jistě, nejsme Červený kříž ani charitativní instituce. Na druhé straně si ale tady lidé vydělají mnohonásobně více, než by měli v kontinentálních podnicích. I jejich životní podmínky jsou tady lepší," je přesvědčen třeba Joseph Leung, spolumajitel firmy Pacemaker, která vyrábí náramkové hodinky vyšší třídy nejen vlastních značek, ale pracuje i pro renomované švýcarské nebo francouzské firmy. Z Hongkongu přemístili původně rodinnou firmičku do Šen-čenu už v roce 1992. "Pochopili jsme vývoj, sledovali ho a nezmýlili se. Bez zázemí v deltě bychom nikdy nedosáhli postavení globálního hráče v segmentu výroby hodinek," říká spokojeně.

PROPOJENÍ MEZI HONGKONGEM a prostorem delty Perlové řeky a vlastně ještě hlouběji do vnitrozemí Číny posilují i zvláštní dohody mezi Hongkongem a správou provincie Quandung. Jde například o dokument Užšího ekonomického partnerství v deltě (CEPA), který mimo jiného umožňuje také bezcelní vývoz určitých kategorií zboží z Hongkongu nebo produkce hongkongských firem na území ČLR ve zvláštní ekonomické zóně do kontinentální Číny. Přitom v řadě případů stačí, když jsou výrobky v podnicích s formálním sídlem v Hongkongu pouze dopracovány. Ostatně to podle konzula Hykla vytváří i výhodné podmínky pro české firmy.

V Hongkongu už vlastně nezůstala žádná významnější výroba. "Pochopili jsme, kde je naše síla. I to, že ve výrobě nemůžeme konkurovat například Šanghaji, která měla před námi výrazný náskok v usidlování výrobních firem z celého světa, protože nikdy nebyla enklávou, ale byla vždy součástí celé země. V Hongkongu byla jen výroba textilu, hraček a malého množství jiného spotřebního zboží. Pro rozvoj průmyslu, strojírenství nám scházel prostor i kvalifikovaná pracovní síla. Proto jsme se soustředili na finanční a obchodní služby všeho druhu. V tom nám žádná Šanghaj, Kanton, Šen-čen, ba ani Peking či Nanking ještě dlouho konkurovat nebudou," řekl Ekonomu šéf hongkongské vlády Donald Tsang při své poslední návštěvě Česka, kdy byl ještě "jen" druhým mužem Zvláštní administrativní zóny. Dnes vytváří sektor služeb 90 procent hongkongského hrubého domácího produktu.

Toto postavení, a hlavně jedinečné spojení potenciálu delty Perlové řeky s hongkongským zázemím služeb, kapitálu a důvěryhodnosti, má ještě posílit program nazvaný "9+2". Tedy užší propojení dvou zvláštních administrativních zón, Hongkongu a kdysi portugalského Macaa s devíti čínskými regiony v jejich těsné blízkosti.

ŠPATNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. K programu patří i projekt třicet kilometrů dlouhého mostu, jehož jedna větev má spojit Hongkong přímo s Macaem a druhá větev povede do města Ču-chai, dalšího z prudce se rozvíjejících center delty Perlové řeky. Most by měl být ale dokončen, pokud se podaří překonat všechny technické překážky a námitky ekologů, nejdříve v roce 2015.

"Tak dlouho ale čekat nemůžeme. To bychom se tu všichni udusili v emisích z automobilové dopravy," konstatuje Simon Galpin. Proto se urychleně pracuje na posílení a modernizaci železničního spojení mezi Hongkongem a centry na Perlové řece a jejich napojení na železniční síť kontinentální Číny.

"Životní prostředí patří vedle vysokých cen pozemků, bytů a kanceláří k záporům Hongkongu," připouští i český generální konzul Rudolf Hykl. Nehledě na to, že ve spojení s prakticky už tropickým podnebím (zeměpisně leží Hongkong v subtropech), s vysokou vlhkostí vzduchu a hustou automobilovou dopravou, je ovzduší v centru teritoria naplněné emisemi. A další znečištění přichází právě z vysoce industrializované delty. Čína v prvních desetiletích po zahájení reforem budovala průmysl a na životní prostředí nedbala. Následky se dostavily. Například Hongkong, ačkoli se jedná o ostrov v Jihočínském moři, nemá ani kvalitní pláže vhodné ke koupání. Za čistou vodou se musí vyjíždět ke vzdálenějším ostrovům. A vzduch je prostě zaneřáděný.

Ovšem i v tom se karta obrací. Čínská vláda letos pohrozila hongkongským firmám, že nechá zavřít jejich provozy, pokud nepřejdou na technologie, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

"Stává se z toho i politický problém," připustil v rozhovoru Paul Brown z informační kanceláře hongkongské vlády. "Na druhé straně nám zlepšení pomůže i ke zvýšení atraktivnosti celého teritoria," dodává. A protože jde o prakticky a pragmaticky orientované hongkongské podnikatele, kteří musejí jednat, nelze se divit, že v ekologických investicích vidí nové příležitosti. "Čína je i v tomto ohledu obrovským trhem," raduje se i Simon Galpin.

