Akciové trhy opět klesají. Názorně tak potvrzují fakt, že investoři momentálně ztrácejí zájem o rizikovější aktiva. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. Tradiční faktor, který je v poslední době ovlivňuje, tedy spor kolem íránského jaderného programu, poněkud ustoupil do pozadí. Obavy z vývoje v Libanonu a na Středním východě, ale i aktivity rebelů, ohrožující těžbu a zpracování ropy v Nigérii, ovšem zvedly cenu barelu černého zlata k 80 dolarům. Snad se nenaplní slova pesimistů a rychle nevyšplhají až ke 100 dolarům.

E06_2957.gif

Představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jejichž podíl na těžbě této suroviny dosahuje 40 %, si pospíšili s ujištěním, že jsou dál schopni udržet její stabilní dodávky. OPEC zvyšuje těžební kapacity a předpokládá, že se příští rok světová poptávka po ropě kvůli vysokým cenám a nižšímu růstu globální ekonomiky zpomalí. To by se mělo odrazit v nižším zájmu o tuto surovinu. Přinejmenším letos ale zřejmě zůstanou ceny ropy vysoké a mohou dále zvýšit míru inflace a přibrzdit růst světového hospodářství.

Investoři reagovali na sílící nejistotu tradičně. Odklonem od akcií - očekávané pololetní firemní výsledky hrají nyní druhé housle - a růstem zájmu o jisté investice, tedy zlato a americké státní dluhopisy. Fakt, že se ropa a zlato obchodují v dolarech, pomohl přitom výše i americké měně.

Ropa se dostala díky cenám a nestabilitě na Středním východě i na pořad jednání skupiny G8, zahrnující sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko. Prohlášení skupiny vyzývá k odstranění bariér, které brání investicím v energetice. Agentura Bloomberg v této souvislosti zmiňuje pokles produkce v Rusku, které je největším světovým producentem paliv, poté, kdy prezident Vladimir Putin zesílil tlak na toto odvětví.

V živé paměti je rozhodnutí státního Gazpromu, který od ledna krátkodobě snížil dodávky zemního plynu na Ukrajinu, což díky napojení přes tamější plynovod pocítily i další země, z členů skupiny G8 Itálie a Francie. Vývoz ropy z Ruska, které je jejím největším producentem mimo Střední východ, loni poprvé v posledních šesti letech kvůli zvýšení daní a převzetí Jukosu, který byl dříve největším ruským producentem ropy, klesl.

Jak vážně je míněna snaha zrušit bariéry v energetice, může napovědět primární emise akcií (IPO) společnosti Rosněfť v Moskvě a v Londýně. IPO jednoho z největších ruských producentů ropy byla údajně načasována těsně před summit G8. Zájem investorů a cena 7,55 dolaru za akcii, v horní hranici stanoveného cenového pásma, napovídají, že byla úspěšná. Jejím významným akcionářem by se měly díky IPO stát i zahraniční ropné firmy v čele s britským BP. Součást aktiv firmy Rosněfť však tvoří i Juganskněftěgaz, který původně patřil Jukosu. Jeho akcionáři se proto obrátili na britský soud. Tvrdí, že byli jeho "znárodněním" poškozeni a chtějí primární emisi akcií společnosti Rosněfť zablokovat. Britský soud žádost Jukosu toto úterý zamítl. Jak dopadne v případě předpokládaného odvolání?

Související