ČÍNA HLEDÁ SILNÉ CENTRUM. "Hongkong potřebuje Čínu a ta zase potřebuje Hongkong," shrnul Rudolf Hykl. To je tvrzení, kolem kterého se točí každý rozhovor. Čínská lidová republika se urputně probíjí do čela světového žebříčku nejsilnějších ekonomik. K tomu nutně potřebuje silné finanční a obchodní centrum, jaké mají Spojené státy v New Yorku, Evropa v Londýně a o jaké usiluje třeba Střední východ v Dubaji.

"Singapur v roli finančního centra Asie Hongkong nenahradil, ačkoli v to doufal, ve víře, že Peking omezí "kapitalistické" aktivity Hongkongu po jeho převzetí," říká Hykl, který působil také ve funkci vedoucího českého velvyslanectví v Singapuru. "Hongkongská burza je jedním z největších kapitálových trhů na světě. I v tomto ohledu vděčí za svou blízkost Číně. Na hongkongské burze se od počátku 90. let obchodují akcie čínských podniků, přičemž jejich podíl dnes již činí přes 40 % tržní kapitalizace burzy a dále se zvyšuje."

Čínské firmy, které chystají zahraniční expanzi, činí tak často z Hongkongu. Tady si prodělávají jakési zahřívací kolo, než pokračují dále. Prostřednictvím Hongkongu plánuje Čína do budoucna i emise podnikových dluhopisů. Přes Hongkong proudí do Číny stále velký objem přímých zahraničních investic. Téměř polovina všech ze zahraničí financovaných projektů má napojení na Hongkong. "Podniky z kontinentální Číny se s oblibou nechávají registrovat v Hongkongu: při mezinárodní expanzi jsou potom mnohem důvěryhodnější," konstatuje Hykl.

ANGLICKÉ MĚSTO PLNÉ ČÍŇANŮ. A tak zbývá otázka. Co tu po více než sto padesáti letech, kdy byli v Hongkongu suverény Britové, po nich vlastně zůstalo? O britském právním systému a obchodních zvyklostech nemluvě. V roce 1991 mi jeden britský novinář v Hongkongu toto jedinečné teritorium popsal jako "malé anglické město, ve kterém žije šest milionů Číňanů". Po patnácti letech, ve kterých prožila bývalá kolonie více než jiná teritoria za mnohem delší dobu, včetně dějinného zlomu, je možné konstatovat, že dnes je Hongkong podle počtu obyvatel středně velkým čínským městem, ve kterém žije několik set tisíc cizinců. Po Britech zůstala jména ulic. Zůstaly sochy královny Viktorie. Ale na veřejných budovách, kde kdysi vlál samotný Union Jack, dnes visí dvě rudé vlajky: ta hongkongská, s bílým květem bahunie - a neméně rudá vlajka ČLR se zlatým souhvězdím.

"Nevím, proč by se to mělo měnit. Čína má zájem na hongkongské prosperitě stejně, jako má Hongkong zájem na rozkvětu své mateřské země," dodal novinář Harry Wu.



Základní data o Hongkongu

Oficiální název
Hongkong - zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky
Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China
Zkráceně: Hong Kong SAR, Hong Kong China

Rozloha
1092 km2 - teritorium se skládá z vlastního ostrova Hongkong, poloostrova Kowloon, Nových teritorií a vnějších ostrovů (přes 200 převážně neobydlených a skalnatých ostrovů)

Obyvatelstvo
6 940 432 (odhad červenec 2006)
95 procent obyvatelstva tvoří etničtí Číňané

Úřední jazyky
Kantonská čínština, angličtina, mandarinština

Měna
Hongkongský dolar (HKD) = 100 centů. 1 USD = zhruba 7,8 HKD. Měna je konvertibilní. Obchody a hotely vyžadují běžně platbu pouze v HKD.

Vstup
Platí bezvízový styk na turistický pobyt do 90 dnů. Pro cesty z Hongkongu do kontinentální Číny, například do zvláštní ekonomické zóny Šen-čen, musí být cestující vybaven vstupním vízem ČLR. Lze získat v Praze, ale také v Hongkongu. Poplatek činí cca 60 USD.

Pracovní doba
Pondělí až pátek od 9.00 do 17.00 hod. V sobotu od 9.00 do 13.00 hod. Obchody mají otevřeno v pondělí až pátek od 10.00 hod. do 19.00 hod. O sobotách a nedělích jsou obchody otevřeny déle.

Časový posun
+7 SEČ, +6 SELČ

Zastoupení ČR v Hongkongu
Generální konzulát České republiky s působností pro Hongkong a Macao: Consulate General of the Czech Republic, 1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai, Hong Kong
Tel.: *852/28022212
Fax: *852/28022911
e-mail: hongkong@embassy.mzv,cz
www.mfa.cz/hongkong.
Generální konzul: Rudolf Hykl
Konzul (obchodní): Jan Bezemek

Další české instituce
CzechInvest Southheast Asian Office
2207-9, Tower II, Lippo Centre
89 Quensway, Admirality
Tel.: *852/25308806
Fax: *852/35308136
e-mail: southeast-asia@czechinvest.org.
Kontaktní osoba: Jaromír Černík

Související